Píšete diplomku? Neprospěte zimu, medvědi!

Když studenti sepisují oficiální záměr diplomky, vyplňují i harmonogram řešení práce. Ještě nikdy jsem nedostal návrh, kde by autor nenaplánoval průběžné zpracování do celého akademického roku. Málokdy se však podaří toto předsevzetí naplnit.

Většina studentů začne špatně!

Nezačnou totiž vůbec! Hned po podpisu zadání se přepnou do úsporného režimu a probudí se až s prvními jarními paprsky. To už na ně začne doléhat stres z toho, že nestíhají. A já se pak modlím i za ně. Přitom je to logické: Čím později začnete, tím méně času budete mít na napsání práce.

Exkurze do budoucna

Kdybych měl stroj času, moc rád bych vás vzal s sebou na výlet do dubna nebo května příštího roku a ukázal vám vaše budoucí já.

Co bude dělat? Bude psát diplomku. Wau! Jako fakt? Je to pravděpodobné. 😉

Jestli ale budete psát v klidu nebo pod velkým časovým presem, záleží na tom, kdy se zpracováním opravdu začnete. Pokud během naší exkurze uvidíme, že jste začali až v dubnu, možná pochopíte můj dnešní výkřik: “Neprospěte zimu, medvědi!“.

Neprospěte zimu, medvědi!

Harmonogram řešení práce jaký jste (ne)plánovali.

Takhle jste to ale nechtěli, ne? Věděli jste sice, že psaní diplomky nebude jednoduché, ale nechtěli jste se jí stresovat, nebo ano? Kde došlo k chybě? Velká část studentů se obvykle “zasekne” na první metě; na podpisu oficiálního zadání. Plynule naváží, až už není zbytí. A to je někdy dost pozdě.

Podpis oficiálního zadání

Úplně nejzákladnější podmínkou při psaní diplomky, kterou musíte splnit, je podpis oficiálního zadání. Znamená to, že jste si už vybrali téma, zpracovali jste záměr a našli jste si vedoucího. Měli byste ale vědět, že podpisem to vážně nekončí a že se diplomka sama nenapíše.

Následuje období září – prosinec (+ leden).

Následuje období temna #1. Obvykle je charakteristické tím, že i když máte dobrý úmysl, přešlapujte jen na místě a odkládáte začátek zpracování na později. Zimní semestr kolem vás prosviští, jsou tu Vánoce a začátek zkouškového. Právě jste ztratili 4 měsíce (~122 dní, nebo 2.928 hodin). To je ale v pohodě! Chlácholíte se. Slibujete si totiž, že po zkouškovém už fakt začnete. Jenže to znamená, že nenapíšete nic ani v lednu. To je další 1 měsíc (~31 dní, nebo 744 hodin).

Začnete psát (opravdu) v únoru?

Pokud opravdu dodržíte slib, že po zkouškovém začnete, tak teď začínáte psát. Napíšete první řádky úvodu, ze zadání opíšete doslovně stanovené cíle, metodiku necháte na potom a směle se pustíte do kopírování definic, pasáží zákona nebo opisování obvyklých postupů v teoretické části. Výsledek? Prvních 10 stran textu je za vámi.

Co že to vlastně říkal ten vedoucí? Že až budete mít něco napsané, máte mu to poslat nebo se stavit na konzultaci? Něco máte -> něco posíláte.

První šok: Hromada připomínek a požadavek na přepracování!

Váš vedoucí se vám bude snažit vysvětlit, že takto to vypadat vážně nemá. Poradí vám – kde – co – jak upravit a věří, že to tak i opravíte. Bohužel občas dochází ke vzájemnému nepochopení se. Raději si vše zapište. Přidejte ještě jednu poznámku: “Vedoucí za vás práci taky nenapíše.

Je tu období temna #2, březen, a vy opět přešlapujete jen na místě. Ztrácíte další 1 měsíc (~31 dní, nebo 744 hodin). Dobrá zpráva je, že přichází jaro a vy začínáte uvažovat přece jen trochu optimisticky. Jdeme na to!

Duben – období, kdy vznikne teoretická část.

