Kde získat zdroje pro literární rešerši?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Každá diplomová práce (bakalářská práce) obsahuje i teoretickou část – literární rešerši. V této části seznámíte čtenáře s tím, co se už ví o vašem oboru (tématu). Předpokládá se, že k tomu využijete i myšlenky jiných autorů, které budete citovat.

Převzít myšlenku od někoho jiného není zločin. Zločin je to nepřiznat a neuvést zdroj (=necitovat)!

Zní to až příliš lehce, dokud nezačnete psát. Obvykle se studenti rozdělí do dvou skupin – ti co hledat umí a ti co hledat neumí.

Když jsem psal svoji disertační práci, patřil jsem do té druhé skupiny. Výsledkem bylo, že jsem při obhajobě tezí v 1. ročníku tvrdil, že k mému tématu NEEXISTUJE žádná literatura.

Stejně jako většina podobně smýšlejících studentů jsem se považoval za jakéhosi průkopníka oborem a vytvářel jsem vlastní teorie bez pevného teoretického základu.

Moje výhoda byla v tom, že jsem disertačku psal 3 roky. Časem jsem totiž svůj postoj přehodnotil. Dnes mohu prohlásit, že v každém oboru existuje dostatek literárních zdrojů, i když třeba nejsou v češtině.

Stačilo málo – rada mého kolegy, který mi poradil, kam se podívat.

Kde hledat literární zdroje?

Knihovna

Existuje mnoho míst, které vám mohou otevřít obzory. Jedním z nich je knihovna. Hledáte-li pevné základy pro teorii, vždycky můžete nahlédnout do dostupných knih.

V knihách najdete mnoho důležitých teoretických podkladů. Problém je v tom, že tyto informace mohou velmi rychle zastarávat. V oborech, kde dochází k neustálým změnám (např. právní vědy), je nutné využívat aktuální literaturu.

Využívejte (i) literární prameny, které nejsou starší než 5 let! Bylo by chybné popisovat např. daňovou soustavu ze starých knih, kde je ještě uváděna darovací daň a daň dědická (nyní součástí daně z příjmů), ale kde chybí energetické daně.

Internet

Veřejně dostupné zdroje na internetu obsahují mnoho cenných informací. Vlastně ho využívám pokaždé, když hledám odpověď na nějakou otázku. Stačí zadat jen klíčové slovo nebo frázi a vybrat si zdroj.

Problém je, že se nemůžete spolehnout na všechny weby a je nutné si informace ověřit. Radím vám, abyste své hledání začali na Wikipedii. Její obsah však necitujte! Nechte se jen inspirovat zdroji – např. vědeckými články – ze kterých text vychází.

Google Scholar

Mým nejoblíbenějším místem, kde nejdříve hledám vědecké články, je Google Scholar. Jedná se o veřejnou databázi online zdrojů, které můžete dále dle potřeby filtrovat. Můžete je řadit dle data publikování, nebo seřadit dle relevance.

Google Scholar

To, co považuji za jakousi garanci kvality zdroje, je počet citací jinými autory, který je u každého výsledku uveden. Současně můžete využít doporučení dalších klíčových slov viz Související hledání.

Při hledání jsem záměrně použil slovo „Tax evasion“ (=nezákonný daňový únik), abych vám dokázal, že i pro mě existovala poměrně rozsáhlá nabídka publikací, ze kterých jsem mohl čerpat. Při tom jsem u obhajoby tezí tvrdil opak.

Nemusíte hledat ale jen podle klíčových slov. Znáte-li jméno autora, který se vaší oblastí věnuje, zadejte jeho jméno. U častých příjmení použijte i křestní jméno.

Občas se stává, že některé výsledky obsahují pouze abstrakt článku, ale plná verze je uzamčena jen pro platící čtenáře. To nevadí! Přístup k němu můžete mít na školních počítačích, pokud má vaše vysoká škola přístup do této databáze.

„Stošestka“

Některé informace nejsou veřejně publikovány, ale můžete je získat přímo od konkrétní instituce. Disponuje-li jimi nějaký úřad, můžete ho o jejich poskytnutí  požádat dle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Právo na informace může být v některých případech zpoplatněno.

Takže už žádné výmluvy – zdroje jsou! Pusťte se do psaní!

Pavel Semerád

Kde získat zdroje pro literární rešerši?
Ohodnoťte článek. Aktuálně: 5/5 (4)

Pavel Semerád
Moje kariéra vysokoškolského učitele začala v roce 2011, kdy jsem dostal bláznivý nápad studovat doktorské studium na Mendelově univerzitě v Brně. I přes dobře míněné rady jsem vydržel a v roce 2014 jsem získal titul Ph.D. Završil jsem tím svou studentskou desetiletku, která nebyla úplně přímočará. Vím moc dobře, jak chutná (ne)úspěch. Svým studentům proto radím, jak neopakovat moje zbytečné chyby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *