Jak dlouho se učit na státnice aneb kdy začít?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Jak dlouho se učit na státnice?

Když se blíží státnice – poslední zkouška vysokoškolského studia -, tak i ten nejotřelejší mazák pociťuje lehkou nervozitu. A to je dobře, protože ho to nutí začít s přípravou. Nechce totiž, aby ho vyhodili a aby jeho pověst, kterou si léta buduje, utrpěla nějaké šrámy. A tak sedá k počítači a do vyhledávače zadává tu nejdůležitější otázku, která ho napadne: „Jak dlouho se učit na státnice?“ Co si budeme namlouvat, nechce být za šprta, proto se chce učit stejně dlouho jako ostatní mazáci, ale ani o minutu déle!

Poznáváte se?

(Od)povězte mi upřímně, jakou byste chtěli odpověď? A já vám ji dám! 🙂

Kolik vám zbývá času?

Kdyby mi zbýval měsíc do státnic, byl bych nadšený, kdybych našel odpověď, že optimální čas na přípravu na státnice je měsíc.

Kdyby mi zbývalo 14 dní do státnic, stačilo by mi 14 dní.

Kdyby mi zbýval týden, potřeboval bych týden.

Kdyby mi zbývaly 3 dny, modlil bych se, aby někdo napsal, že 3 dny jsou ještě v pohodě.

No, a kdyby mi zbývalo méně času, tak už by nemělo smysl googlit. Muselo by to stačit. 😉

Vždyť je to absurdní!

Na státnice se nedá naučit ani za týden, ani za měsíc. Trvá to podstatně déle!

Pokud mi nevěříte, udělejme malý experiment.

Předpokládejme, že studujete ekonomii, jak dlouho by vám trvala příprava na strojařské státnice?

Nebo pokud studujete stavárnu, jak dlouho by vám trvala příprava na státnice na medicíně?

Budou vám stačit 3 dny? Vždyť to by vám nestačilo ani na zkoušku z anatomie, na kterou se „ti lepší“ medici učí „jen“ semestr

Ale tak snad nebude zase tak zle 😉

Jste zklamaní z mých slov? Myslím, že jste spíše čekali následující odpověď – proto vám ji dám. Příprava na státnice je velmi individuální, takže každému stačí jiná doba.

Každý má jiné předpoklady.

Každý dělá v praxi něco jiného a ke studovanému oboru má jiný vztah a jinou motivaci.

Každý dělal v průběhu studia něco jiného.

Někdo chodil na přednášky z marketingu, někdo ho dělal i v praxi.

Někdo se učil ve škole projektovat rodinné domy, jiný měl i praxi ve stavební firmě -, a přestože nejdříve začínal jako helfr na stavbách, dnes je z něj mistr.

A co jste dělali vy?

Pokud jste dělali (alespoň) něco, co mělo vztah ke studovanému oboru, bude vaše příprava kratší, než si myslíte. Pod jednotlivými teoretickými řádky v učebnici si dokážete představit konkrétní situaci, která vám pomůže k zapamatování a efektivnějšímu učení se.

Pokud jste na to účetnictví od 3. termínu zkoušky v prváku nesáhli, horko těžko si budete vzpomínat, co znamenají účty 211 nebo 321 a jak se na ně účtuje.

A podobně se dá dívat, na kterýkoliv obor, který studujete…

Státnice nejsou jen o memorování

Někteří studenti mají pocit, že stačí, aby se všechno nadrtili a u státnic odpapouškovali. To možná stačilo u některé ze zkoušek, ale státnice jsou mnohem komplexnější.

Když na mě vystřelíte číslo 24 840 Kč (základní sleva na poplatníka u daně z příjmů fyzických osob) a nebudete vědět, jak je uplatnit v daňovém přiznání (=v praxi), budu dlouho zvažovat, jestli mi to bude stačit.

Podle mého názoru by vás měla komise zkoušet spíše z praktického uplatnění vašich znalostí, než jen z tupého memorování čísel.

Ano, některá čísla jsou stále stejná a jejich pamatování má svůj význam. Ta se naučte! Neprotiřečím si, jen jsem z daní zvyklý na časté změny, inu profesionální deformace.

Že jste chtěli slyšet něco jiného? Tak to pardón!

Na některé otázky – a „jak dlouho se učit na státnice“ patří mezi ně – se jednoduše odpovědět nedá. Je to totiž velmi individuální a subjektivní názory jiných se od vašeho současného stavu mohou lišit.

Takže nezoufejte, připravte se nejlépe, jak budete umět, a vyrazte ke státnicím.

Jo a začněte raději s přípravou už teď!

Držím vám pěsti, ať vše dobře dopadne!

Pavel Semerád

Jak dlouho se učit na státnice aneb kdy začít?
Ohodnoťte článek. Aktuálně: 4.8/5 (13)

Pavel Semerád
Moje kariéra vysokoškolského učitele začala v roce 2011, kdy jsem dostal bláznivý nápad studovat doktorské studium na Mendelově univerzitě v Brně. I přes dobře míněné rady jsem vydržel a v roce 2014 jsem získal titul Ph.D. Završil jsem tím svou studentskou desetiletku, která nebyla úplně přímočará. Vím moc dobře, jak chutná (ne)úspěch. Svým studentům proto radím, jak neopakovat moje zbytečné chyby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *