Nedávno jsem seděl s kamarády, kteří mj. studují vysokou školu, a tlachali jsme o životě. Většina z nich už několik let podniká nebo pracuje, takže to nejsou žádní zelenáči.
Ke studiu se odhodlali až po třicítce. Prý chtějí prožít „bezstarostný“ studentský život. 🙂 Někdy v půli večera, v záplavě hlubokých myšlenek, padla i otázka, co by měla naučit vysoká škola? Neexistuje jediná správná odpověď. Záleží jen na tom, co od studia kdo očekává.
Vysoká škola není patent na rozum
Zejména středoškoláci, kteří rozjeli úspěšně svá podnikání, potvrzují, že vysoká škola není patent na rozum. Dost dobře se totiž dá žít i bez ní. Sám jsem otázku – zda má smysl studovat na vysoké škole – řešil už dříve.
Myslím, že nemá smysl studovat, „jen“ kvůli titulu nebo proto, aby z vás ostatní padli na zadek. Samozřejmě, že aby se z vás stal odborník na marketing, nemusíte studovat na vysoké. V tomto oboru se všechno tak rychle mění, že to co fungovalo ještě včera, působí dnes už zastarale. Na druhou stranu si pořád nedokážu představit lékaře bez dokončeného vysokoškolského vzdělání. Vy ano?
Vysoká škola by měla naučit, kde co najít
Kdo se učí, ten vše umí, i když tomu nerozumí. [Škola základ života, 1938]
Život je o hledání a schopnosti používat informace, nikoliv jen o jejich pouhém memorování. Samozřejmě to neplatí absolutně.
Nad pravopisnými chybami můžeme mávnout rukou, i když teda vypadají fakt hrozně, ale kdyby si spletl lékař slepé střevo s ledvinou, bylo by to podstatně horší.
Škola, obecně, by vám měla dát všeobecný přehled – vědět, že něco existuje. Pokud potřebujete najít více informací, měli byste být schopni to najít.
Žijeme v době googlovací, tak na co vysoká škola?
Chytré telefony a zvyšující se dostupnost mobilního připojení způsobily (r)evoluci v tom, jak se dnes vyhledávají informace – jednoduše online.
Stačí zadat několik klíčových slov a na pár kliků se z „hledače“ stane odborník na cokoliv. Žádné dlouhé a nudné přednášky, žádná teorie, jen návod jak něco udělat od A až do Z.
Díky obsahovému marketingu každý den přibývají stránky, které nabízejí pomoc svým návštěvníkům. Jaký význam má tedy dnes vysoká škola?
Vážně za sebe necháte rozhodovat stroj?
Svoji úlohu v naší „odbornosti“ hrají vyhledávače. Podle jakéhosi algoritmu nám zobrazují takový obsah, který si myslí, že je pro nás nejlepší. Naše vyhledávací schopnosti tak končí na první stránce výsledků. Na další stránky proklikne už jen málokdo.
Přiznávám, že i já využívám těchto moderních technologií. Spíše častěji, než zřídka, vlastně skoro pořád. 🙂 Občas se prostě hodí „nějaká ta rada“. Nechat za sebe rozhodovat stroj má ale svá rizika.
Lidé, kteří ztratí schopnost myslet, ztratí i svobodu!
Naše myšlení je to nejcennější, čím nás příroda obdařila. Jenomže pokud se budeme spoléhat pouze na první stranu ve vyhledávání online a ztratíme schopnost kritického myšlení, staneme se snadno manipulovatelnými.
Nebudeme schopni rozlišovat mezi ověřenými informacemi a fake news (falešnými zprávami). Nebudeme schopni informace analyzovat, vyhodnocovat jejich kvalitu a vytvořit si na ně svůj vlastní názor. Ztratíme svobodu!
Nezastupitelné místo školy v našem životě
V životě nás ovlivňují dvě významné skupiny – rodina a škola. Je tomu tak už od doby Marie Terezie, kdy byla zavedena povinná školní docházka. Můžeme se handrkovat, jestli je současný model zastaralý nebo není. Na světě jsou ale stále země, kde (ne)gramotnost dosahuje 50 %.
Gramotnost je individuální schopnost číst a psát. Neznamená pouze schopnost identifikovat jednotlivá písmena nebo schopnost napsat jednoduchá slova. Gramotnost je schopnost plynule číst i delší text a především – schopnost porozumět jeho obsahu. [Wikipedie]
Škola má tak nezastupitelné místo v našem životě.
Dobře, ale co mi dá ta vysoká?
Vysoká škola vám umožní se svobodně profilovat ve vámi zvolené oblasti.
Dá vám nezkreslené, ucelené a apolitické informace o vašem oboru.
Učitelé se vám snaží předat svoje znalosti a zkušenosti. Jsou to lidé, kteří milují svůj obor a pomáhají ho zpřístupnit i pro vás.
Nic víc. Nic míň.
Vše ostatní je jen na vás!
Nikdo vás k ničemu nutit nebude.
Pavel Semerád
