Průběh státnic (státní závěrečné zkoušky) se může na některých vysokých školách mírně lišit:
- někde studenti nejprve obhajují diplomku (bakalářku) a pak jsou zkoušeni z odborných předmětů,
- někde je pořadí obrácené; nejdříve zkoušení ze státnicových předmětů a pak obhajoba (obvykle např. u doktorského studia),
- někde probíhá zkoušení jednoho studenta ve více dnech. Teprve až splnění např. odborného předmětu je kvalifikačním pokusem na „velké státnice“.
Možná bychom našli ještě nějaké další odlišnosti. Pokud ale chcete vědět, jak probíhají státnice na vaší vysoké škole, musíte se buď podívat do dokumentu s názvem Harmonogram akademického roku nebo se obrátit na studijní oddělení. Začněme ale popořádku.
Jaký mají státnice význam?
Státnice jsou bez diskuze nejdůležitější zkouškou v průběhu vašeho studia na vysoké škole. Je jedno, jestli právě končíte bakalářské, magisterské nebo doktorské studium.
Blížíte se ke konci studia, které jste před třemi, čtyřmi, pěti, šesti nebo i více lety začali. Jste opravdu velmi blízko… Hurá! Zbývá už jen poslední krok, na který je potřeba se připravit. Udělat státnice.
Tip: Nezoufejte, pokud vaše příprava nebude úplně dle příruček.
Jak dlouho státnice trvají?
Státní zkouška je celodenní záležitostí. Studenti předstupují před zkušební komisí dle harmonogramu. I když jste až poslední, buďte na místě raději před tím, než má jít na řadu první student.
Budete si moci nahrát prezentaci k obhajobě do počítače a vyzkoušet, zda se vám bez problémů spustí. Tady doporučuji mít i záložní verzi např. na emailu a verzi prezentace mít i v PDF formátu.
Někteří předsedové si potrpí na hromadné přivítání studentů na úvod státnic, kdy sdělují i základní informace k průběhu.
Dbejte na včasný příchod. Dopravní zácpa není příliš omluvitelný důvod. I členové komise se museli nějak dostavit před začátkem a v případě pozdního příchodu kladné body určitě nezískáte. Je to přinejmenším nezdvořilé.
Počítejte s tím, že když se někdo z vašich spolužáků nedostaví, posune se tím plánovaný harmonogram a vy budete dříve na řadě. Proto byste se neměli z místa vzdalovat.
Potřebujete-li koupit nějakou pozornost pro komisi např. květiny pro ženy nebo láhev dobrého vína pro může (ale i pro ženy), měli by je koupit ti, co už mají státní závěrečnou zkoušku za sebou. Útrata se pak rozpočítá mezi (obvykle) jen úspěšné absolventy.
Samotný průběh státnic?
Do místnosti vstupujte slušně po vyzvání. Až přijdete na řadu dle rozpisu, do místnosti vás obvykle uvede tajemník. Důležitý je první dojem.
Kdy jindy, než teď, si můžete vyzkoušet všechny poučky o prvním dojmu. V komisi totiž sedí i lidé, kteří vás nikdy nepotkali, nebo si vás už v lepším případě nepamatují (ale je to opravdu výhoda?).
Příjemným a zdvořilým vystupováním můžete jen získat. Pokud ale něco pokazíte, nezoufejte. Nejdůležitější jsou přeci vaše znalosti.
Tajemník vás při vstupu představí slovy: „Vážená paní předsedkyně/Vážený pane předsedo, vážení členové komise, student(ka) XY se dostavil(a) ke státní závěrečné zkoušce.“ Někde je obvyklé, že přečte i název vaší práce.
Je-li dobrý tajemník, spustí vám prezentaci ještě před tím, než vstoupíte. Ulehčete mu práci a vaše jméno a název práce + příp. jméno vedoucího uveďte na první slide. Vůbec nic se nestane, pokud už při vstupu do místnosti pozdravíte (je to slušnost).
Buďte struční a výstižní u obhajoby.
Po vašem uvedení se obvykle ujme slova (místo)předseda, který vás pozdraví, a poví vám základní požadavky na obhajobu závěrečné práce. Jako bych ho už slyšel: „Stručně a věcně seznamte komisi s cíli, metodikou, výsledky a závěry (doporučeními) práce.“
Pokud potřebujete poradit, jak připravit obhajobu, přijďte na moje školení Jak obhájit diplomku.
