Otázka mého čtenáře
Zbývá mi krátký čas do dokončení doktorátu a chci pokračovat jako akademický pracovník na univerzitě. V současné době jsem na škole v prezenční formě doktorského studia, jaké jsou možnosti setrvání na škole? Mohu zůstat přímo po dokončení doktorátu nebo je nějaký jiný postup?
Moje odpověď
Vážený pane kolego,
mám radost z toho, že se Vaše doktorské studium blíží k úspěšnému konci.
Dobře si vzpomínám na poslední rok před dokončením – byla to neskutečná řehole. Během toho roku jsem svoji dizertační práci několikrát přepisoval a k tomu jsem stihl publikovat několik vědeckých publikací.
Proto mi ve chvíli, kdy mi předsedkyně státnicové komise paní docentka Vlasta Kašparovská oznámila, že jsem státnice úspěšně složil, spadl obrovský balvan ze srdce.
Státnice byly úspěšně za mnou, ale co dál…?
Dokončení studia je samozřejmě velmi důležitá meta, ale logicky a správně se ptáte, co dál. Na akademické půdě totiž nemohou zůstat všichni absolventi doktorského studia.
Někteří proto
- utečou do praxe, kde pokračují ve svém oboru,
- utečou mimo obor, protože zjišťují, že je ten stávající neuživí,
- konečně založí rodinu, co si budem, doktorské studium prezenční studenti končí kolem 30 a biologické hodiny se nedají snadno ošálit,
- [… hromada dalších možností a příležitostí…],
- zůstávají na akademické půdě jako učitelé a pokračují ve svém výzkumu jako akademičtí pracovníci.
O nepříznivé situaci doktorandů na (amerických) univerzitách bylo i několik scének v seriálu Simpsonovi. Inu není to příliš motivující pohled.
Abyste mohli zůstat jako akademičtí pracovníci, musíte
1) mít štěstí, že se zrovna bude otevírat nová pracovní pozice.
To ale v době napnutých univerzitních rozpočtů nebývá tak časté. V současné době se jednotlivá pracoviště spíše restrukturalizují, s čímž souvisí jak zkracování pracovních úvazků a propouštění, tak i změnu akademických úvazků na lektory.
Vysoké školy se tím snaží šetřit, proto spíše než úvazek vám raději nabídnout dohodu o provedení práce. Jako studentovi, za kterého během studia platí zdravotní pojištění stát, to může být jedno, ale v pozici zaměstnance to pro vás už tak výhodné nebude.
Nebudete-li mít jiné zaměstnání, nebo nezačnete-li podnikat, těžko z jedné dohody vyžijete. Navíc si budete muset sám platit zdravotní pojištění, což Váš výdělek ještě sníží.
2) mít přidanou hodnotu pro univerzitu.
I když jsou učitelé na vysokých školách v porovnání např. s učiteli na ZŠ a SŠ placeni méně, pořád si vysoké školy mohou v mnoha oborech vybírat. Mnoho lidí práci na univerzitě vnímají jako známku prestiže.
Patříte-li mezi ně, abyste získal pracovní pozici jako akademik, musíte být pro vysokou školu něčím atraktivní. Tou atraktivitou nemyslím vzhled ale váš lektorský nebo vědecký profil.
Lektorský profil může být postaven na tom, že zvládnete učit nějaký předmět, kterému se většina vyučujících ve vašem oboru vyhýbá. Pokud si na ten předmět troufnete, postupně se v něm začnete zlepšovat a hlavně se v něm stanete pro univerzitu nepostradatelný.
Např. mému setrvání na Mendelově univerzitě jsem vděčil tomu, že jsem zvládl učit účetnictví a daně v angličtině. Dnes už je ale znalost angličtiny pro většinu studentů doktorského studia natolik samozřejmá, takže bych i já měl problémy.
Vědecký profil je ale pořád nejdůležitějším měřítkem přínosu pro univerzitu, protože za to dostává peníze od státu. Čím více proto nasbíráte pomyslných čárek za např. publikace v impaktovaných časopisech a za získání externích grantů, tím silnější pozici budete mít.
Nemáte ani jedno, nebo je u vás velký přetlak?
V takovém případě je možná lepší zvolit kompromis – jít do praxe a získávat zkušenosti a současně pokračovat ve spolupráci s Vaší alma mater např. formou externích přednášek.
Tím si zajistíte jak důstojné podmínky pro živobytí – v praxi budete placeni podstatně lépe než na univerzitě, tak se budete zlepšovat i jako vyučující. A pak, až se objeví příležitost získat úvazek, budete mít mnohem větší naději na získání akademického úvazku.
Jen je otázkou, jestli o to místo budete ještě stát. Přece jen pokud budete šikovný, tak ve Vaší firmě kariérně porostete a třeba to už nebudete chtít opouštět. Samozřejmě, bude záležet na Vašich osobních preferencích. Tohle je hodně individuální.
Já např. zůstávám na vysoké škole, protože mi to poskytuje svobodu, baví mě učit a od podzimu 2021 mě baví dělat i vědu a publikovat. I tak ale stále zůstávám jednou nohou v našich rodinných firmách, které se mi nechce opouštět. Mám to tam rád.
Nejdete na alma mater, může to jít jinde
Můžete se dostat i do situace, kdy je na Vaší alma mater přetlak, ale třeba jiná vysoká škola hledá akademika Vašeho zaměření a kvalit. Pak můžete zkusit štěstí tam. Je-li to v rámci jednoho města, potom je to asi jednodušší rozhodování, než kdybyste se musel stěhovat.
Na druhou stranu tato pracovní mobilita je v zahraničí běžná. A pokud by se mělo jednat např. o stěhování do zahraničí, pak lze předpokládat, že minimálně na západ od nás budete lépe zaplacen.
Což mě dostává ještě k jednomu bodu/doporučení. Nebojte se roztáhnout křídla a čapnout příležitosti za pačesy. Mnoho mých známých z WU ve Vídni to po dokončení doktorátu udělalo a dnes jsou prakticky po celém světě a mají velmi zajímavé kariérní profily.
Trochu jim závidím… ale vím, že to taky neměli zadarmo. Jak ale vidíte, možností je spousta. Já Vám proto přeji, aby i na Vás čekala ta, po které toužíte.
Pavel Semerád
