Proč teorie z Wikipedie do diplomky nepatří?

 

Wikipedie

Když jsem na facebooku sdílel článek od pana profesora Herouta s názvem Teorie diplomové práce přeložená z wikipedie, dostal jsem zajímavý komentář:

Väčšina študentov píše prácu tak, ako ju chcú pedagógovia, pretože oni potrebujú spraviť štátnice a obhájiť si prácu, nie hádať sa o tom či je teoretická časť dostatočne odborná.

Zatímco učitelé razí názor, že překládat a vůbec citovat Wikipedii v diplomce není správné, jeden můj bývalý student se na to dívá jinak. A právě jeho slova mě donutila k přemýšlení, které vedlo až k napsání tohoto článku.

Teorie z Wikipedie jako stavební kámen diplomky

Pro mnoho studentů je teoretická část jejich diplomové práce jen jakýmsi 20stránkovým elaborátem, kam se píše (jakákoliv) teorie, která více či méně souvisí s oborem. Záměrně píšu s oborem, protože se samotnému tématu zpravidla věnují jen okrajově.

Obvykle nabývají dojmu, že když už objeví rozsáhle zpracované téma např. na Wikipedii, je to to nejlepší, co existuje, a je zbytečné si komplikovat život vlastním zpracováním.

Jenomže závěrečná práce, ať se nám to líbí nebo ne, je jistou formou akademického psaní a to má svoje pravidla. Tím, že studenti přeloží Wikipedii, neprokazují pochopení teoretického základu. Omezují se jen na to, co někdo jiný považuje za důležité, čímž ničí nejen svoji kreativitu ale i kritické myšlení. Ztrácí hlad po vědomostech, protože se spokojí s tím, co jim někdo jiný předžvýkal.

Hodně prací má teorii nestrukturovanou bez vnitřních vazeb ve snaze naplnit 10, 20, 30 stran textem. Však je jedno, co tam je, vždyť je to ta teorie.

Myslím si, že je to chyba!

Ta „teoretická část“ diplomové práce je právě o tom, jak vy aplikujete existující teorii na váš problém, z čeho vy vycházíte a proč, s čím to souvisí a proč, jaká jsou vaše omezení použití dotyčné teorie, atd. [Adam Herout]

Teorie se po vás chtít v praxi nebude

Studenti teorii často podceňují. V praxi přece také žádnou teorii nepotřebují. Stačí výsledky, aby byl klient, zákazník nebo host spokojen, nebo ne?!

Já se „v praxi“ pohybuji téměř 14 roků a nemyslím si, že by po mně nikdo nechtěl teorii. Dotyčná osoba, ať už ji nazveme jakkoliv, většinou předpokládá, že teorii znám a že ji vhodně aplikuji na jeho/její problém.

Lidsky řečeno:

Za daňovým poradcem jdete s daňovým problémem a předpokládáte, že zná „daně“ nejen prakticky, ale i teoreticky. Výsledkem je sice vypracování daňového přiznání, ale poradce musí znát nejen §7, ale i §24 a §25 (a mnoho dalších), aby byl schopen správně stanovit základ daně.

Za projektantem jdete proto, aby vám navrhl dům, ve kterém budete moci bydlet. Výsledkem je sice dům, ale bez znalostí všech zákonných předpisů budete muset svůj sen o bydlení odložit až do odstranění závad.

„Vlastní“ teorie pomáhá

Psaní teorie je protivné a hledání vhodných zdrojů je časově náročné. Velmi vám ale pomůže tím, že zkracuje dobu při hledání řešení k vašemu problému. Víte totiž, jak postupovali jiní autoři před vámi – kde narazili, kde uspěli, co je novinkou v oboru.

V odborných článcích vidíte snažení svých předchůdců za posledních několik měsíců (let). Převzetím teorie z Wikipedie znáte jejich výsledky, ale obvykle vám unikne to nejdůležitější – jak k nim citovaní autoři dospěli.

Odkazujete-li se na autoritu, sami se stáváte autoritou. Možná to na začátku ještě nevidíte, ale až budete psát diskuzi a závěr, budete se snažit přesvědčit čtenáře, vedoucího, oponenta i členy komise o své pravdě. Stejný výsledek ale lze často interpretovat více způsoby. Najdete-li oporu v názorech jiných autorů, citujete-li je, bývá obtížnější váš názor vyvrátit.

Proč je Wikipedie zrádná?

Wikipedie je otevřenou encyklopedií (databází), kam může přispívat kdokoliv z internetu. Hesla mohou být kdykoliv nejen upravena, ale i odstraněna. U publikovaných odborných článků, které najdete např. na Google Scholar, tohle nehrozí. Navíc tyto publikace prochází nezávislým oponentským řízením jiných odborníků na dané téma. Stejně tak bude procházet posudky i vaše práce.

Jaké je moje poselství?

„Teta Wiki“ je skvělý pomocník. Fakta jsou totiž podložena primárními zdroji, které můžete zpětně dohledat. Pokud o daném tématu zatím mnoho nevíte, začněte hledáním na Wikipedii nebo s pomocí Googlu.

Při psaní závěrečné práce se však spolehněte výhradně na vlastní zpracování! Vyplatí se to! Neničte svoji kreativitu, kritické myšlení a hlad po vědomostech.

Pavel Semerád

4.7/5 - (14 hodnocení)

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a letos jsem zahájil 14. sezónu jako vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se od roku 2017 dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastu O studiu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *