Neudělala jsem státnice. Pro mámu jsem lempl!

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Je vždycky velmi těžké reagovat na to, když mi někdo napíše o radu po neúspěšných státnicích. Není jednoduché tvářit se při tom, jako by se nic nestalo a tvrdit, že to je úplně v pohodě.

Každý se s těmito nepříjemnými pocity zmaru a smutku musí vypořádat po svém. Čas na to potřebují nejen studenti samotní, ale i jejich nejbližší, pro které to bývá také velmi těžké. Některá slova, která v tomto mezidobí používají, hodně bolí a o to hůř se pak berou zpět. 🙁

Právě proto bych se s vámi chtěl podělit o příběh mé čtenářky Hanky, které letos nevyšly státnice na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Na svůj neúspěch se podívala s větším nadhledem, což mě těší, ale je to jen část příběhu.

Neudělala jsem jeden státnicový předmět. Vím, že se z toho nestřílí a stává se to. Moje máma má ale za to, že je konec světa, že jsem lempl a měla jsem se učit tři měsíce dopředu, ne dva, jak to bylo. Prostě to nevyšlo. A vaše články mi svým způsobem fakt pomohly si uvědomit, že jen ona z toho dělá velkou vědu a že se to prostě stává. Jednoduše řečeno, děkuju. 🙂

Moje odpověď

Milá Hanko,

těší mě, že vám mé články poskytly jakousi útěchu a že vám pomohly vyrovnat se vzniklou situací. Vaší mamince bych ale její postoj nevyčítal. Těžko se to vysvětluje „dítěti“, ale i ona bude potřebovat svůj čas, aby to vstřebala.

Z Vašeho příběhu chápu její pohled jako pohled osoby, která Vás má ráda a které Váš neúspěch není lhostejný. To, že při tom použije termín „lempl“ – no, někdy se používají i horší. Berte to prosím s nadhledem.

Jak zlepšit vztah s maminkou po neúspěšných státnicích?

S Vaší maminkou se zbytečně nehádejte! Byla by velká škoda, kdybyste si teď společně pokazily vztahy. Pevně věřím, že se její postoj změní v okamžiku, kdy úspěšně složíte státnice na druhý pokus, čímž dokončíte studium.

Jako nejvhodnější cestu, jak zlepšit váš současný vztah, bych viděl otevřený rozhovor. Vezměte Vaši maminku na kávu / na oběd / na večeři / na procházku a promluvte si s ní. Místo tvrdohlavého obhajovaní se, které by vedlo k další hádce, bych přiznal svoji vinu.

Neudělala jsem státnice, ale…

Řekněte ji, že vás také mrzí, že jste neudělala státnice a že to určitě neberete na lehkou váhu. Řekněte ji, že jste se z neúspěchu poučila a že se připravujete opravdu efektivně a poctivě. Měla by získat upřímný pocit, že (u)děláte vše proto, abyste u dalšího pokusu uspěla.

Samozřejmě se můžete tvářit, že problém neexistuje. Ale na další pokus budete muset počkat několik měsíců. Myslím, že klidnějšímu rodinnému klimatu prospěje, když si s maminkou otevřeně promluvíte. Čím dříve, tím lépe pro obě strany.

Může Vám samozřejmě pomoci, když ji pošlete nějaký můj článek o neúspěšných státnicích, nebo odkaz na video. Prvotní impuls by měl být ale od Vás.

Pevně věřím, že se s tím neúspěchem Vaše maminka brzy smíří a Váš vztah se zlepší. Třeba Vám to pomůže i při přípravě, když se z otázek necháte namátkově přezkoušet.

Přeji Vám mnoho úspěchů u druhého termínu a Vaší mamince potřebný nadhled a pochopení.

Pavel Semerád

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a od roku 2011 jsem vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *