Jak oslovit učitele na vysoké škole bez trapasu?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Přechodem ze střední na vysokou školu se toho hodně změní (to už ale víte). Na některé věci si studenti (i se skřípěním zubů) dřív nebo později zvyknou. Musí!

V tom jak oslovit učitele na vysoké škole však tápou i několik semestrů. Někteří ignoranti se to nenaučí ani do konce studia. Zdá se vám toto téma malicherné? Není.

Pokud vysokoškolského učitele oslovíte nesprávným titulem nebo hodností, můžete ho přivést do rozpaků. V horším případě se může urazit. A to zpravidla nechcete. Těmto trapasům se dá předejít.

Jak vám mám říkat?

Není to tak dávno, kdy mě při jedné přednášce přerušil student s otázkou: „Pane profesore! Jak by to bylo, kdyby…?“

Už při vyslovení slova profesor, jsem se musel kousnout do rtu, abych si zachoval vážnou tvář. Odpověděl jsem mu: „Já ale nejsem profesor.“ Jeho odpověď mě docela zničila: „A jak vám mám teda říkat?

Vybavila se mi scéna z mých studentských let. A tak jsem mu celkem v klidu vysvětlil, jak se věci mají: „Jmenuji se Pavel Semerád. Pokud mě chcete oslovit titulem, můžete mi říct – pane doktore (mám Ph.D. za jménem) nebo pane inženýre (jsem Ing. et Ing.). Já to snad přežiju.“ 😉

Oslovený vám to může dát pěkně „sežrat“.

Ještě jako student (záměrně neuvedu konkrétní místo ani čas), jsme měli přednášku jednoho váženého pana profesora (prof. Ing. X Y, CSc.). Jedna moje spolužačka se ho zeptala: „Pane inženýre, mohla bych se…“

Dál se už nedostala. Pan profesor zastavil výklad. Zle se na ni podíval a důrazným tonem ji upozornil: „Já jsem PROFESOR. Inženýrem jsem byl promován v roce 1966.“

Paní profesorka a pan profesor na vysoké škole.

Na středních školách jsou učitelé tradičně oslovováni: „Paní profesorko nebo pane profesore.“ Na vysoké škole ale může tento titul, (prof.) psaný před jménem, používat skutečně jen hrstka vyvolených.

Jsou to světově uznávané osobnosti v oboru, ve kterém dělají svůj výzkum. Obvykle mají obrovské množství publikací (monografie, vědecké články a konferenční příspěvky), ze kterých až přechází zrak. Jsou to i zkušení učitelé. Jedna z podmínek je totiž i splnění kritérií v pedagogické činnosti, což zahrnuje nejen výuku samotnou, ale i výchovu např. doktorandů.

Vysokoškolské tituly a akademické hodnosti

Na vysokou školu jste se pravděpodobně přihlásili i proto, že jste chtěli své znalosti a dovednosti certifikovat vysokoškolským titulem. Záleží na tom, jaký titul vám po konci studia „stačí“.

Bakalářské studium

První meta, které lze po složení absolventského slibu při promocích dosáhnout, je bakalářský diplom. Bakalářem (Bc., BcA. – umění) se stanete již složením státní závěrečné zkoušky. Titul se uvádí před jménem, ale obvykle se jím neoslovuje.

Magisterské studium

Druhá meta je ukončení magisterského studia. Jedná se buď o navazující studium na bakaláře, o pětileté (např. právnické) nebo šestileté (např. lékařské) studijní obory. V případě, že splníte všechny studijní povinnosti, získáte oprávnění užívat některý z následujících titulů, které se uvádějí před jménem.

Absolventy s titulem magistr (Mgr., MgA. – umění) oslovujeme paní magistro nebo pane magistře.

Nositele titulu inženýr (Ing.) oslovujeme paní inženýrko nebo pane inženýre.

Oslovení paní doktorko nebo pane doktore patří po ukončení magisterského studia pouze absolventům lékařských oborů -MUDr. (všeobecné lékařství), MDDr. (zubní lékařství), MVDr. (doktor veterinární medicíny).

Státní rigorózní zkoušky („malý doktorát“)

U „nadstavby“ v podobě státní rigorózní zkoušky u některých magistrů, dojde ke změně titulu a oslovení na „doktor“. Jedná se o nositele titulů JUDr., PaedDr., PhDr., PharmDr., RNDr., ThDr. a některé další, které se  dnes už neudělují např. RSDr.

Doktorské studium

Jediný titul, který se v současnosti uděluje u tradičních studií v českých zemích a který se uvádí za jménem, je Ph.D. (příp. Th.D. – doktor teologie). Dříve se udělovaly vědecké hodnosti CSc. – kandidát věd, DrSc. – doktor věd, a později ještě titul Dr., který se může uvádět i před jménem.

Nositele Ph.D., Th.D.  nebo Dr. oslovujeme paní doktorko nebo pane doktore.
Nositele CSc. a DrSc. oslovujeme jiným titulem obvykle uvedeným před jménem. To je pravděpodobně důvod, proč tak někteří lidé oslovují také osoby s Ph.D.

Paní docentka / pan docent

Teprve až po absolvování doktorských studií (s výjimkou uměleckých oborů), po splnění všech požadovaných kritérií a po úspěšném habilitačním řízení se uděluje vysokoškolským učitelům titul docent.

Je to poměrně dlouhá cesta, protože v kritériích pro habilitace je zakotvena i podmínka minimální doby působení na vysoké škole. Paní docentky a páni docenti používají zkratku doc. před jménem.

Titul profesor

Teprve až docenti mohou usilovat o titul profesor. Jak jsem již napsal v úvodu, dosáhnout na tento titul znamená být opravdu výjimečnou osobností. Získat ho trvá dlouhou dobu. Požadavky na profesuru lze vyjádřit následovně: Chce se po nich minimálně dvakrát tolik co po docentech a někdy ani to nestačí…

4 praktické rady

  1. Platí pravidlo, že dotyčnou osobu oslovujeme vždy jedním, a to nejvyšším, titulem nebo hodností. A to dokonce i tehdy pokud učitel má mnoho titulů před jménem a mnoho titulů za jménem. To, že se oslovuje 5. pádem, by mělo být automatické.
  2. Aby život na vysoké škole nebyl úplně jednoduchý, můžeme se setkat ještě s dalšími osloveními, která plynou z akademické funkce, kterou dotyčný(á) zastává. Běžně se tak setkáme s rektory, prorektory, děkany, proděkany, kvestory, tajemníky… Nebojte se je používat.
  3. Pokud píšete oslovení v emailu, je dobré si ověřit, KDO je tím, komu píšete. Správné oslovení např. budoucího vedoucího bakalářské práce vám může (ale nemusí) pomoci při získání vysněného tématu.
  4. Můžete se setkat i s profesními tituly např. MBA (Master of Business Administration), LL.M. (Master of Laws), které se píší za jménem. Tito tituly jsou udělovány ve spolupráci se zahraniční univerzitou, která poskytuje akreditaci. Proto nemají v České republice „oslovení“.

Co říci závěrem?

Titul na vysoké škole neznamená jen „něco“ abstraktního. Tím, že ho použijete, vyjadřujete i svoji úctu k učiteli i k vysoké škole (univerzitě).

I když neoslovíte správně, obvykle se nad to dá povznést. Mnohem více zamrzí, když nastane podobná scéna, která se stala Zdeňku Svěrákovi (pan učitel Tkaloun) a jeho bývalému žáku (Jandák) ve filmu Vratné lahve (k online zhlédnutí):

„Taky je mi záhadou, Jandáku, proč mě nepozdravíte, proč neřeknete dobrý den.“
Jandák se usměje, pokrčí rameny a pak řekne někam před sebe:
Už nás neučíte, ne?
Tkalounovi pár vteřin trvá, než ten důvod zpracuje.
„Jo takhle,“ pokývá pak hlavou. „Vidíš, to mě nenapadlo.

Pevně věřím, že se taková situace mým studentům nestane. Pozdravit je totiž slušnost, ale o tom třeba zase někdy jindy.

Pavel Semerád

Jak oslovit učitele na vysoké škole bez trapasu?
Ohodnoťte článek. Aktuálně: 4.8/5 (13)

Pavel Semerád
Moje kariéra vysokoškolského učitele začala v roce 2011, kdy jsem dostal bláznivý nápad studovat doktorské studium na Mendelově univerzitě v Brně. I přes dobře míněné rady jsem vydržel a v roce 2014 jsem získal titul Ph.D. Završil jsem tím svou studentskou desetiletku, která nebyla úplně přímočará. Vím moc dobře, jak chutná (ne)úspěch. Svým studentům proto radím, jak neopakovat moje zbytečné chyby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *