Když jsem vám vyprávěl svůj poslední příběh (Píšete diplomku? Neprospěte zimu, medvědi!), uvědomil jsem si, že by to chtělo i dobrý konec. Tak tady je.
Diplomka je ale příliš komplexním dílem na to, aby se mi všechno vlezlo do jednoho článku. Začnu tedy postupně. Dnes to bude o tom, jak začít psát diplomku? Obdobně lze postupovat, pokud píšete bakalářku, disertačku nebo jiný typ závěrečné práce.
Jak začít psát diplomku?
1. Udělejte si harmonogram.
Nemyslím ten, který jste zpracovali v záměru při hledání vedoucího práce. Mám na mysli ten „opravdový“. Psaní diplomky byste si měli dobře naplánovat. Stanovte si reálné cíle a reálná očekávání. Vezměte si kalendář a vyznačte si v něm, DO KDY – CO – SPLNÍTE.
Nezapomeňte zohlednit vaše plánované aktivity např. sportování, srazy s kamarády, rodinné oslavy, pracovní vytížení a další povinnosti, které vám budou bránit ve psaní. (Spaní si vyznačovat nemusíte.) Najednou zjistíte, že toho času až tolik není.
Naplánujte si proto pečlivě, kdy budete psát diplomku. Ideální je, když píšete pravidelně, i kdyby to měla být i jen jedna hodina v určitý den. Ale „dokopat“ se k tomu nebude jednoduché. Zkuste se něčím motivovat.
2. Podívejte se, co se o vašem tématu (už) ví?
Ať už píšete diplomku na jakékoliv téma, pravděpodobně o něm nebudete psát jako první. Minimálně se už někdo o něm zmínil. Využijte toho!
Je zbytečné opakovat stejné chyby, které už udělali jiní autoři. Nebojte se hledat zmínky o tématu na internetu, v online databázích, zajít do knihovny nebo se zeptat vedoucího práce.
Na druhou stranu ale nezamrzněte jen na shánění literatury. Literárních zdrojů je mnoho, i když nejsou v češtině nebo slovenštině. To znamená, že nikdy neshromáždíte všechno, co kdy bylo napsáno. Snažte se orientovat na autority v oboru.
Osobně mám rád Google Scholar. Když nevím, který článek nebo kniha pochází od opravdu uznávané autority, řídím se podle počtu citací jinými autory. Když potřebuji aktuální literaturu, mohu si ji vyfiltrovat podle roku zveřejnění (=publikování).
3. Stanovte si cíle a jim přizpůsobte metodiku.
Před tím, než napíšete první řádky, měli byste si stanovit hlavní a dílčí cíle. Proto jsem vás nejprve nechal číst literaturu.
Chtěl jsem, abyste viděli, jak k řešení vašeho zadaného tématu přistupují i jiní autoři. Netvrdím, že je máte kopírovat, ale můžete se jimi nechat inspirovat. Nebojte se je citovat!
Při stanovení cíle byste měli jednoznačně vymezit, jaký problém chcete řešit a čeho chcete dosáhnout. Např. vytvoříte software, navrhnete zlepšení současného stavu, vyvinete lék na nemoc, navrhnete pevnější materiál ve stavebnictví, strojírenství nebo medicíně.
Jak? K tomu slouží právě metodika. Sedněte si a zamyslete se nad tím, jakým způsobem byste mohli postupovat?
- Pošlete dotazník cílové skupině, která bude používat váš software? Zeptáte se, co přesně by vaši respondenti potřebovali? (Doporučuji tyto nástroje pro váš online dotazník.)
- Jakým způsobem budete vyvíjet a testovat materiál?
- Jaké stroje budete potřebovat a jaké laboratorní podmínky budete potřebovat?
- S jakými prvky a látkami budete pracovat?
- Jak budete výsledky vyhodnocovat?
Vůbec nevadí, že se bude metodika ještě měnit podle skutečného řešení. Je to první krok, kterým směřujete svoji diplomku k cíli.
4. Poznamenejte si všechny myšlenky!
Tak a teď rychle, než to všechno zapomenete. Sedněte si k počítači (vezměte si tužku a papír) a všechny tyto myšlenky si poznamenejte. To, co píšete, ještě není diplomka, je to koncept; pracovní verze. Pište všechno, co vás k tomuto tématu napadne:
- Napište, co jste kde zajímavého četli.
- Jaké jsou obvyklé postupy při řešení vašeho tématu?
- Nebojte se psát i jen slova, vynechávat text nebo navrhovat názvy kapitol.
- Napište si vzkazy typu: „Na to se ještě podívej, jestli to je takto správně!“
Myšlenky jsou zákeřné. Objeví se – nadchnou- zmizí. Pokud si je hned nezapíšete, tak je třeba zapomenete. A to by byla škoda, když už přišly! Horší je, když nepřijdou. Počkejte, raději si to zkontroluji.
Věrka popsala tři listy A4? No paráda! Honza? Jednu stranu. To je také dobré. A co vy? Jen název diplomky? Ouvej!
5. Co dělat, když jste k tématu nic nenapsali?
Nenechte se uchlácholit hlasem vašeho vnitřního já: „Vím, že to chci takhle nějak řešit!“ Pravděpodobně ne, když to nedokážete dát z hlavy na papír. Položme si raději otázku, proč jste nedokázali napsat vůbec nic?
Nepředpokládám, že by k tomu vašemu tématu neexistovala žádná literatura, proto tenhle argument zamítám. Pojďme dál vylučovací metodou.
- Dnes není váš den. To pak stačí zopakovat psaní konceptu za pár dní. Taková chřipka nebo migréna dokáže „divy“.
- Odflákli jste studium literatury! Udělal jsem stejnou chybu při psaní disertačky. Myslel jsem si, že už jsem sežral všechnu moudrost světa a že není potřeba pracovat s další literaturou. Kdyby se mnou neměla komise u obhajoby tezí (=rozpracovaná verze disertační práce) shovívavost, kdoví kde bych dnes byl. Určitě bych nepsal blog jako učitel. Moje řešení? Zopakujte studium literatury ještě jednou. Tentokrát už pořádně!
- Téma jste nepochopili ani po (znovu)přečtení literatury. Kde může být příčina? Buď jste pracovali (opakovaně) se špatnou literaturou, anebo jste si nevybrali vhodné téma. Tomu se sice dalo předejít, kdybyste se více věnovali záměru dle mých pokynů. Pozdě bycha honit. Takže, jak z toho ven? Co nejdříve kontaktujte svého vedoucího práce a zajděte za ním na konzultaci. Řekněte mu o svých potížích se zpracováním. Nečekejte soucit! Jsou vlastně jen dvě možnosti. Buď vás navede, nebo se rozejdete (ano, jde změnit téma i vedoucí). Pevně věřím, že bude stačit lehké nasměrování. Takže to hned nevzdávejte. Moje řešení? Pokud zatím o tématu nic nevíte, zkuste se ještě podívat, co se o něm ví na wikipedii. Nepřekopírovávejte ale její obsah do teorie diplomky. Berte ji však jen jako odrazový můstek.
Začněte psát!
To by pro začátek stačilo. Jak začnete psát diplomku, je samozřejmě jen a jen na vás. Existuje však univerzální rada pro všechny: Neplýtvejte svým časem.
Člověk, který se odváží promarnit hodinu času, nezná hodnotu života. [Charles Darwin]
Jestli pořád nevíte, jestli psát diplomku v 1. osobě nebo ve 3. osobě, netrapte se tím (více v článku) a začněte psát. Už žádné výmluvy! 😉
Pokud potřebujete poradit, čím začít a jak pokračovat, napište mi a pomohu vám vytvořit strukturu práce tak, aby vám vyhovovala.
Pavel Semerád
