Víte, co je zajímavé, že jsem si tuhle otázku nikdy jako student nepoložil. 🙂 A teď – po více než 7 letech učitelování a 5 letech samostatného zkoušení – si ji pokládám každé zkouškové období.
Možná si řeknete, že už fakt stárnu, když to tak řeším. Jo, asi fakt jo. Před tím, než mě však definitivně odsoudíte k záhubě, přečtěte si moje PROČ a pak mi zkuste poradit, co je vlastně OK.
PROČ jsem počet termínů jako student neřešil?
Chtěl jsem začít slovy, jestli si ještě dobře vzpomínám, ale to bych jen potvrdil svoji diagnózu. Místo toho napíšu raději, že když jsem byl student, tak jsem počet termínů, které učitelé vypsali, vůbec neřešil.
Asi proto, že mi muselo stačit jakékoliv množství termínů. Ať jsem si naplánoval cokoliv, stejně to nemuselo vyjít napoprvé. Takže jsem vybíral, taktizoval a čas mezi tím (velmi rychle) plynul.
Tak PROČ to řeším jako učitel?
Protože musím respektovat pravidla hry stanovená studijním a zkušebním řádem univerzity, ve kterém se píše:
Termíny pro ukončení předmětu vypisuje garant […] minimálně však 3 termíny během zkouškového období, s minimální celkovou kapacitou 150 % v předmětu zapsaných studentů […].
Abych vyhověl úřednickému šimlu, stačí vypsat 3 termíny ve dnech a časech, které mi vyhovují, a tím bych mohl toto pojednání ukončit.
Věc má ale ještě druhou stránku – neméně významnou – studenty.
To, že jsem napsal, že já jsem to neřešil, neznamená, že to neřeší právě oni. Nebo se snad mýlím? Co když se se jim zrovna ty mé 3 termíny hodit nebudou?! Jak vidíte, zase se dostávám na začátek.
Jak to vidím já?
Je rozdíl, máte-li zkoušet masový předmět s 800 studenty a jednotřídku do 50. Vezmu-li v potaz, že se 800 studentů (obvykle) nevleze do jedné učebny, je logické, že 3 termíny stačit nebudou. Tak velký předmět negarantuji, pouze odhaduji, že jich bude potřeba min. 10.
Mě se týkají „jen“ dva předměty, každý do 50 studentů. Moje „taktika“ je stále stejná – max. 5 termínů.
1 předtermín dávám v prosinci místo poslední přednášky, na kterém obvykle uspěje asi polovina přihlášených (to je statistika nikoliv přání). Na leden pak zbývají max. 4 termíny. Každý týden jeden. Je to dost nebo málo?
Co si pamatuji, tak to vždycky stačilo. Jen letos mám trochu osýpky, protože, i když už je zítra 3. lednový termín, stále mám dohromady 12 studentů, kteří se ještě nepřihlásili na žádný termín.
Další vypsaný nemám. Nikdo si o něj (zatím) nenapsal. Ale co! Nechám se překvapit! Většina opozdilců jsou ERASMÁCI a ti umějí být hodně nevyzpytatelní.
Každopádně jsem zvědavý, jestli ty 4 termíny budou stačit. Nebo si myslíte, že je to fakt málo?
Pavel Semerád
