Otázka mé čtenářky
Studuji dálkově na pedagogické fakultě a bojuji s posledním předmětem, který jsem si přepsala z minulého roku. Dnes jsem byla na 2. termínu zkoušky a bohužel jsem neuspěla. Stále to nestačilo.
Je to poslední zkouška za celých 5 let. Jsem demotivovaná, mám z toho zdravotní problémy a nevím, co budu dělat, pokud poslední pokus stále nebude dostačující. Když to nezvládnu přijdu o práci učitelky na základní škole a asi se složím i psychicky.
Nechci takto přemýšlet, ale někteří pedagogové vůbec nemají lidský přístup a mají nesmyslné nároky. Jak tento případ co nejlépe vyřešit? Hrozně se bojím toho neúspěchu. Prosím, můžete mi dát co nejlepší radu?
Moje odpověď
Děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se se mnou podělila o Váš příběh. Pokusím se Vám odpovědět, i když to bude asi jen „psychická“ pomoc.
Moje 2 neúspěšné pokusy ze Základů stavební mechaniky
Vím dobře, jak se cítíte. Když jsem ještě studoval na stavební fakultě, měli jsme v prváku předmět Základy stavební mechaniky. Pro mě z gymplu to byl opravdu křest ohněm, protože jsem těm silám vůbec nerozuměl.
I stalo se, že jsem šel na první dva termíny, ze který jsem odešel z eFkem. Zbýval mi poslední termín.
Měl jsem obrovské štěstí, že jsem měl spolužáka, který tady ty výpočty dával levou zadní. Už jen samotná skutečnost, že 4letého bakaláře vystudoval za 3 roky, o něčem svědčí.
Jak jsem tu zkoušku nakonec udělal?
Když jsem se mu tehdy svěřil, že už prostě nevím, jak tu zkoušku udělat, sedl si se mnou do KICu (knihovnické informační centrum) a proseděli jsme nad tím dva dny. Skoro od rána do večera. Třetí den jsem se ještě stavoval za ním domů.
Věnoval jsem tomu 3 dny a byl jsem přesvědčen, že to nemá kam uhnout – prostě to udělám. Během zkoušky jsem odpověděl na všechny 4 příklady, ale stejně to málem nestačilo.
Ale je to lepší než poprvé
Zkoušející se na tu práci podíval a řekl: „Tohle je špatně, no tady možná něco, tady chyba, tady chyba… Pane kolego, žádná sláva.“ Můj svět se tím začínal bortit. Jediné, na co jsem se tehdy zmohl, byla odpověď: „Že to ale je lepší než poprvé.“
Tehdy se na mě poprvé podíval, změřil si mě pohledem (nevím, jestli si na ten můj první pokus vzpomněl) a jen souhlasně pokýval hlavou.
Dlouze se zamyslel a otcovským hlasem mi pověděl: „Já vám teda to Ečko dám, ale doučte se to.“ Nic víc. Nic míň. Prostě takhle jsem udělal zkoušku ze Základů stavební mechaniky.
Moc Vám přeji, abyste také uspěla!
Já Vám tento příběh povídám proto, abyste neztrácela naději. Náročná zkouška se dá zvládnout i na třetí termín. Není to ale zadarmo – obvykle nestačí to jenom „vychodit“. Já jsem tomu tehdy věnoval 3 dny.
Proto bych Vám doporučil, abyste si našla nějakého spolužáka, který tomu předmětu rozumí a který by byl (i za úplatu) ochoten to s Vámi projít.
Nemusíte se potkat fyzicky, můžete klidně využít Skype, ve kterém můžete společně sdílet obrazovku a řešit ty zapeklité příklady.
Moc Vám přeji, abyste i Vy měla štěstí na otázky, aby Váš zkoušející prokázal trochu lidskosti a nadhledu a abyste tu zkoušku úspěšně udělala!
Držím Vám pěsti!
Pavel Semerád
PS. Pokud řešíte nějaké studijní problémy, napište mi a pomohu Vám je (vy)řešit.