Čas ale trochu pokročil. Dost jste ho už ztratili. Pustíte se do psaní teoretické části s mnohem větším odhodláním. Najdete si vědecké články (např. na Google Scholar), možná zajdete do knihovny a půjčíte si tištěné knihy. Ani nevíte jak, ale po dostatečně dlouhé době se vám podařilo napsat teoretickou část. Konečně! V tom nejlepším případě ji pošlete svému vedoucímu a on kromě…

  • pár typografických poznámek,
  • upozornění na stále se opakující citaci jednoho autora,
  • upozornění na pár překlepů a gramatických chyb,
  • upozornění na pár hovorových výrazů a nesprávně použitých odborných termínů,
  • upozornění na pár vět, které nedávají smysl…

… nemá větších výhrad.

Opravíte a máte splněno. Jenomže je tady drobný problém. Zbývá vám už jen něco málo přes měsíc. Začíná na vás doléhat tlak a snad byste se se mnou i rádi vrátili zpět do září a svůj postup přehodnotili. Ale to nejde… S nadějí, že objevíte nepoznané, začínáte googlit…

Jak napsat diplomku za měsíc?

Studenti, kteří nezačnou včas, se ptají strejdy Googla na to, jak napsat diplomku (bakalářku) za týden, za 14 dní nebo za měsíc? Podle mého názoru je to ale spíše zoufalý výkřik a testování, jestli Google zná alespoň jednoho takového člověka, který to dokázal. To, že to ale někdo dokázal, ještě nemusí znamenat, že se to podaří i vám.

Souhlasím s názorem pana profesora Herouta, který říká: “Jsem si jist, že za měsíc nejde udělat dobrou diplomku.

A já jen doplním: A špatnou? Špatnou asi ano! Ale dokážete ji pak úspěšně obhájit? Nejde jen o to “sepsat” něco dohromady. Výstupem každé závěrečné práce by měl být i váš vlastní výzkum.

Vlastní výzkum nejde uspěchat (bez následků)!

Pokud děláte zátěžové zkoušky např. pevnost betonu v tlaku, musíte dát betonu čas, aby získal potřebné vlastnosti. Přírodní zákony neurychlíte! Podobně to je v případě, kdy musíte udělat několik opakování, aby bylo možné získat zobecnitelná data.

Svůj čas vyžaduje i provedení dotazníkového šetření. Musíte ho nejprve smysluplně vytvořit, abyste s ním mohli dále pracovat. Musíte ho dát k vyplnění cílové skupině a získaná data zpracovat. To vážně není na týden. Pokud se budete vlastní práci snažit uspěchat, komise u státnic to pozná. Stačí položit pár dobře mířených otázek…

Podařilo se mi vás vystrašit? Omlouvám se…

To ale nebyl můj cíl. Chtěl jsem vám jen ukázat alternativní scénář, tedy co všechno se může stát, když upadnete do zimního spánku.

Studenti v mém příkladu ztratili 6 měsíců (~184 dní, 4.416 hodin). A tento čas jim bezpochyby bude chybět při zpracování.

Aby byly moje černé scénáře kompletní, tak je velmi pravděpodobné, že při uspěchaném zpracování práce udělají chyby, které jim zkomplikují obhajobu. V horším případě budou kvůli nedostatku času prodlužovat studium. Jen kvůli diplomce…?! Neudělejte tu stejnou chybu! Začněte včas!

Jak začít psát diplomku, si povíme zase příště. Nechcete-li přijít o pokračování, přihlaste se při odchodu k odběru novinek. 😉

Pavel Semerád

Nebojte se sdílet moje texty.Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
Pavel Semerád

Má kariéra vysokoškolského učitele se začala psát v roce 2011, kdy jsem dostal bláznivý nápad studovat doktorské studium (Finance) na Mendelově univerzitě v Brně. I přes dobře míněné rady jsem vydržel a v roce 2014 jsem získal titul Ph.D.
Od roku 2004 se zabývám distribucí benzinu a nafty a starám se o rodinné tankovací karty. Potkat mě můžete i při sekání trávy kolem našeho penzionu kousek od termálních lázní Laa nebo na basketbalových halách s kočárkem (proto Taťulda.cz).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *