Standa Studený, student sedmnáctého semestru, skládá stavařské státnice. Se spolužáky slavnostně strojí stoly. Servírují samé speciality – smažené sýry se slaninou, sledě, studené sendviče, saláty, slané suchary, sladké sušenky, Sauvignon, studený sekt…
Startují státnice
Studenti slavnostně salutují stařešinům.
Strach sílí. Standovi spolužáci se stále snaží studovat statiku. Standa se Sandrou sedí stranou. Soustavu sil, skládání sil se stabilitou stejně spočítají stroje. Stačí specializovaný stavařský software! Snaží se společně snít – stanou se statiky?!
Sledují seznam: Studenti se střídají. Slávek, Sváťa, Sára, Soňa se Sylvou složili státnice. Slaví! Sedmý Standa střídá smutnou Simonu. „Sakra!“
Standa souhlasí se Slávkem, světnice strašně smrdí sýrovou směsí.
„Sedněte si,“ svolí snad stoletý stařešina. „Skeletový systém. Spusťte!“
Standa staví sloup, spadne-li, skončí. Slova splývají. Suverénovo sebevědomí se scvrklo. Slibuje si: „Se statikou skončí, stane se skladníkem!“
Soupeří sám se sebou: „Soustřeď se!“
[…700 sekund…]
„Stačí, studente!“ smějí se spokojeně stařešinové.
Standa slyší své skóre: Složil státnice. Stal se statikem.
„Slavte střídmě, sbohem!“
„Sbohem,“ sýpe Standa se slzami. Splnil si svůj sen!
Standova silueta sílí. Stal se superhrdinou!
Směje se: „Státnice? Splnil! Stráááášně snadno…!“ 🙂
———-
Pevně věřím, že jste pochopili, že se jednalo jen o pokus o vtipný příběh ze smýšlených superhrdinových státnic, který obsahuje pouze sto sedmdesát sedm slov začínajících na písmeno S. 🙂
I když takhle nějak probíhají všechny státnice, každý student se nakonec stane superhrdinou. 😉
Přeji vám hodně klidu, pohody a úspěchů (nejen) u státnic!
Pokud potřebujete poradit, jak připravit obhajobu, napište mi a pomohu vám.
Pavel Semerád
Dobrý den, nechápu myšlenkové pochody některých akademických pracovníků. Dcera studuje dálkově PDF. Po celých pět let zkoušky dávala téměř vždy za A. Při zkoušce u státnic z pedagogiky a psychologie, zvládla první část otázky brilantně a ve druhé části ji bylo řečeno, že to (psychologii) bere z pedagogického hlediska. Byla od zkoušky vyhozena!
Jen doplňuji, že dcera učí cca 10 roků, má pedagogické vzdělání (Mgr.) pro třetí stupeň a protože učí na prvním stupni, byla nucena si vzdělání rozšířit (dnes by asi již nemusela) Ze tříčlenné komise jedna členka (dva byli pro) psychicky odrovnala, dceru i celou rodinu (další zkoušku má za týden, ale v současném psychickém vůbec neví). Po přečtení životopisu zmíněné „profesorky“ je zřejmé, že o životě nic nemůže vědět a léčí si svoje EGO. Je mi z to smutno, ale čemu se divit v dnešní době. 30 roků podnikám, snažím se pomáhat starým spoluobčanům, pořádám různé kulturní a sportovní akce (není předmětem podnikání), ale vše beru s nějakou pokorou, která evidentně chybí mladým, nezkušeným, ambiciózním….
Zdravím
Mirek
Vážený pane Mirku,
situace s Vaší dcerou mě samozřejmě mrzí – státnicové neúspěchy jsou vždy nepříjemné. Bohužel ale ke státnicím patří. V komisi jsem neseděl a nemohu tedy posoudit okolnosti, které popisujete. Ani mi to nepřísluší. Místo toho, a to si myslím, že je v dané chvíli důležitější, je potřeba pomoci Vaší dceři, aby se dokázala koncentrovat na další zkoušky. Pohled do minulosti jí teď nepomůže.
Studentům vždy říkám, že neúspěch u státnic není životní tragédie. Je to jen poločas a za pár let si nikdo na nepříjemnou historku z 1. termínu nevzpomene. Hlavně se Vaší dcery na to nikdo ani nezeptá.
Z Vašeho popisu je zřejmé, že je Vaše dcera talentovaná, když zvládla většinu zkoušek na vysoké škole za A. Pevně proto věřím, že se jí podaří dosáhnout úspěchu i při zbývajících zkouškách, které jí ještě chybí. A jestli to bude na 1. nebo na 2. termínu? To z pohledu celého života a úspěšné kariéry, kterou má před sebou, nehraje roli.
PS