Státnice z odborných předmětů
Jakmile skončí obhajoba, přichází zkouška z odborných předmětů. Někdy je obhajoba až po předmětech nebo na medicínských oborech nemusí být vůbec. Proto si to raději ověřte u spolužáků nebo na studijním oddělení předem.
Tyto informace by měly být dostupné v informačním systému. Dokument by se mohl jmenovat Směrnice ke státní závěrečné zkoušce a je velmi důležitý. Najdete v něm např. i to:
- které předměty jsou povinné a kolik má být nepovinných předmětů,
- že v případě neúspěchu u dílčích částí opakujete jen tuto neúspěšnou část,
- kolik máte opravných pokusů u státní závěrečné zkoušky (dva nebo tři termíny?).
Někde se otázky losují (to je někdy peklo i pro samotné zkoušející), někde je stanovuje pověřený člen komise. A to už záleží výběr otázky přímo na něm vč. toho, jak dlouho vás bude trápit.
I když toho k otázce třeba mnoho nevíte, nepanikařte. Začněte základy a zkoušející si vás pak navede doplňujícími otázkami až k odpovědi. 😉 Možná budete překvapeni, kolik toho ještě vypotíte. Nejhorší je mlčet a neříct vůbec nic. Ke každé otázce se proto naučte alespoň nejnutnější minimum.
Kdy se dozvíte výsledek státní závěreční zkoušky?
Když už členové komise dojdou názoru, že další zkoušení již není potřeba, vyzvou vás ke krátkému opuštění místnosti. Komise dá hlavy dohromady a rozhodne se o tom, jestli jste prospěli nebo neprospěli.
Známky z dílčích zkoušek se zpravidla říkají až nakonec všem, ale vše záleží na předsedovi komise nebo zvyklostech na vaší vysoké škole. Hned se říkají známky jen neúspěšným studentům, aby nemuseli čekat s ostatními. Pevně věřím, že to nebude váš případ. A pokud by se tak náhodou stalo, není to životní tragédie.
Jak se obléknout na státnice?
Tomuto tématu se sice věnuji v samostatném článku. Jen ve zkratce bych chtěl ale zmínit důležitou věc: Státnice jsou společenská událost, při které se očekává společenské oblečení (dresscode). To není fráze, ale skutečnost. Nepodceňte výběr oblečení ke zkoušce. Reprezentuje vás.
Přeji vám všem hodně štěstí na otázky i na odpovědi. 🙂
Pavel Semerád
Na státnice se učíme na právech asi 2000 stran zpaměti, řádově několik měsíců. A toto je myslím nějaký výcuc z výcucu. Bez zákonů na potítku a bez úlev na „materiálu“. Nevíš – letíš u některých vyučujících. Syntézu poznatků může přinést praxe bez excesivního biflování, a to přirozeně. Já na konci května si nepamatuji to, co jsem četla v dubnu…
Dobrý den.Wikipedie říká, že výsledky SZZ jsou veřejné. Přesto mi Newton university tuto informaci, nebo kde ji najdu odmítla poskytnout..
Dobrý den, pane Jiří,
podle § 53 odst. 1 zákona o vysokých školách platí, že se „státní zkouška koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.“ Znamená to tedy, že pokud byste měl zájem se zúčastnit státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledků, potom byste viděl výkony studentů a znal byste i jejich výsledky. Nikdo by Vám v tom nebránil. Toto říkám z vlastní zkušenosti, protože jsem se jedné SZZ právě na Newtonu zúčastnil jako člen komise.
Zpětně se ale výsledky (s výjimkou hodnocení závěrečné práce) nezveřejňují. Nejednalo by se totiž o „vyhlášení“ výsledků po SZZ, ale o osobní údaje studentů, které podléhají utajení. Toto platí na všechny vysokých školách nejen tedy na Newton University.
PS
Nesouhlasím, státní zkoušku považuju za přínosnou. Předmět státní zkoušky pokrývá několik předmětu z průběhu studia, při opakovaném studiu daných oblastí dochází k syntetizování a prohlubování znalostí. Za sebe mohu říci, že jsem některé věci pochopila až díky přípravě na státnici a odnesla si tak ze studia mnohem více, než jen po absolvování předmětů. V tomto ohledu má náš studijní systém navrch oproti těm v anglosaských zemích (kde jsem strávila tři semestry v rámci programu Erasmus).
Ke kapitole „Jaké mají státnice význam?“. Význam nemají skutečně žádný, pouze to dokazuje na jak špatném systému je postavené naše školství, tedy neustálé bazírování na teoretických znalostech, ke všemu znalostech, které se na většině škol opakují 20-30 let a jsou prakticky naprosto nepoužitelné. Na západních univerzitách moc dobře vědí, proč státní zkoušky nemají (především pak v USA). Co je potřeba zvládnout je diplomová práce neboť ta ukazuje, co si student ze studia odnesl a zda dokáže vyřešit nějaký praktický problém, připadně vypracovat odbornou analýzu konkrétního tématu, ale státnice? Zkouška, kde opět parafrázujete nějaké metody, které už se dnes stejně nepoužívají? Historická data a testování z předmětů, které už student absolvoval a zkoušku z nich složil? Proč nás trápit dvakrát. Povím vám jednu takovou drobnost. 99% studentů se to, co se naučí na zkoušku do týdne zapomene, minimálně většinu z toho, výsledek ze státnic je úplně stejný. Proč se učit nepoužitelnou teorii, znovu a znovu? Takže státnice? Zbytečná zkouška, zbytečně investovaný čas a zbytečný stres.
Souhlasím s vámi a napsal jsem to i ve svém dalším článku: „Už nikdy nebudete mít takto obsáhlý široký rozhled ve studovaném oboru,“ jako je tomu v den státnic. https://tatulda.cz/jak-se-pripravit-statnice/
Upřímně, ale tohle se mi stalo i po maturitě, kdy jsem pozapomínal celou řadu uměleckých děl. Přitom maturita je také o dělání zkoušky z předmětů, které jsem už postupně skládal. Podle mého názoru se jedná o komplexní skládání dílčích zkoušek, podobně jako tomu bylo např. u závěrečných jízd v autoškole. Učili jsme se jízdu v pravém pruhu, odbočování, couvání, parkování, ale nyní je potřeba prokázat, že to umíme všechno dohromady. Komisař je současně nezávislým kontrolorem. A pokud nabude dojmu, že si řidič ještě neosvojil všechny dovednosti tak, aby nebyl nebezpečný pro své okolí, dá mu čas, aby se některé části ještě „doučil“.
Stejně tak je to se státnicemi. Chápu je jakousi „výstupní kontrolu“ z vysoké školy. Tím, že se nezkouší konkrétní předměty ale jen okruhy, je nutné komplexněji kombinovat znalosti z více předmětů dohromady. Není to (nemělo by to být) jen o memorování. To důležité je, aby byl absolvent schopen prokázat své znalosti v praxi. Bez té teorie bychom ale často znovu a znovu vymýšleli kolo.
Osobně neznám vysoké školy, kde by se učilo 20-30 let totéž bez jakékoliv reflexe na změny. To by mě pak jen napadla otázka: „Kdo by chtěl studovat takovou školu?“ V každém oboru probíhá tolik změn, že by to snad ani nemohlo být možné. Myslím, že tímto vysokým školám křivdíte.
Nemám rád srovnání České republiky s USA. Každý stát je jiný a má nastavena svá pravidla. Jestli je něco dobře, může ověřit jen praxe a absolventi. Já osobně státnice za zbytečnou zkoušku nepovažuji, ale připouštím, že s tím nemusí každý souhlasit.
Nesouhlasím, státní zkoušku považuju za přínosnou. Předmět státní zkoušky pokrývá několik předmětu z průběhu studia, při opakovaném studiu daných oblastí dochází k syntetizování a prohlubování znalostí. Za sebe mohu říci, že jsem některé věci pochopila až díky přípravě na státnici a odnesla si tak ze studia mnohem více, než jen po absolvování předmětů. V tomto ohledu má náš studijní systém navrch oproti těm v anglosaských zemích (kde jsem strávila tři semestry v rámci programu Erasmus).
Mám stejnou zkušenost.
Děkuji, Vám za podporu. 🙂