Jak dopsat diplomku, ze které už šílíte!?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Nedávno jsem potkal svoji známou, která píše diplomku na naší vysoké škole. Věrka si vybrala hodně zajímavé téma. To bylo vlastně už poznat před několika měsíci, když se mi s ním chlubila. Měla i potřebné štěstí, že si relativně brzy našla vedoucího práce. Dokonce je i v jeho výzkumném týmu a za to dostává stipendium. Prostě má ideální podmínky. Tak jsem se ji jen tak „z hecu“ zeptal: „Co diplomka? Už tiskneš?“

Ztráta motivace k dopsání diplomky

Pokud někdo z vás už někdy psal závěrečnou práci, tak ví, jak jsou tyhle typy otázek protivné. To, co se zprvu zdá jako ideální stav, se s blížícím termínem pro odevzdání stává noční můrou. Nevím, kdy přesně ale při psaní diplomky (bakalářky nebo disertačky) přijde autorská krize. Nemám teď na mysli časový pres, kdy si pisatelé začnou uvědomovat, že možná přecenili své síly a že za měsíc diplomku napsat nestihnou. Věrku trápí úplně něco jiného. Ztratila sílu na dopsání práce. Chybí ji motivace! Jednoduše řečeno vyhořela a její nadšení je tatam.

Není sama, komu se to stalo.

Takže mi odpověděla: „Nedokážu napsat diplomku… prostě nemám sílu ji dokončit…“ Čím déle jsem ji poslouchal, tak jsem si začal uvědomovat, že jsem byl před několika lety ve stejné pozici. Věděl jsem naprosto přesně, co chci psát, ale sednout si před obrazovku počítače a začít psát pro mě představovalo úplné utrpení.

Už mě nebavilo dokola pročítat odbornou literaturu. Nebavilo mě přepočítávat výsledky v databázi. A co bylo nejhorší? Ztratil jsem zájem o své vysněné téma. Už jsem v něm neviděl tu „dokonalou“ práci, ale bezvýznamný stoh listů. Kategoricky jsem si odmítal připustit, že bych ji mohl vůbec obhájit. Myslím, že podobně z diplomky každý rok šílí celá řada dalších studentů. Možná jste také jedním z nich.

Krizi musíte překonat!

I mně se tuhle krizi nakonec podařilo překonat. Musel jsem hodně experimentovat, zkoušet „zaručené rady“, ale nakonec jsem našel svůj způsob, jak dopsat diplomku. A tak jsem se ho pokusil předat i Věrce.

Jak dopsat diplomku?

Stanovte si jasný harmonogram prací.

Pevně a předem stanovené termíny vám pomohou efektivní cestou splnit určité etapy. Začněte tím, že si stanovíte reálná data, do kdy co uděláte. Termíny se snažte dodržovat. Neměňte je, a pokud možno je neodkládejte. Buďte důslední. Plánování není ostuda, je to nutnost. Mnoho lidí potřebuje nad sebou bič v podobě blížících se termínů. Teprve takový tlak je přinutí sednout si a začít psát.

Odměňte se!

Slibte si, že pokud dokončíte dílčí etapu, odměníte se – koupíte si dárek, zajdete do kina, půjdete s přáteli na „kafe“ nebo na večeři, pojedete na výlet nebo vyrazíte s dětmi do ZOO… Motivujte se pozitivně. Slibte si to, co máte rádi. Stačí i maličkost. Odměňte se! Když se budete mít na co těšit, možná vás to zase „nastartuje“. (Inspiraci můžete najít v mém článku: Jak se motivovat ke psaní diplomky?)

Relaxujte!

Zvláště pokud na diplomku myslíte v režimu 24/7, kolikrát stačí jen na chvíli vysadit. Stačí si jít zasportovat, navštívit rodinu a přátele, přečíst si oblíbenou knížku, nebo si jen tak sednout a vybrnkat si pár písniček na kytaru. Prostě zaměřte svoji mysl na úplně jiné věci, než je vaše práce. Pokud vás netlačí čas, klidně takto relaxujte i několik dní.

Psaní diplomky není vždy jednoduché, a čím více se budete snažit psát „na sílu“, tím hůř to půjde a tím menší uspokojení z toho budete mít. Oprostěte se myšlenkově úplně od diplomky. I když se to možná někomu bude zdát jako promarněný čas, není to pravda. Psaní diplomky; to není jako fyzická práce, kde si můžete předem naplánovat, že přeskládáte 10 beden za 2 hodiny. Je to maratón a musíte mít sílu na celý běh.

Vytvořte si příjemné pracovní prostředí.

Každý máme jiné potřeby, které jsou nutné k tomu, abychom se při práci cítili dobře. Důležité je najít ideální místo a čas. Někdo je zvyklý psát u psacího stolu, někdo vyrazí s notebookem na přehradu, do kavárny, do knihovny, na chatu, a někdo si lehne do postele… Důležité je i správné načasování. Najděte si svůj čas, kdy jste nejproduktivnější. Je to jako s přípravou na zkoušku. Pokud víte, že toho nejvíc stihnete napsat v noci, je zbytečné se do toho pouštět nevyspaný v pět ráno.

Nebuďte přehnanými perfekcionisty! 😉

Pozor: To neznamená, že byste měli práci odfláknout, že by měla být plná hrubek a že ji nemusíte zpracovat dle požadavků vysoké školy a hlavně vedoucího práce. To by byl mohlo skončit katastrofou!!! Mám tím na mysli, abyste se nesnažili mít na sebe přehnané nároky. Rozumím tomu, že je diplomka vaším mistrovským dílem a chcete ji mít dokonalou. Věřte mi, že nikdy nebude dokonalá.

Čím více budete o tématu vědět, tím víc věcí tam ještě bude „chybět“. Tohoto pocitu se nezbavíte, ani když ji budete číst po sobě několikrát. Mnoho lidí, když ve své práci zalistuje po letech, tak tam najdou něco, co tam ještě mohli přidat nebo změnit. Ale už nemůžou. Přesto i takovou práci úspěšně obhájili. Aha! Vidíte? Jde to… 😉

Vzkaz současným autorům!

Milí diplomanti, doufám, že se vám podaří překonat stávající autorské krize. Pevně věřím, že vám snad mé rady pomohou získat trochu nadhledu nad dopisováním diplomky. Je to fuška, ale uvidíte, že se vám u státnic vyplatí. A kdoví, třeba se vám to nakonec zalíbí a budete ve výzkumu pokračovat na doktorském studiu.

Vzkaz budoucím autorům!

Milí budoucí autoři, tady vidíte úskalí psaní závěrečných prací. Abyste podobné krize dokázali překonávat, využijte mých rad:

  1. Vyberte si téma, které vás bude bavit.
  2. Zpracujte je do záměru diplomové práce.
  3. A ten předložte vedoucímu práce.
  4. Nebojte se být originální.
  5. Ještě bych dodal, začněte včas!

Přeji vám hodně síly na překonání všech překážek.

Pavel Semerád

Jak dopsat diplomku, ze které už šílíte!?
Ohodnoťte článek. Aktuálně: 4.8/5 (13)

Pavel Semerád
Moje kariéra vysokoškolského učitele začala v roce 2011, kdy jsem dostal bláznivý nápad studovat doktorské studium na Mendelově univerzitě v Brně. I přes dobře míněné rady jsem vydržel a v roce 2014 jsem získal titul Ph.D. Završil jsem tím svou studentskou desetiletku, která nebyla úplně přímočará. Vím moc dobře, jak chutná (ne)úspěch. Svým studentům proto radím, jak neopakovat moje zbytečné chyby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *