Je 70 % učiva na vysoké škole opravdu k ničemu?!

S napsáním tohoto článku jsem si dal trochu na čas. Pořád jsem nevěděl, jak toto téma pojmout. Ať totiž k němu napíšu cokoliv, vždycky pobouřím některou ze zúčastněných stran – studenty, učitele, vedení vysokých škol, odpůrce vysokých škol, ale i úspěšné absolventy.

Tak proč o tom vlastně píšu?

Všechno to odstartoval „nevinný“ návrh tématu na mé facebookové stránce, který dostal nejvíce liků. Takže není úniku! Prostě musím… 🙂

Velmi dobrý by byl článek na téma využitelnosti učiva na vysokých školách […]. Zdá se mi, a nejenom mně, že 70 % znalostí z předmětů nikdy nevyužijeme a je to opravdu bída, že studujeme vysokou školu hlavně pro titul. […] Na Vaše zpracování bych se opravdu těšil, tak třeba to vyjde 🙂

Musel jsem to trochu zkrátit, protože součástí návrhu byl i požadavek na výzkum v této oblasti, který jsem odhadnul tak na 2 až 3 roky. Proto jsem neudělal žádné dotazníkové šetření. Budu ale rád,  když mi do komentáře napíšete, co si o tomto tématu myslíte vy?

Já vám na oplátku napíšu to, co si myslím já. Ne jako učitel. Ne jako student. Ne jako zaměstnanec. Ne jako podnikatel. Jen jako Pavel Semerád. Může být?

Učíme se na vysoké škole většinu věcí zbytečně?

V názvu článku je sice 70 % učiva, ale já si myslím, že to může být i víc. Pokud si totiž vyberete (pro vás) blbý obor – jen kvůli titulu – je studium na vysoké škole opravdu ztrátou času.

Pomineme-li všeobecný rozhled a to, že se zvýší vaše tabulková cena na trhu práce, ztratíte 5 let života, protože stejně budete dělat něco úplně jiného.

A navíc, pokud se oboru nebudete dále věnovat, tak už za několik málo měsíců zapomenete většinu z toho, co jste se naučili. Možná i 99 %!

Svět kolem nás se tak rychle vyvíjí, že to, co ještě včera platilo, je dnes zastaralé. A je jedno, jestli je to oblast marketingu, daní nebo IT. Tržní prostředí, zákony i myšlení a preference zákazníků se mění. A tento trend bude pokračovat i v budoucnu.

Má v dnešní době vysoká škola nějaký význam?

Na tom se asi neshodneme. Proto zde uvedu několik autorů, kteří se snažili odpovědět na stejnou otázku přede mnou. Jasně, někdo může nabýt dojmu, že je můj výběr tendenční a že existují i jiní autoři – lepší. Ano, je to možné. Já vám je ale nenutím, jen je zmiňuji.

Škola má velký vliv na pracovní uplatnění. Ale pouze v té míře, v jaké sami chceme. Někdo dokáže školu naplno využít, někdo ne.“ [z blogu Dalibora Musila]

Stojí za to dostudovat, protože vám škola dá teoretické zázemí a schopnost uvažovat a schopnost dívat se na věci s nadhledem. [přednáška Michaela Rostocka]

Je nesmysl, aby se děti učily nazpaměť znalosti – cokoliv si přece ihned najdou na internetu. Mají se naučit informace zpracovávat a předávat druhým, to jest jak mluvit, jak spolupracovat s ostatními, jak vést diskusi, ve které si informace vyměňují a navzájem se přesvědčují o jejich důležitosti. [z blogu Adama Herouta]

Nevnímám vysokou školu jako povinnost. Nevnímám ji ani jako ztrátu času. Vnímám ji jako prostředek k dosažení nějakého cíle, stejně jako jsem tehdy já vnímal jako prostředek jinou cestu a definoval si dílčí kroky, jak za tím cílem dojít. [z blogu Jiřího Rosteckého]

Ať s tím souhlasíte nebo máte jiný názor, víte, co vás na vysoké škole nenaučí?

Sebepoznání. Např. Jan Mühlfeit považuje sebepoznání za nejdůležitější věc na světě, která se ve škole neučí. Výsledkem bývá to, že si absolventi stanoví jako kritérium úspěchu vydělávání peněz – hodně peněz. Z práce pak ale chodí nešťastní, vyhořelí a s pocity frustrace.

Život je příliš krátký na to, abychom ho promarnili tím, že budeme dělat věci, které nás nebaví, jen proto, abychom žili a pak zase dělali věci, které dělat nechceme. [Allan Watts]

Proto se kloním k názoru, že je to opravdu „bída“, když někdo studuje vysokou školu jen kvůli titulu. Proč? Protože by místo toho mohl (začít) dělat věci, které by pro něj měly smysl, naplňovaly ho pocitem štěstí a uspokojení.

Co by se stalo pak? Stal by se mistrem v oboru, který miluje, a vydělal by (hodně) peněz.

Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik jste se toho v životě (na)učili zbytečně?

Jakou máte konkurenční výhodu? Co umíte skvěle? Co je to, co vás činí výjimečnými? Existuje nějaká taková vlastnost nebo dovednost, díky které získáte neochvějnou pozici na trhu a díky které budete i v budoucnu nenahraditelní?

Proč se na to ptám? Letos jsem začal zkoumat téma, které vypadá jako SCI-FI. Zaměřil jsem se na daň z práce robotů (robot tax). Důvod je prostý – je to daň budoucnosti. Může za to nezastavitelný vývoj technologií a nahrazování lidské práce roboty.

Roboti nás všechny mohou udělat bohaté a svobodné, ale mnohem pravděpodobněji skončíme chudí a nezaměstnaní. [Stephen Hawking]

Bude tak nutná multidisciplinarita

Naše další generace musíme naučit myslet multidisciplinárně, aby byly schopné řešit problémy současnosti. [Vladimír Mařík]

Abyste jednou uspěli, budete muset dokázat propojit více vědních oborů dohromady (=multidisciplinarita). Takže bych si nedovolil označit cokoliv z toho, co jsem se kdy naučil, za podřadné a zbytečné.

Nikdy totiž nevíte, kdy to v budoucnu využijete. Znáte Steva Jobse? Já zapomněl, kdo by ho neznal. 🙂 Ano, to byl ten chlápek z Applu. Zmiňuji ho, protože mi skvěle zapadá do mého příběhu. Je to člověk, který odešel z vysoké školy. Nikdy tedy žádnou nedostudoval.

Při tom i on vzpomínal na dovednost – na kaligrafii (=umění krasopisu) – kterou se učil právě na vysoké škole. A dokonce dobrovolně! Prostě, jen tak.

Učil jsem se o tom, co dělá z písma krásné písmo. Ale nikdy jsem nepředpokládal, že tyto znalosti využiju v praktickém životě. Ale o 10 let později, když jsme pracovali na prvním Macintoshi, vzpomněl jsem si na to a vložili jsme to do našeho počítače. Tím byl náš počítač po typografické stránce krásný. Kdybych nepochopil jeden předmět, Mac by neměl tolik typů písma a neměl by to ani žádný jiný počítač na světě. […] Při pohledu do budoucnosti je těžké vidět věci souvisle. To můžete vidět jen při pohledu zpět. [Steve Jobs]

Jste stále ještě na pochybách?

I když si myslím, že se na žádnou věc nedá dívat jen z jednoho pohledu, věřím v moc celoživotního vzdělávání. Nikdy totiž nevíte, kdy se vám nějaká znalost bude hodit v životě. Ale když o něčem nebudete vědět, že to existuje, jak byste to pak mohli využít?

Možná se po letech hledání dopracujete ke stejnému výsledku. Budete se ale muset (po)učit z vlastních chyb a některé chyby jsou hodně drahé. Při tom stačilo naslouchat jiným a učit se od nich. To však neznamená, že by byla škola všemocná.

Víte, co by vám měla dát vysoká škola?

Měla by vám umožnit, abyste se svobodně profilovali ve vámi zvolené oblasti, a dát vám nezkreslené, ucelené a apolitické informace. Nic víc. Nic míň.

Kolik si z hodin odnesete, je jen na vás. Podaří-li se učitelům vás inspirovat, může to úplně změnit váš život. Nezatracujte však (vysokou) školu, i když si myslíte, že je nějaký předmět úplně k ničemu. Třeba jste jen ještě nepochopili jeho význam pro vaši budoucnost.

Závěrem bych chtěl říct toto: 70 % učiva na vysoké škole není k ničemu! Cokoliv se naučíte, můžete kdykoliv v budoucnu využít. Jestli to ale bude tohle nebo támhleto, to vám nikdo nepoví.

Skutečnou moc vzdělání oceníte až ve chvíli, kdy to budete opravdu potřebovat. Za rok, za dva, za deset… a i kdyby ne, vzdělání vás formuje v komplexnějšího člověka. Takže ano, i (tenhle předmět)! 😉

Pavel Semerád