Co napsat do diskuze v diplomce (bakalářce)?

diskuze

Dlouho očekávaná chvíle je tady (a tím nemyslím právě tento článek)! Myslel jsem teď na vás – autory bakalářských a diplomových prací – kteří čas od času zabloudíte na můj blog. Protože když už se pídíte po tom, co napsat do diskuze, znamená to, že se blížíte k cíli; tedy lépe řečeno k závěru.

Význam diskuze v diplomové práci?

Napsat dobrou diskuzi je velmi důležité, protože v ní zasadíte vaše výsledky do kontextu současného poznání.

Přiznejme si totiž, že nejste jediní, kdo kdy řešil toto téma. Řešili je mnozí autoři před vámi a budou ho řešit i mnozí další, kteří přijdou po vás.

Každý autor při tom pojme dané téma dle svých aktuálních možností, znalostí a dovedností. Proto i kdybyste se nechali inspirovat svými předchůdci, nedosáhnete zcela shodných výsledků.

Je totiž nepravděpodobné:

  • že byste měli úplně stejná vstupní data – stejné množství a kvalitu,
  • že byste měli jedince se zcela stejným genofondem, nebo respondenty bez společenských, kulturních a demografických rozdílů,
  • že byste měli k dispozici stejné přírodní (klimatické) podmínky,
  • že byste měli stejně omezené znalosti o dané problematice,
  • zkrátka, že byste udělali úplně všechno na chlup stejně.

Pokud by tomu tak bylo, pak bych vám položil nepříjemnou otázku: „V čem je vlastně přínos vaší práce?

Vlastní výsledky – rozdíly a polemika

V rámci diplomky jste sice dosáhli svých jedinečných výsledků, přesto (a teď se nelekejte) stačí drobnost a výsledky mohou vyjít úplně jinak. Navíc i na stejný výsledek se dá pohlížet více způsoby.

Znáte tu filozofickou hádanku se sklenicí vody – je zpola plná, nebo je zpola prázdná? Proto byste měli být schopni se na své výsledky podívat kriticky. Obvykle se tak děje ze dvou úhlů pohledu – ve vztahu k okolí a autorské sebereflexi.

Porovnejte vlastní výsledky s ostatními

Shrňte vlastní výsledky a diskutujte je s výsledky (názory a doporučeními) jiných autorů. Vysvětlete, v čem jsou ty vaše nové/přínosné/unikátní a jak jsou v (ne)souladu se současným poznáním, na které se již odvoláváte v teoretické části vaší práce?

Uveďte autory s podobnými výsledky, čímž získáte na autoritě a případným kritikům se pak budou obtížněji vyvracet vaše tvrzení. Např. Mé výsledky odhadů daňových úniků jsou ve stejném procentuálním rozpětí, které odhadují i autoři Petr (2014) a Pavel (2018).

Určitě narazíte na spoustu autorů, kteří budou jiného názoru než vy. Nebojte se porovnat svoji práci i s nimi. Nedívejte se jen na absolutní čísla, ale hlavně se zamyslete nad tím, proč a v čem se liší. Pokud použili jiné postupy, měli k dispozici jiný vzorek dat, nebo se lišil rozsah poznání té doby, uveďte to.

Nevystupujte však proti nim útočně či pohrdavě. Berte je jako své parťáky, mějte k nim úctu. Nikdy si nemůžete být jisti, že právě vaše názory jsou ty jediné správné.

Např. Můj odhad daňových úniků u spotřební daně se liší od Petra (2014) a Pavla (2018). Rozdíl je pravděpodobně způsoben odlišnou geografickou polohou zkoumaných států. Zmínění autoři vycházejí z dat pro státy Jižní Ameriky, zatímco já se zabývám státy Evropské unie.

Polemika nad vlastními výsledky a postupy

Druhou, obtížnější, částí je polemika nad vlastními výsledky. Ta může probíhat např. tak, že se kriticky zamyslíte nad tím, co by se stalo, kdyby:

  • Kdybyste začali znovu ale se současnými zkušenostmi – postupovali byste úplně stejně, nebo byste něco změnili? Jak by tyto změny ovlivnily vaše výsledky?
  • Jakých chyb jste se dopustili při zpracování a jak by se změnily výsledky, kdybyste tyto chyby eliminovali?
  • Jak byste jinak překonali překážky, se kterými jste se během zpracování museli potýkat?
  • Co by se stalo, kdyby se změnila nějaká vstupní data a podmínky (nezávisle na vás)?

Na první pohled se to jeví jako banalita, avšak ne každému autorovi se na tyto otázky podaří odpovědět. Záleží na jeho vyspělosti a zkušenosti s výzkumem.

Proto bych vás do této pasáže nenutil za každou cenu, zvláště pak, pokud píšete teprve bakalářskou práci. U disertační práce by ale tato sebereflexe chybět neměla.

Raději se zaměřte na to, jak by se daly vaše výstupy uplatnit v praxi a proč je považujete za přínosné. Vyhněte se však pouhým spekulacím, které nejsou ničím podložené. Zkuste si položit otázku, kam by se mohl váš výzkum dále ubírat?

——————–

Ať už s tímto textem souhlasíte nebo ne, dejte na mé doporučení a vyvarujte se jen strohým konstatováním, která budou odříznuta od okolního světa.

Na diplomku se dívejte komplexně jako na celek. V úvodu představíte čtenáři problém, na základě čehož si stanovíte cíle a zvolíte určité postupy řešení. Výsledky vašeho snažení pak konfrontujte s realitou (praxí) a teorií (současným poznáním). Teprve tehdy se může stát vaše práce opravdu přínosnou a respektovanou (citovanou) jinými autory z vašeho oboru.

Pavel Semerád

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a od roku 2011 jsem vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *