Před časem jsem narazil na zajímavý článek, kde se Jirka Rostecký zamýšlel na základě svého životního příběhu nad tím, jestli má smysl studovat vysokou školu?
I když byl přijat na vysokou, ke studiu nakonec nenastoupil a začal podnikat. Z jeho článku vyplývá, že studium vysoké školy vnímá jako prostředek k dosažení jen nějakého cíle. Nic víc.
Pozorně jsem pročítal jeho argumenty. Musím přiznat, že v mnoha věcech měl pravdu, v některých si ale myslím, že je jeho vnímání ovlivněno „nezkušeností“. Svůj názor se pokusím vysvětlit.
Proč nemá smysl studovat vysokou školu?
Vysokou školu nestudujte jen kvůli titulu!
Ano, vím to. Některé pracovní pozice titul vyžadují a nemám teď na mysli jen lékaře. Mnoho rodičů se snaží protlačit své děti až k promocím za každou cenu.
Sní o tom, že i jejich dítě převezme ony kouzelné desky, které mají až pohádkovou moc. Jako sousedovic Pepík!
Takhle to už dávno nefunguje! Tlačit dítě nebo dospívajícího člověka ke studiu něčeho, co je v rozporu s jeho vlastními sny a plány, je absolutní nesmysl. Proč?
Inu proto, že sice studium možná dokončí, aby měl doma klid, ale nebude se mu věnovat. Začne dělat to, co ho skutečně baví. Pouze ztratil 5 let života!
Pokud chcete, aby z vás ostatní „jen“ padli na zadek
Vysoká škola není patent na rozum a tvrdil jsem to už několikrát (např. Když se nebudeš učit, skončíš takhle!). Pokud se něčemu opravdu nechcete naučit, je velká pravděpodobnost, že studium ani nedokončíte.
Vždy záleží na tom, co doopravdy umíte! Pokud někdo, kdo na studium vysoké školy objektivně nemá, projde „sítem“ až do konce, potom je tu život, který jeho znalosti a vědomosti prověří.
Když nevíte, co vlastně chcete dělat...
… vysoká škola vám v tom dost možná taky nepomůže (ale třeba ano). Navíc v prvních dvou letech jsou ve studijním plánu i předměty, které tvoří obecný základ a nemusí být přímo to, co chcete studovat. V žádném případě bych si však nedovolil zpochybňovat jejich důležitost.
Co dělat, když nevíte, co dál?
Nebojte se dát si pauzu. Po střední škole jsem nezačal hned studovat „na ostro“, i když jsem po tom toužil. Mé prázdniny trvaly dva roky.
Co jsem dělal? Navštěvoval jsem přednášky v celoživotním studiu, ale hlavně jsem díky práci nakouknul do tajů skutečného života. Nakonec jsem našel obor, který mě baví (a živí). Takže toho nelituji.
Proč má smysl studovat na vysoké škole?
Teď přichází ta nejtěžší část. Přijmout odpovědnost za své rozhodnutí a vnitřně si obhájit, že jsem udělal dobře. 🙂
Vysoká škola rozšiřuje obzory
Platí obecný názor, že se při studiu na vysoké škole učíte i věci, které nikdy nepoužijete. To tak někdy je. Není to ale jen problém vysokých škol, ale vzdělávání obecně.
Také jsem si tím prošel. Podobně jsem se šklebil na informatiku. Ale jen do doby, než jsem potřeboval spravovat svoje první webové stránky.
Do té doby jsem nechápal k čemu mi je např. provizní systém (affiliate marketing), dokud jsem ho nezačal aktivně využívat.
Co by vám měla dát škola?
Této otázce se věnuji v článku – Co by měla naučit vysoká škola? – takže jen ve stručnosti:
Škola by vás měla naučit kritickému myšlení.
Měla by vám předložit základní fakta o tom, co – jak – proč funguje.
Měla by vám být schopna zprostředkovat nejen teoretické, ale i praktické využití.
Teorie je však vždy v převaze. To praktické uchopení je jen na vás. Když ale nebudete vědět, že něco existuje např. přírodní zákony, budete stavět také vzdušné zámky.
To je základ lidského vědění. Od učitelů přebíráte jejich znalosti a dovednosti, abyste je uchovávali, uplatňovali, zdokonalovali a předávali je dalším generacím. Jinak bychom se znovu a znovu učili rozdělávat oheň v jeskyních.
Samozřejmě tyto znalosti můžete nabýt v reálném životě. Nebudete ale příliš úzce a jednostranně zaměřeni?
Oprostíte se od subjektivních dojmů a dokážete se na problém dívat ze širší perspektivy? Připouštím, že nebýt svázán teorií a moci jednat impulzivně může být výhoda. Ano, někdy.
Vysoká škola je levná cestovní kancelář
Díky finanční podpoře např. v programu ERASMUS můžete vyrazit do zahraničí a můžete tam studovat svůj obor.
To může být vaše konkurenční výhoda, protože uvidíte trendy, které k nám přijdou třeba až za několik měsíců. Můžete se zdokonalit v cizím jazyku, např. v angličtině. To, že získáte i nové kontakty je jen další benefit.
Budujete vztahy. Získáváte kontakty
Během života potkáváte spoustu lidí. V baru, v obchodě, ve vlaku… Ve škole ale potkáváte lidi se společnými zájmy (podobně jako ve sportu).
Někdy vás dá dohromady náhoda na studentské akci, někdy spolu prosedíte 5 let ve stejné přednáškové místnosti. Dřív nebo později se všichni rozutečete do firem. Ale díky vybudovaným vztahům není vyloučeno, že spolu někdy uděláte obchod, nebo že vás spolužák někomu doporučí.
Je jasné, že díky podnikání člověk získává spoustu (cenných) kontaktů. Ale to jsou zpravidla jen obchodní partneři. Přemýšleli jste už nad tím, s kým byste chtěli oslavit 50. narozeniny? S kamarády nebo s obchodními partnery (přednáška Dany Bérové)?
Máte možnost volby
Přihlásit se × studovat × vykašlat se na to × pokračovat. Můžete vlastně cokoliv.
Hodně studentů se ptá. Musím dokončit studium na vysoké škole, abych uspěl v životě? Michael Rostock, další ze známých investorů, tvrdí, že má smysl dostudovat už kvůli získání teoretického zázemí.
Můžete si odpovědět na otázku, jestli má smysl studovat vysokou školu 🙂
Myslím si, a někdo se mnou nemusí souhlasit, že studium má smysl, musíte si ale vybrat správný obor. Který je ten váš? To je hodně individuální.
Souhlasím ale s Jirkou v tom, že studovat na vysoké škole není povinnost. Je to možnost, příležitost nebo, chcete-li, volba.
A já vám přeji dobrou volbu!
Pokud potřebujete poradit s výběrem vysoké školy, nebo řešíte jiné studijní záležitosti, napište mi a pomohu vám.
Pavel Semerád
Dobrý den, neúspěšně jsem studovala učitelství, po několika letech jsem začala učit a zjistila jsem, že studium je mi dokonale k ničemu, protože to, co jsem potřebovala jsme se neučili, ani v oborových ani v pedagogických předmětech, které byly spíš dávačky (ono taky jak Vás může naučit učit někdo, kdo nikdy před třídou nestál, mezi ZŠ, SŠ a VŠ jsou obrovské rozdíly ohledně vedení výuky). Je velký rozdíl totiž učit někoho, kdo základy má a někoho koho je máte teprve naučit. Momentálně dokončuji dálkové studium ekonomie Ing. (tentokrát snad úspěšně), doufala jsem, že se něco naučím, ale bohužel, pocity mam stejné, většina učitelů žije v teoriích, nikoliv v praktickém světě.Když jsem napsala o problematice absence produktu na trhu s jeho více než dvouletým totálním celosvětovým výpadkem bez přijatelné náhrady, vše podloženo daty, musela jsem práci přepsat, protože TEORIE říká, že to není možné, někdo by místo zaplnil (z důvodu patentové ochrany a dlouhodobosti vývoje léků to není možné). A to byl jen jeden případ za všechny, pokaždé, když jsem se odchýlila od TEORIE, musela jsem to předělat. Takže proč studovat vysokou školu? No přece proto, že chci titul a oslovení “paní inženýrko”! Dneska už bych do studia nešla, je to k ničemu, ale když už jsem se s těmi teoretickými *** zlobila tak dlouho a chybí mi jen státnice tak už se mi nechce to vzdát.
V současné době přemýšlím o tom, co v životě budu dál dělat. A 1 z možností je VŠ a vystudovat konečně „svůj“ obor, který mi byl rodiči odepřen, jak je napsáno na začátku článku. Jenže když jsem se podíval na cenu studia ( studium i na státní VŠ stojí cca 50k ročně, protože už jsem to pár let neúspěšně zkoušel) a to, že je to obrovská nejistota na 5 let, tak se mi do toho nechce. A tento článek mě v mých úvahách jen utvrzuje. Teorii jako takovou si můžu nastudovat doslova za pár korun z knihovny. I kdybych si koupil knihy dle osnov vyžadované pro dané studium, tak za to dám sotva 10% té částky, kterou dám za řádné studium na VŠ. Takže i to, že VŠ dá teoretický základ, v mých očích dost pokulhává. Navíc mě se ten memoring, kterým vyučují školy, vyloženě příčí. Jediné, v čem opravdu vidím přínos VŠ je to, že mi případný titul nikdo nikdy neodpáře a že existuje ještě spousta lidí, kteří mě budou obdivně oslovovat „pane inženýre“, včetně rodiny.
Naopak dneska existuje mnoho publikací, jak se „správně učit“, aktuální „učebnice“ k daných oborům v praxi, napsané čtivou formou, takže ty teoretické základy a všechno ostatní popsáno v článku, se dá naučit v mých očích v podstatě zdarma, samostudiem, lepšími vyučovacími metodami, za max. 50% času. Takže když odečtu 4 měsíce prázdnin ročně, tak 5 letý obor by měl jít naučit za cca 2 roky samostudiem.
A jediné, co mít nebudu, je ten doživotní titul, ze kterého si spousta lidí má sednout na zadek.
Ondrej: Ostře nesouhlasím. I v IT je podle mě vysoká škola velkým přínosem, minimálně vidím dramatické rozdíly mezi kvalitou analýzy i kódu od lidí, kteří VŠ prošli (i když třeba neúspěšně) a od těch, kteří ne. Ne že by to bez VŠ nešlo, a v žádném případě bych nechtěl tvrdit, že VŠ bez praxe v tom bude lepší než ne-VŠ s praxí*), ale ta praxe se srovná dost rychle, zatímco způsob myšlení získaný na VŠ se projevuje dost dlouho. Obdobně jsem byl velmi spokojen se znalostmi, které jsem během studia IT získal – sice jsem možná zpočátku u některých předmětů nadával, co je to za prehistorické blbosti, které nikdy nebudu potřebovat, ale čím déle jsem mimo školu, tím více vidím, jak užitečné věci to byly a jak by se mi hodilo, kdybych je tehdy při studiu nešidil a teď jim rozuměl lépe. Ale možná, že na jiných školách to je jinak (studoval jsem ČVUT FIT), nebo jsem udělal tu „chybu“, že jsem napřed získal praxi (i kariéru) a teprve potom šel studovat.
*) Existuje vůbec nějaký VŠ bez praxe? Neznám ani jednoho IT studenta, který by během studia VŠ nebyl aspoň na nějaký zkrácený úvazek někde v IT zaměstnaný.
Dobrý den, Pepo, děkuji za Váš komentář. Také si myslím, že dobré teoretické zázemí je vždy výhodou. A to i v případech, kdy se jedná o tak dynamicky se rozvíjející obor jako je IT.
Doporučuji na toto téma zajímavý článek pana profesora Herouta.
Clanek je to velmi pekne napsany a predpokladam, ze pro spoustu oboru je to, co pisete nejspise pravda. Bohuzel mym zivotnim oborem je informatika a tak musim zkonstatovat, ze studium vysoke skoly je naprosta ztrata casu, jelikoz ucitele o tomto rychle se vyvyjejicim oboru vedeli, jak, co a proc funguje tak mozna pred 20 lety, s dnesnim stavem veci jsou zcela neseznameni a aktivne odmitaji moznost, ze by informace, ktere predavaji studentum, byly uz peknych par let passe. Realita je bohuzel takova, ze lide, kteri ve vysledku dostuduji Ing. informatiky, nebo snad dokonce doktorat, tak povetsinou skonci jen jako ucitele na vysokych skolach, jelikoz v nejakych 30, 32 letech se kariera od nuly zacina tezko a behem prvniho mesice v zamestnani si uvedomi, ze vlastne nic neumi. Ale jak rikam, clanek je to pekny a vsadim se, ze napriklad pro medicinu plne platny.