Kam chodím, když se potřebuji soustředit na práci?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Když už se člověk přemůže a sedne si k počítači, aby začal psát nějaký text, tak stále ještě nemá vyhráno. Zpravidla ještě musí bojovat s vnějšími vlivy – hluk z okolí, kolegové, kteří něco právě teď potřebují, upozornění ze sociálních sítí a tak dále.

Knihovna Mendelovy univerzity v Brně

Po pár desítkách minut zjistíte, že jste sice vyřídili veškerou agendu včetně emailů, ale kurzor v dokumentu vám bliká na stejném místě, kde jste začali. Výsledek? Nenapsali jste vůbec nic a čas, který jste si vyhradili na psaní, právě končí.

To je pak průšvih, protože když se vám to stane už po několikáté, dostanete se do skluzu a začnou vás tlačit termíny. Pod tlakem budete kupit chyby a z celé práce pak budete spíše vystresovaní, než abyste z ní měli radost.

Je vlastně jedno, jestli se chystáte psát diplomku, seminárku, pracovní text, vědecký text, nebo článek na blog. Na psaní potřebujete klid na soustředění, abyste co nejvíce zefektivnili vámi vyhrazený čas. Prostě, abyste ze sebe v danou chvíli vytřískali maximum.

Taky jsem se nemohl soustředit

Pokud si myslíte, že máte problém se soustředěním jenom vy, tak se mýlíte. Zápasíme s tím ze začátku všichni a všichni se musíme naučit přizpůsobit si prostředí tak, aby byl náš výsledek co nejlepší.

Sám jsem dlouho hledal místo, kde bych se mohl soustředit a plně se koncentrovat na práci. Jsem člověk, který když píše něco důležitého, tak potřebuje mít klid. Neposlouchám žádnou hudbu, nechci být vyrušován – chci mít klid a 2-3 hodiny prostě psát.

Za mých mladých let (rozuměj – když jsem byl doktorand a neměl děti) jsem drtivou většinu svých článků a publikací napsal po večerech doma. Od té doby se toho hodně změnilo. Na dělání vědy, pokud mě netlačí termíny, už večer nemám sílu. Možná je to i trochu věkem. 🙂

Mezi tím jsem na univerzitě dostal větší úvazek a tak tu trávím podstatnou část pracovního týdne. Možná si řeknete, že si můžu psát články, jak je mi libo. Kéž by tomu tak bylo. Celý týden mám strašně rozbitý – výukou a přípravou na ni, konzultacemi, běžnou agendou a administrativou.

Tak jsem si jednoho dne řekl: „A DOST!“

Postupně jsem začal zjišťovat, že během dne nepracuji tak efektivně, jak bych si přál (=jako dřív). Přes den na mě působilo příliš mnoho vnějších vlivů a večer se mi už prostě psát nechce.

Musel jsem proto udělat změnu a potřeboval jsem najít místo, kde bych se mohl plně soustředit na práci. To místo muselo splňovat několik faktorů:

  1. Muselo být v univerzitním kampusu, čímž padla možnost zavřít se někam do kavárny nebo příjemné hospůdky.
  2. Potřeboval jsem k práci počítač připojený k univerzitní síti, abych měl přístup do databází.
  3. Musel tam být klid! 🙂

Začal jsem zkoušet a experimentovat

Botanická zahrada

Nejprve jsem v létě začal navštěvovat botanickou zahradu. Sedl jsem si tam na lavičku do stínu, četl texty a dělal si poznámky.

Mělo to však své nevýhody. S příchodem zimního semestru mi začala být zima. Kdo by to čekal? 😉  Texty ke studiu jsem si musel připravit předem buď v tištěné podobě nebo na flešku. Měl jsem taky problém s připojením na internet a s výdrží baterie v notebooku.

Studovna

Záhy jsem začal chodit do studovny. Toto místo bylo dokonalé, dokud nezačalo období seminárek a přípravy na zápočty, a ve studovně se začala scházet celá fakulta. 🙂 Klid ze začátku semestru vystřídal cvrkot.

Univerzitní knihovna

Úplnou náhodou jsem pak šel kolem naší knihovny a přes okno zahlédl několik počítačů, čímž se zrodil můj ďábelský plán – sbalil jsem si materiály a vyrazil do knihovny.

Našel jsem tu místo, které jsem hledal – klidovou zónu – kde se nesmí jíst, pít, telefonovat a já zde můžu zase nerušeně pracovat. Je to mé útočiště už druhý měsíc a vidím v něm jen samá pozitiva – vč. toho, že je to kousek do menzy i na záchod.

Co doporučuji studentům, kteří potřebují klid na práci?

Je to zvláštní, že jsem až s velkým odstupem vyzkoušel to, co doporučuji studentům v článku, jak se (na)motivovat ke psaní diplomky. Tehdy jsem napsal: „Zavřete se do knihovny a pište!“ Dnes mohu tuto radu potvrdit.

Knihovna je skvělé místo, kde můžete nejen nerušeně psát, ale můžete si půjčit knihy, které jsou jinak dostupné jen do studovny. A navíc, když už se tam vydáte, tak máte přesně vymezený a pravidelný čas na práci.

Ať už máte své vlastní místo kdekoliv, tak vám přeji, ať vám jde práce od ruky.

Pavel Semerád

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a od roku 2011 jsem vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na svém blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *