Sběr dat k závěrečným pracím není žádný med a může se neplánovaně protáhnout. Studenti na to většinou přijdou až v okamžiku, kdy svůj výzkum začnou realizovat, což může být docela pozdě.
Je celkem jedno, jestli se jedná o kvalitativní nebo kvantitativní výzkum. Čas běží, odpovědi nepřibývají a studenti začnou hledat alternativní řešení. Co kdyby si na sběr dat najali marketingovou agenturu?
Otázka mého čtenáře
Píšu diplomovou práci, ve které řeším, proč si zákazníci vybírají k nákupu konkrétní síť prodejen, příp. co je vede k nenákupu. Jedná se o kvalitativní výzkum.
S tím souvisí můj problém – vůbec se mi nedaří získat dotazníky před prodejnami. Zase tolik lidí do těch obchodů nechodí a ti, co přijdou, se mnou zase nechtějí ztrácet čas.
Původně jsem si myslel, že to půjde snáz, ale asi nejsem dost průbojný. Každopádně mě začíná tlačit čas a já řeším dilema. Jaký máte názor na to, kdybych sběr části dotazníků přenechala nějaké marketingové agentuře?
Teorii jsem napsal sám, vyhodnocení výzkumu bych samozřejmě zpracoval také sám. Jen bych ta data získal efektivnější cestou.
Moje odpověď
Upřímně bych byl na vašem místě v delegování sběru odpovědí na třetí subjekt zdrženlivý.
Kvalitativní výzkum – raději nedelegujte
Tím, že se jedná o kvalitativní výzkum, velkou část práce – troufám si říct, že stěžejní část výzkumu – za Vás udělá někdo jiný.
Bude muset za vás návštěvníky prodejen vyzpovídat a tam narazíte na to, jestli se jedná o strukturovaný, nebo polostrukturovaný rozhovor. V případě polostrukturovaného se může hovor rozvinout a co pak? Jaké otázky bude pokládat ona marketingová agentura.
Z pohledu akademické etiky si myslím, že to není dobře.
Kvantitativní výzkum by za určitých podmínek mohl být
Něco jiného by asi bylo, kdyby za vás někdo jiný zajistil vyplnění dotazníku v rámci kvantitativního výzkumu – zpravidla dotazníku. V podstatě tyto osoby budou nahrazovat online dotazník, kam v terénu vyplní odpovědi respondentů a nic víc.
Využití externích sběračů dat uveďte do metodiky
Ať už dáte na mé varování, nebo je budete ignorovat, je nutné, abyste popis procesu sběru dat podrobně uvedl do metodiky. Když to neuděláte, vzbudíte dojem, že jste data získal sám, což by bylo v přímém rozporu s akademickou etikou.
V čestném prohlášení totiž svým podpisem stvrzujete, že jste práci vypracoval sám za využití uvedených (a řádně citovaných) zdrojů. Tady byste své tvrzení porušil.
Jak data získat jinou cestou?
Pozdě bycha honit. Problém je v tom, že jste si nedostatečně ověřil, jak ten sběr dat bude realizovatelný.
Na vašem místě bych data nesbíral na vlastní pěst, ale dohodl bych se s provozovatelem prodejen, že za něj výzkum zpracujete. Tím, že vytvoříte partnerství, on získá cenná data a vy snadnější přístup k zákazníkům.
Nabízí se synergie, že by provozovatel nabídl těm, kteří dotazník vyplní nějaký benefit. I kdyby to měl být jen obyčejný kupón se symbolickou slevou, nebo doprava zdarma.
Díky tomu byste se snáze dostal jak k zákazníkům na prodejně, ale i fanouškům na sociálních sítích. Podle mě by se takto dala získat data i ve vašem případě. Zkuste o tom popřemýšlet. Co si budeme nalhávat, nikdo nechce plýtvat časem na dotazníky, když z toho nebude nic mít.
Přeji vám mnoho úspěchů při sběru dat.
Pavel Semerád
PS. Dlouhodobě razím názor, že byste dotazníky neměli zneužívat jako KPZ (krabičky poslední záchrany). Je-li nějaká jiná cesta – i když třeba pracnější -, jak získat totožná data, vyhněte se primárně dotazníkům.
