Nechci zpochybňovat návrhové kolo ani volby do akademického senátu (více o volbách) jako takové. Nepřísluší mi to! Mám velkou úctu k senátorům, kteří zastávají svůj úřad. Jejich práce je velmi důležitá pro fakultu i univerzitu. Vždyť reprezentují všechny voliče… Nebo ne?
Načasování voleb
Každý člen akademické obce, student i akademický pracovník, má právo volit a býti (z)volen. Kvůli špatnému načasování voleb může být ale aktivní účast voličů časově velmi komplikovaná, v horších případech prakticky nemožná. Dnes budu hovořit o dvou skupinách, kterých se to bezprostředně týká – o studentech prvních ročníků a o studentech kombinované formy studia. Protože je ale velmi jednoduché kritizovat, kladu si i za cíl navrhnout vhodnou úpravu.
Studenti 1. ročníků
Vzpomenete si ještě na začátek vašeho prvního semestru na univerzitě? Nastoupili jste do školy a všechno pro vás bylo nové. Bojovali jste s tím, abyste našli učebnu, kde jste měli být už před čtvrthodinou, stáli jste hodinovou frontu na studijním oddělení a po konci dne jste už vyčerpání, hladoví a vystrašení nemohli najít ani východ z kampusu? Pokud jste alespoň na jednu z otázek odpověděli kladně, dokážete se pravděpodobně vcítit i do těch letošních prváků.
Čím jsou výjimeční?
Ničím! Jsou tu jen prostě noví. Nikoho neznají a nikdo nezná je. Naštěstí mají jméno. Říkejme jim Honza a Věrka. Poprvé se spolu potkali na přednášce a stačili si akorát tak říct jméno a možná se domluvili, že se spolu vydají hledat menzu. Předmět jejich hovoru? Nevím, nebyl jsem u něho. Ale taky jsem studoval, tak zkusím hádat: rozvrh – skripta – koleje – strach z toho profesora, co za dvě hodiny „prolétl“ to, co se učili 4 roky! na střední… Možná!
Volby do akademického senátu by neměly být na začátku semestru!
A teď si představte, že by Honza s Věrkou měli ještě řešit nějaké volby během prvních 3 dnů svého vysokoškolského života… Řekněme, že by chtěli navrhnout kandidáta. Kdo by to byl? Možná se navrhnou navzájem. A co zbývající jména? Vidíte, jak je to absurdní!?
Když jim nedáme možnost se seznámit s novým prostředím, pak nemohou ani zjistit, kdo je „dobrý“ a kdo „zlý“. Na to, aby sami kandidovali, asi nenajdou odvahu (jsou i výjimky). Ještě totiž ani neví, jak to tady chodí a už by měli něco měnit? Za něco bojovat?
Proč je volební účast tak nízká?
S tím souvisí nízká volební účast studentů, která zřídkakdy překročí hranici 25 %. Obvykle mluvíme o úspěchu už při 10 %. Jen to porovnejte se 75% účastí akademických pracovníků. Může se zdát, že se studenti příliš nezajímají o budoucnost své vysoké školy. To si ale nemyslím.
Prváci se jednoduše „nestihnou“ zúčastnit návrhového kola a starší studenty neznají. Jejich zájem o volby logicky klesá. Podobně možná smýšlí i studenti závěrečných ročníků, kteří to mají „za pár“ a druháci to už nevytrhnou. Já vím, nejde to všechno takhle paušalizovat. Přesto si myslím, že stanovit termín voleb na začátek semestru není nejšťastnější řešení.
Jak to zlepšit?
Obyčejným posunutím termínu voleb např. do půlky semestru by získali zájemci o post senátora čas na oslovení voličů a propagaci svého programu. Podle čeho si totiž mají ostatní vybrat? Podle fotky, která se objeví na poslední chvíli u vstupních dveří? (Musím si rýpnout: Víte, že by měl být každý plakát vylepený na fakultě schválen děkanátem? Takže by na něm mělo být razítko. Zkuste to zkontrolovat. Je tam?)
Studenti kombinovaného studia
Druhou skupinou, která má účast u voleb ve své podstatě ztíženou, jsou studenti kombinované formy studia; tedy dálkaři. Skutečná vzdálenost bydliště od školy je v tomto případě nepodstatná. Rozhodující je to, že tito studenti navštěvují školu jen během soustředění, která jsou sice předem naplánovaná, ale obvykle se konají v pátky a soboty. Po zbývající část týdne naši studenti pracují.
Mám pro vás úkol: Jak přesvědčíte ředitele významné ostravské společnosti, aby přijel vhodit svůj hlas v úterý do Brna před obědem, když musí do Liberce, kde má důležité jednání. A kdyby se vám to přece jen podařilo, to aby si na ty volby vzal dovolenou. Ráno sem a odpoledne domů. Jen kvůli vhození lístku do urny! A za 14 dní má přijet znovu?
Volby do akademického senátu by neměly být jen na začátku týdne!
Nezapomíná se náhodou na to, že i studenti kombinovaného studia jsou členy akademické obce? Jen mají odlišný způsob studia v porovnání s prezenční formou. Myslím si proto, že student, který má 20 let, jen obtížně pochopí potřeby studující maminky se 2 malými dětmi.
Obě tyto skupiny se liší, ale to neznamená, že by nemohly spolupracovat třeba v akademickém senátu. Přesto kombinované studenty mezi volenými jmény vídáme zcela zřídka. Nemyslím, že by se o chod univerzity nezajímali, ale načasovaní voleb jim nevyhovuje.
Přitom by stačilo, aby se volby rozdělily do více dnů, přičemž jeden den by byl např. v pátek odpoledne (navečer) nebo v sobotu dopoledne. Škoda, že ještě nejde volit přes univerzitní informační systém…
Volby jsou samozřejmě regulérní!
Je zcela legitimní, aby si vysoké školy stanovily průběh a harmonogram voleb. Z tohoto pohledu jsou samozřejmě i letošní volby regulérní. Pouze si myslím, že jejich termínově nevhodné načasování způsobuje, že se jich velká část studentů nemůže zúčastnit. Nejsou tím diskriminovaní?
Pokud to bude číst nějaký budoucí senátor, dovoluji si ho zdvořile požádat, zda by s tím nešlo něco udělat? Máte totiž tu moc! Zastupujete nás (skoro) všechny voliče a to je velká odpovědnost! Děkuji.
Pavel Semerád
