Co napsat do diskuze v diplomce (bakalářce)?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

diskuze

Dlouho očekávaná chvíle je tady (a tím nemyslím právě tento článek)! Myslel jsem teď na vás – autory bakalářských a diplomových prací – kteří čas od času zabloudíte na můj blog. Protože když už se pídíte po tom, co napsat do diskuze, znamená to, že se blížíte k cíli; tedy lépe řečeno k závěru.

Význam diskuze v diplomové práci?

Napsat dobrou diskuzi je velmi důležité, protože v ní zasadíte vaše výsledky do kontextu současného poznání.

Přiznejme si totiž, že nejste jediní, kdo kdy řešil toto téma. Řešili je mnozí autoři před vámi a budou ho řešit i mnozí další, kteří přijdou po vás.

Každý autor při tom pojme dané téma dle svých aktuálních možností, znalostí a dovedností. Proto i kdybyste se nechali inspirovat svými předchůdci, nedosáhnete zcela shodných výsledků.

Je totiž nepravděpodobné:

  • že byste měli úplně stejná vstupní data – stejné množství a kvalitu,
  • že byste měli jedince se zcela stejným genofondem, nebo respondenty bez společenských, kulturních a demografických rozdílů,
  • že byste měli k dispozici stejné přírodní (klimatické) podmínky,
  • že byste měli stejně omezené znalosti o dané problematice,
  • zkrátka, že byste udělali úplně všechno na chlup stejně.

Pokud by tomu tak bylo, pak bych vám položil nepříjemnou otázku: „V čem je vlastně přínos vaší práce?“

Vlastní výsledky – rozdíly a polemika

V rámci diplomky jste sice dosáhli svých jedinečných výsledků, přesto (a teď se nelekejte) stačí drobnost a výsledky mohou vyjít úplně jinak. Navíc i na stejný výsledek se dá pohlížet více způsoby. Znáte tu filozofickou hádanku se sklenicí vody – je zpola plná, nebo je zpola prázdná? Proto byste měli být schopni se na své výsledky podívat kriticky. Obvykle se tak děje ze dvou úhlů pohledu – ve vztahu k okolí a autorské sebereflexi.

Porovnejte vlastní výsledky s ostatními

Shrňte vlastní výsledky a diskutujte je s výsledky (názory a doporučeními) jiných autorů. Vysvětlete, v čem jsou ty vaše nové/přínosné/unikátní a jak jsou v (ne)souladu se současným poznáním, na které se již odvoláváte v teoretické části vaší práce?

Uveďte autory s podobnými výsledky, čímž získáte na autoritě a případným kritikům se pak budou obtížněji vyvracet vaše tvrzení. Např. Mé výsledky odhadů daňových úniků jsou ve stejné procentuálním rozpětí, které odhadují i autoři Petr (2014) a Pavel (2018).

Určitě narazíte na spoustu autorů, kteří budou jiného názoru než vy. Nebojte se porovnat svoji práci i s nimi. Nedívejte se jen na absolutní čísla, ale hlavně se zamyslete nad tím, proč a v čem se liší. Pokud použili jiné postupy, měli k dispozici jiný vzorek dat, nebo se lišil rozsah poznání té doby, uveďte to. Nevystupujte však proti nim útočně či pohrdavě. Berte je jako své parťáky, mějte k nim úctu. Nikdy si nemůžete být jisti, že právě vaše názory jsou ty jediné správné.

Např. Můj odhad daňových úniků u spotřební daně se liší od Petra (2014) a Pavla (2018). Rozdíl je pravděpodobně způsoben odlišnou geografickou polohou zkoumaných států. Zmínění autoři vychází z dat pro státy Jižní Ameriky, zatímco já se zabývám státy Evropské unie.

Polemika nad vlastními výsledky a postupy

Druhou, obtížnější, částí je polemika nad vlastními výsledky. Ta může probíhat např. tak, že se kriticky zamyslíte nad tím, co by se stalo, kdyby:

  • Kdybyste začali znovu ale se současnými zkušenostmi – postupovali byste úplně stejně, nebo byste něco změnili? Jak by tyto změny ovlivnily vaše výsledky?
  • Jakých chyb jste se dopustili při zpracování a jak by se změnily výsledky, kdybyste tyto chyby eliminovali?
  • Jak byste jinak překonali překážky, se kterými jste se během zpracování museli potýkat?
  • Co by se stalo, kdyby se změnila nějaká vstupní data a podmínky (nezávisle na vás)?

Na první pohled se to jeví jako banalita, avšak ne každému autorovi se na tyto otázky podaří odpovědět. Záleží na jeho vyspělosti a zkušenosti s výzkumem. Proto bych vás do této pasáže nenutil za každou cenu, zvláště pak, pokud píšete teprve bakalářskou práci. U disertační práce by ale tato sebereflexe chybět neměla.

Raději se zaměřte na to, jak by se daly vaše výstupy uplatnit v praxi a proč je považujete za přínosné. Vyhněte se však pouhým spekulacím, které nejsou ničím podložené. Zkuste si položit otázku, kam by se mohl váš výzkum dále ubírat?

——————–

Ať už s tímto textem souhlasíte nebo ne, dejte na mé doporučení a vyvarujte se jen strohým konstatováním, která budou odříznuta od okolního světa.

Na diplomku se dívejte komplexně jako na celek. V úvodu představíte čtenáři problém, na základě čehož si stanovíte cíle a zvolíte určité postupy řešení. Výsledky vašeho snažení pak konfrontujte s realitou (praxí) a teorií (současným poznáním). Teprve tehdy se může stát vaše práce opravdu přínosnou a respektovanou (citovanou) jinými autory z vašeho oboru.

Pavel Semerád

Co napsat do diskuze v diplomce (bakalářce)?
Ohodnoťte článek. Aktuálně: 5/5 (7)

Pavel Semerád
Má kariéra vysokoškolského učitele začala v roce 2011, když jsem dostal bláznivý nápad studovat doktorské studium na Mendelově univerzitě v Brně. I přes dobře míněné rady jsem vydržel a v roce 2014 jsem získal titul Ph.D. Jako student jsem za 10 let prošel všemi typy studia. O své zážitky, zkušenosti a doporučení se dělím na mém blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *