Jak napsat úvod diplomové práce?

Když začnou studenti psát diplomovou práci, ptají se vševědoucího Googlu na otázku, jak napsat úvod. (Samozřejmě se to týká i bakalářské práce.)

Otázka není až tak malicherná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pokud totiž nenajdou odpověď, dokáží začátek psaní odkládat i o několik měsíců a ztratit tak drahocenný čas, který jim před odevzdáním může chybět.

Úvod je v práci velmi důležitý i z jiného důvodu. Je to první část, kterou čte každý, kdo otevře vaši práci, a začne jí listovat. Máte v něm možnost promluvit ke svým čtenářům a zaujmout je.

Ve stručnosti jim vysvětlíte, co získají tím, že si vaši práci přečtou. Nezapomínejte na to, že ji může otevřít i někdo, kdo není odborníkem v dané oblasti. Přesto byste mu měli dát srozumitelné odpovědi na otázky:

1. Jaké aktuální téma v práci řešíte?
2. Proč je toto téma důležité?
3. Čeho chcete dosáhnout (co je vaše motivace)?

Na základě vašich odpovědí se pak čtenáři rozhodnou, jestli vaši práci budou nebo nebudou číst. (Pokud píšu posudek, tak tu možnost nemám. Když ale napíšete na první pohled zajímavý úvod, budu vaší prací listovat radostněji.)

Jak napsat úvod, abyste jím čtenáře zaujali?

Proč je téma aktuální?

Každá práce by měla mít nějaký smysl, důvod nebo ušlechtilou myšlenku. Například tento článek jste pravděpodobně začali číst, protože nechcete prospat zimu a rozhodli jste se už neodkládat psaní diplomky.

Aktuálnost je v tom, že právě teď píšete diplomku. Já se vám v tom snažím jen pomoci. Musí tedy existovat nějaký problém, který stojí za to, aby byl řešen.

A stejně tak to máte i s vaším tématem. Reagujete na změnu zákona, je potřeba vytvořit materiál, vyvinout software, zdokonalit stávající metodiku, nebo najít lék.

Chcete-li získat důvěryhodnost, nebojte se citovat.

Přestože se leckde na internetu můžete dočíst, že citace do úvodu nepatří, já si to nemyslím. Vaším tématem se již jistě zabývalo několik autorů před vámi. Je dobré se na jejich výsledky odkázat.

Pokud totiž v práci citujete autoritu v oboru, tak tím získáváte paradoxně na důvěře i vy. Nevěříte? Přečtěte si tyto dvě věty a zkuste si odpovědět, která z nich je pro vás důvěryhodnější?

1. Myslím si, že je toto téma důležité, protože úniky u daně z přidané hodnoty jsou docela vysoké.
2. Evropská komise odhaduje, že členské státy v roce 2015 ztratily na dani z přidané hodnoty 151,5 mld. EUR, což představovalo 12 % celkových očekávaných příjmů.

Možná se shodneme na tom, že jde v obou případech jen o odhady. Tomu druhému ale budeme asi věřit více. S citacemi to v úvodu nepřehánějte, ale nebojte se jich.

Pokud bych chtěl zdůraznit aktuální stav a důležitost řešení, potom bych tam číselný údaj Evropské komise určitě uvedl. Proč? Protože zcela jistě zaujme mé čtenáře více, než kdybych uvedl jen ničím nepodloženou strohou větu. Samozřejmě komplexní zpracování teoretických podkladů („Co se už o tématu ví?“) si nechte až do literární rešerše.

Jak vyjádřit vaši motivaci?

Pokud si přečtete tento článek, tak se dozvíte, jak (ne)napsat úvod diplomové práce. Napsal jsem ho, protože od roku 2011 vedu bakalářky a diplomky, jsem oponentem i členem zkušebních komisí při obhajobách a rád bych vás tak upozornil na některé chyby. Tím, že je neuděláte, se zlepší kvalita závěrečných prací. A zavládne světový mír :).

