Jak vypadá dokonalá diplomka?

Asi týden po odevzdání diplomových prací se studenti začínají konečně vracet nohama na zem. Hned po tom, co si přečtou posudky vedoucího a oponenta, se doví, co všechno ještě mohli udělat lépe. [Konec citátu :)]

Reakce na sebe nenechají dlouho čekat. Pád z výšin bolí a nevěřícné kroucení hlavou je nahrazeno emotivnějším návalem vzteku: „On si jako někdo dovoluje kritizovat moji diplomku?

Vaši reakci chápu. 🙂 I já jsem byl kdysi dávno skálopevně přesvědčen, že napíšu tu nejlepší práci, se kterou změním svět. Chtěl jsem napsat dokonalou diplomku. Co myslíte, podařilo se mi to?

Tak určitě! 🙂

Ale teď vážně!

Rukama mi už prošla spousta diplomek (bakalářek, ale i disertaček) a žádná z těchto prací – soudě dle posudků – nebyla dokonalá.

Může existovat dokonalá diplomka?

Dnes mohu s klidným svědomím prohlásit, že dokonalá diplomka NEexistuje. Dokonalost je subjektivní a nedá se změřit. Každý čtenář se na práci dívá svýma očima, posuzuje ji dle svých zkušeností, znalostí a dovedností, popř. zaměření.

To, co se jednomu zdá jako bezchybně a precizně zpracovaná závěrečná práce, se jinému jeví jako odfláknutá podprůměrná seminárka.

Dokonce i samotní autoři, kteří po letech otevřou vlastní práci, nachází pasáže, které by s odstupem času udělali jinak.

Důkaz místo přesvědčování: Obhajoba tezí

Teď se vám možná zdá můj názor zcestný. Sám bych s vámi ještě před několika lety souhlasil. Většina autorů – a nemusí to být jen autoři diplomek a bakalářek – má ale problém s tím, že když řeší nějaké téma, nedokáží se na něj podívat z jiného úhlu. V tom byl pro mě zlomový doktorát.

Na Mendelově univerzitě v Brně totiž studenti každý rok obhajují teze své disertační práce. Vypadá to tak, že obhajují dosavadní práci před docenty a profesory z různých ústavů (kateder). Např. já jsem stál před komisí složenou nejen z účtařů a daňařů, ale i z ekonomů, z odborníků na finance a na statistiku.

Ptáte se, co mohou mít společného statistici s daněmi? Tady ale přece nejde o to, jestli jsou odborníky na daně (pravděpodobně nebudou). Oni vám dají ale to nejcennější – zhodnotí vaši statistickou a analytickou část – a tím vám pomohou.

Stejně tak bych mohl pokračovat i s těmi mikro- a makroekonomy. Jednoduše řečeno – oni pro vás otevřou jejich obor a podrží vám dveře tak dlouho, dokud budete mít zájem naslouchat. Máte-li otevřenou mysl a netrváte-li jen na svém, pomohou vám se přiblížit dokonalosti.

Každá diplomka obsahuje chyby, nepřesnosti a nedokonalosti

Pokud si dobře vzpomínám, nikdo z mých spolužáků z těchto zkoušek nikdy neodcházel s čistým štítem. Všichni jsme dostali mnoho „doporučení“ a bylo jen na nás, jak jsme s nimi naložili. Je zajímavé, že se většinou jednalo o téměř triviální věci, nad kterými jsme ale třeba ani nepřemýšleli.

Přesto se – a to je nutné také zmínit – nikdy nezavděčíte úplně všem. Stejně si to ve výsledku uděláte po svém, nemám pravdu?

Co z tohoto článku vyplývá?

Někteří studenti jsou až paranoidní a zdráhají se odevzdat práci, která nebude zcela dokonalá. Ona ale, jak už jsem zmínil, nebude nikdy ve své podstatě dokonalá. Troufnu si tvrdit, že takovou práci nikdy nenapíšete, nebo spíše nedopíšete. Vždy bude co zlepšovat. Navíc dřív nebo později přijde někdo, kdo zpochybní vaši teorii, vaše názory a doporučení.

Tím ale netvrdím, že máte odevzdat příšerně zpracovanou diplomku. Víte, jak špatně se píše posudek na práci, která je otřesná a chybí ji třeba i povinné kapitoly? To ji raději fakt neodevzdávejte, přečtěte si můj e-booku a vyvarujte se alespoň 20 nejčastějším chybám.

Volte kompromis. Já sám zastávám názor, že diplomka nemusí být dokonalá, ale musí být vaše! To sice k úspěšné obhajobě nestačí, ale pokud uděláte opravdu maximum, tak ať už dopadne obhajoba jakkoliv, můžete odejít se vztyčenou hlavou.

Pavel Semerád

4.9/5 - (12 hodnocení)

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a letos jsem zahájil 13. sezónu jako vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastu O studiu.

Komentáře: 2

  1. Super článek! S problémem snahy o dokonalou práci mám zkušenost a můžu potvrdit, že jde o slepou uličku. Opravdu nemá cenu lpět na každém detailu, protože většina z nich bude stejně na konci při hodnocení práce přehlédnuta.

    1. Děkuji Marku za podporu. 🙂 Je to prostě tak. Když se dívám do svých prací s odstupem času, vždycky tam je něco, co bych nejraději změnil.
      Tehdy jsem ale opravdu dělal maximum. To jen teď se na to i díky zkušenostem dívám trochu jinak.
      Myslím, že takhle to má většina autorů. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *