Život je plný zkoušek. Některé si ani neuvědomujeme a bereme je jako samozřejmost, jiné se pro nás stávají skutečnou výzvou. Ne jinak tomu bývá u zkoušek na vysoké škole.
Při studiu se navíc často nehraje ani tak na samotné hodnocení u zkoušky, ale hraje se na efekt. Bez splnění kterékoliv zkoušky nelze vystoupat na akademický Olymp a převzít z rukou nejvyššího „božstva“ fakulty a univerzity diplom s titulem.
Nabízí se proto otázka, jak udělat zkoušku s minimem úsilí? Ať jste prezenční nebo kombinovaní studenti, tady je mých 5 kroků.
1. Budujte vztahy během semestru.
Tak jako se s kamarády potkáváte pravidelně každý pátek v 7:00 večer a jdete spolu na pivo, s vaším přednášejícím se potkáváte každé pondělí v 7:00 ráno. Takto to vychází alespoň z vašeho rozvrhu.
Většina studentů si „pátek“ za žádnou cenu ujít nenechá, na tu „blbou přednášku“ ale nejdou a raději si přispí. Jejich chyba!
Výhoda to je naopak pro ty, kteří přijdou na alespoň většinu přednášek. Učitel si je zapamatuje. A to může být u ústního zkoušení výhodou. Ale o tom později.
2. Pište si svoje poznámky.
Větu: „Dej mi to opsat!“ už asi v běžné řeči neuslyšíte. Teď se používá: „Počkej, já si to taky ještě vyfotím…“ Jasně, je to způsob, jak si opatřit výpisky, abyste nemuseli číst celá skripta.
Ale až se z toho pak budete učit, nevybaví se vám tolik věcí automaticky jako původnímu autorovi. Budete muset věnovat mnohem více času opakování a pochopení látky, než kdybyste si tu stejnou věc napsali vlastními slovy.
3. Projevte zájem o předmět.
Buďte v dění.
Když už zavítáte na přednášky, neseďte vzadu, ale sedněte si blíž. Ještě trochu… to už je moc. Nemusíte hned sedět v první lavici :). Stačí jen někde v přední půlce učebny. Čím dále totiž sedíte, tím hůř nejen že vidíte, ale i slyšíte. Platí pravidlo:
Když neslyším, spím.
Když spím, jsem tu zbytečně.
Když jsem tu zbytečně, už nepřijdu.
Jste-li vtaženi do děje přednášky, tím lépe se vám vše vybaví při učení.
Nebojte se prezentovat.
Pokud se má během semestru něco prezentovat, jděte do toho! Je to nejlepší způsob, jak si ověřit své znalosti v praxi.
Navíc nic neriskujete a můžete jen získat. Vy si vyzkoušíte mluvení na veřejnosti a váš učitel ve vás uvidí zachránce jeho přednášky. Takový „dobrodruh“ se totiž platí zlatem. Vždyť se nikdo jiný nepřihlásil.
Proto aktivní studenti většinou neudělají zkoušku snad jen kvůli nepřízni osudu. Pozn. aktivní neznamená vlezlý. To jsou spíše mínusové body.
4. Jděte už na předtermín.
Nejjednodušší cesta, jak udělat zkoušku, je předtermín. A pokud jste splnili body 1-3, byli byste sami proti sobě, kdybyste toho nevyužili.
Zadání nejenže bývá obvykle jednodušší, ale testy bývají opraveny hned po zkoušce. (Proto bývá i kapacitní limit. Opravit 300 testů trvá déle.)
A pokud si vás učitel z přednášky pamatuje, třeba přimhouří oko nad nějakou tou nepřesnosti, nebo se vás ještě na něco zeptá.
5. Pokud je ústní zkouška, jděte mezi prvními.
Ústní zkouška je na vysoké škole mnohdy už raritou. Proto se ji všichni bojí. Stát tváří v tvář zkoušejícímu není pro slabé povahy. Dodejte si odvahy a jděte mezi prvními.
Učitelé se snaží, aby se otázky neopakovaly. Na začátku mají z čeho „vybírat“, ke konci to už jde hůř i jim. Vy se navíc nemáte čeho bát. Znáte se z přednášek a zajímali jste se o téma (diskutovali jste). Přednášející má těžší pozici. Nezkouší jen tak nějakého studenta. Zkouší vás, ale zkouší i sebe…
Přeji vám hodně štěstí a nezapomeňte, že nikdy není pozdě zajít přednášku. 🙂 Ale pokud už se vám nepodařilo splnit ani jeden z bodů, mám pro vás návod, jak se naučit na zkoušku za pár hodin.
Pavel Semerád
