Nejlíp se učí, když si danou věc vyzkoušíte sami na vlastní kůži. Jenomže dnešní teorie bude progresivní daň (progresivní zdanění) a praktický výpočet, který u nás platil přesně před deseti lety (2007). A to byla většina mých studentů ještě na základce. Co z toho vyplývá? Pro vás skoro nic, je to jen další teorie. To jenom mně ukápne slzička, když si představím, že se ze mě postupně stává pamětník.
Progresivní daň
Rok 2007
Progresivní daň naplňuje jednoduchou vládní politiku, a sice že čím vyšší má poplatník příjem (důchod), tím vyšší sazbou je zdaněn. Daňová progrese závisí na výši základu daně, který je pak daněn postupně v několika pásmech. V České republice jsme progresivní zdanění měli až do roku 2007. Tehdy se pohybovaly sazby podle tabulky.
Základ daně od - do [Kč] | Sazba daň z příjmů FO [%] | Ze základu daně přesahujícího [Kč] |
---|---|---|
0 - 121 200 | 12 % | 0 |
121 200 - 218 400 | 14 544 Kč + 19 % | 121 200 |
218 400 - 331 200 | 33 012 Kč + 25 % | 218 400 |
331 200 a více | 61 212 Kč + 32 % | 331 200 |
Rok 2017
Byli bychom naivní, kdybychom si mysleli, že v roce 2017 nemáme progresivní daň. Nesmíme zapomínat na tzv. solidární zvýšení daně, kterým připočítáváme 7 procentních bodů k rovné sazbě 15 %. Jsme tedy ve dvou pásmech. Navíc ona rovná daň z příjmů fyzických osob je výrazně ovlivněna tím, že do základu vstupují proměnlivé složky sociálního (25 %) a zdravotního (9 %) pojištění.
Rok 20XY
Pokud si myslíte, že se nás otázka progrese už netýká, tak vás zklamu. Letos se mezi politiky rozšiřil názor, že by chtěli zrušit tzv. superhrubou mzdu (úhrn příjmů je navýšen o již zmíněné zákonné zdravotní pojištění a sociální pojištění placené zaměstnavatelem) a že by bohatí měli být zdaněni více než chudí. Progresivní zdanění se možná vrátí.
Pojďme se na ni připravit a podívat se na příkladech, jak se výpočítá progresivní daň.
Lineární (rovná) daň: Jak vypočítat výši daně?
Pokud bychom měli poplatníka, který má základ daně 1 000 000 Kč, potom při sazbě 15 % činí jeho daň 150 000 Kč. Tato částka může být dále snížena o zákonem stanovené položky např. slevy na dani a daňové zvýhodnění.
Daňová progrese: Jak vypočítat výši daně?
Pokud bychom měli stejného poplatníka a danili bychom jeho příjmy sazbami platnými v roce 2007, byla by jeho daň ve výši 275 228 Kč.
Daň v 1. pásmu = 121 200 × 0,12 = 14 544 Kč
Daň v 2. pásmu = (218 400 – 121 200) × 0,19 = 18 468 Kč
Daň v 3. pásmu = (331 200 – 218 400) × 0,25 = 28 200 Kč
Daň ve 4. pásmu = (1 mil. Kč – 331 200) × 0,32 = 214 016 Kč
V některých případech se může stát, že je velikost daně nebo maximální vyměřovací základ zastropován. Dnes máme maximální vyměřovací základ např. pro výpočet odvodu pojistného na sociální zabezpečení – 1 355 136,- Kč (2017). To znamená, že pokud přesáhnete daný limit, odvedete daň právě jen z této maximální částky (ze stropu).
Průměrná sazba daně a mezní sazba daně
V souvislosti s daňovou progresí se setkáváme s pojmy průměrná sazba daně a mezní sazba daně. Oba dva pojmy se od sebe odlišují ve způsobu výpočtu.
Průměrná sazba daně
Průměrná sazba daně je podíl mezi zaplacenou daní a základem daně. Jestliže jsme měli daň 275 228 Kč a základ daně 1 000 000 Kč, potom se průměrná sazba daně rovná 27,52 % (275 228 /1 000 000).
Mezní daňová sazba
Mezní daňovou sazbu můžeme definovat tak, že se jedná o sazbu, která se uplatňuje ze základu daně v nejvyšším zdaňovacím pásmu. Hledáme tak jednoduše řečeno nejvyšší možnou sazbu příslušné daně pro náš daňový základ. Jinými slovy; jakou sazbou je zdaněna poslední koruna příjmu. V našem případě se pohybujeme až ve 4. daňovém písmu, proto bude mezní daňová sazba 32 %.
—————
Tento článek píšu proto, aby se nezapomnělo, co platilo před deseti lety…
Pavel Semerád