Tak třeba takhle by šlo vysvětlit účel mé práce. Samozřejmě, jestli se mi podaří naplnit toto předsevzetí, záleží na mnoha okolnostech. Své názory budu muset umět argumentovat a výsledky doložit.

Na to ale slouží jiné kapitoly. Je proto zbytečné se při této otázce široce rozepisovat. Na druhou stranu, pokud daný problém řešíte i v praxi, není na škodu se o tom vhodnou formou zmínit.

Jak by měl být dlouhý úvod diplomky?

Nemám rád otázky typu: „Jak dlouhý by měl být úvod diplomové práce?“ Vždy je potřeba používat selský rozum. Někdo je schopen popsat teorii relativity v jedné rovnici E=M×C², jinému nebude stačit ani 1 000 stran.

Vše má ale samozřejmě své únosné limity. Protože píšete úvod nikoli teoretickou část, volil bych rozsah na maximálně 1,5 – 2 strany. Čím kratší, ale výstižnější, text napíšete, tím lépe.

Co do úvodu určitě nepatří?

V úvodu, ale i v práci samotné, byste se měli vyvarovat nepodloženým „pocitům“, jednostranně vyhraněným názorům a postojům bez řádné argumentace.

Práce by měla být neutrální a měla by zohledňovat objektivní skutečnosti. Měli byste se být schopni podívat na téma kriticky, i když je to někdy těžké.

Příklady vět, které bych v práci nemilosrdně škrtnul:

• Minulí/současní/budoucí politici to neumí. Tak to píšu, jak to cítím já, protože si myslím, že je to tak správně.
• Moje maminka mi taky říkala, že je to dobré téma pro bakalářku.
• Toto téma jsem si vybrala, protože si myslím, že je zajímavé.
• Toto téma jsem si vybral, protože na mě jiné nezbylo. (Tomu se ale dalo předejít.)

Bez klišé, prosím.

Nezačínejte svoji práci stereotypy. Vztáhnu to na daně, ale pravděpodobně se takové věci objevují i ve vaší profesi.

Někteří studenti mají tendenci začít aktuální téma, jako je např. zavedení elektronické evidence tržeb nebo aktuální způsoby zdanění, od „Adama“. Někteří začínají „Čínskou zdí“. Tady je můj špatný příklad:

Daně vznikly v době, kdy začala vznikat státní zřízení. Velmi brzy se staly příjmem panovníka, krále, císaře (a já nevím, koho ještě) a začaly být využívány k financování státu, válek, zámořských plaveb, budování infrastruktury…

Pak přišla Arabela, otočila prstenem a nesouvisle začnu psát o EET v 21. století. Proč?! Takhle práci fakt nezačínejte. Není čas se vypisovat s malichernostmi a raději se pokuste své čtenáře zaujmout hned v úvodu např. statistikou Evropské komise.

Řešíte srovnání něčeho s něčím? Pozor na zdůvodnění!

Velmi často mi prochází rukama práce, ve kterých autoři srovnávají Českou republiku a nějakou zemi s neadekvátním zdůvodněním: „Vybrala jsem si Německo, protože umím výborně německy. V dětství jsem tam byla s rodiči a od té doby tam mám kamarádku, za kterou jezdím každý rok na prázdniny.“

To jsme jak na základní škole. Jste přece odborníci na dané téma, nebo se jimi chcete stát. Vaše argumenty by měly přesvědčit čtenáře, že jste vybrali vhodné země. „Země jsou srovnatelné, protože… (např. na základě nějakých parametrů – společné problémy, odlišné výsledky v nějaké oblasti), a váš vzorek zemí je dostatečný.“

Myslím, že by to na úvod mohlo stačit. 🙂

Pokud potřebujete poradit, co napsat do úvodu a jak dále pokračovat s teoretickou částí, napište mi a pomohu vám.

Pavel Semerád