Možná jste se s tím už setkali. Jste na své milované univerzitě a narazíte na něco, co byste si strašně moc přáli změnit. Víte totiž, že kdyby to fungovalo jinak (=lépe!), bylo by to přínosem pro všechny. To byste ale museli někam jít a něco udělat. A když tam půjdete, budou vás poslouchat? Jednotlivce? Asi ne. Zapíší si to do podnětů a rozloučí se s vámi se slibem: „Až na to bude někdy čas, bude se to řešit.“
Trochu málo, ne? Navíc, než na to třeba jednou v budoucnu bude čas, můžete být už dávno ze školy pryč. Možná vás napadne otázka: „To jako nemám raději nic navrhovat?“ Tak to ani náhodou! Když se konají volby do akademického senátu fakulty nebo univerzity, máte unikátní příležitost navrhnout svého senátora nebo senátorku.
Senátoři v akademickém senátu
Student senátorem? Já vím, zní to možná trochu divně, protože do Senátu České republiky může být zvolena osoba, která dosáhla věku 40 let. Na akademické půdě si ale členové akademické obce vybírají své zástupce bez ohledu na věk nebo vzdělání. Studenti vybírají kandidáty z řad studentů, akademičtí pracovníci navrhují akademické pracovníky.
Jaký to má význam? Až zase budete chtít něco změnit, obraťte se na své zvolené zástupce. Ti už nemohou být tak snadno přehlíženi. Jejich hlas reprezentuje větší množství studentů a přinejmenším se svým (vaším) návrhem mohou vystoupit během jednání v senátu. A pokud se za vašeho senátora postaví i další, je velká pravděpodobnost, že návrh projde a bude se realizovat. A bude konečně přínosem pro všechny, což je ideální stav!
Volby do akademického senátu
Líbí se vám tato myšlenka? (Mně taky!) Tak a teď, co je nutné pro to udělat? Volby do akademického senátu se konají periodicky podle předem stanoveného harmonogramu. Senátoři jsou voleni na dané období (maximálně však 3 roky). Současně s tím se vybírají i náhradníci pro případ, kdyby bylo některému senátorovi ukončeno členství. To se může stát např., když úspěšně složí státnice a dokončí tak studium v průběhu funkčního období.
Volby do AS probíhají obvykle následovně:
Nejprve probíhá návrhové kolo. Studenti (akademici) mohou, pokud jim to vhodné načasování voleb umožní, navrhnout za svůj okrsek libovolné kandidáty. Jejich počet nemůže být vyšší, než je počet volených míst. Volební komise přepočítá hlasy a udělá seznam kandidátů, které seřadí podle počtu návrhových hlasů. Kandidáti jsou osloveni a jsou požádáni o vyjádření souhlasu s návrhem. Pokud písemně souhlasí s kandidaturou, jsou zařazeni na oficiální kandidátní listinu.
Následně proběhne volební kolo a vyhlásí se výsledky. Voliči vybírají ze svého středu z těch kandidátů, kteří jsou uvedeni na listině. Ti, kteří získají nejvíce hlasů a umístí se na nejhůře posledním volitelném místě, se stanou vašimi senátory.
Pravomoci senátorů v akademickém senátu
Sice jsem naznačil, že vás reprezentují a můžete se na ně obracet s vašimi návrhy. Činnost senátorů je ale mnohem různorodější a v lecčem i významnější. Věděli jste například, že:
- se mohou vyjadřovat k rozpočtu univerzity (fakulty),
- schvalují výroční zprávu o činnosti a o hospodaření,
- schvalují dlouhodobý záměr univerzity,
- schvalují podmínky pro přijetí nových studentů i návrhy studijních programů,
- volí rektora (děkana),
- mohou se vyjádřit k návrhu dalších volených funkcí, které navrhuje rektor (děkan) – prorektoři (proděkani) a členové disciplinární komise a vědecké rada.
Funkce senátora je pro akademickou obec důležitá. Proto až vám přijde do emailu pozvánka k volbám, volte. Vybírejte však zodpovědně. Váš hlas může ovlivnit chod univerzity (fakulty) i směr, kterým se bude ubírat po další minimálně 3 roky.
Pavel Semerád
PS. Nebojte, do akademického senátu nekandiduji. 😉
UPDATE: 14. 10. 2020 – Podlehl jsem a kandiduji. 🙂
