Před několika dny jsem potkal kamaráda, kterého jsem delší dobu neviděl. Bylo to příjemné setkání, protože jsme toho měli fakt hodně „na probrání“. 🙂 Někdy v průběhu jsme se dostali i k mému MBA studiu a k tomu, jak mi to jde.
Odpověděl jsem s úsměvem, že už mám hotové 3 předměty, a že jsem je splnil prakticky ještě v předtermínu a dokonce jsem byl hodnocen velmi dobře. Než jsem ale stačil říct cokoliv dalšího, řekl mi větu, která ve mně rezonuje ještě teď.
Tak to je přece jasný, že ti ten titul dají, když si to studium platíš, ne?!
Je to zvláštní, oba jsme studovali na soukromé vysoké škole – každý na jiné – on v Praze a já v Brně. Přesto se k mému studiu postavil tak, jako by to, co je placené, bylo automaticky úplně zadarmo.
Trochu mě tím naštval, ale se stejnými předsudky jsem se potýkal i v průběhu mého studia na vysoké. Nebýt však těchto předsudků a toho, že jsem chtěl dokázat, že se autoři těchto výroků mýlí, nikdy bych nebyl tím, kým jsem dnes.
No to nevím, protože se už víc než měsíc trápím se Strategickým managementem!
Vím, že má spousta lidí tendenci dělat před ostatními ze sebe lepší, než ve skutečnosti jsou. Jsme takto poslední desetiletí vychováváni sociálními sítěmi, kde si mnozí vytváří svůj ideální svět bez pádů a karambolů. Takhle ale skutečný život nevypadá!
Proto jsem mu místo toho, abych na jeho přátelské rýpnutí reagoval podrážděně, ukázal i druhou stranu MBA studia – tu reálnou. Přiznal jsem mu, že to všechno není tak růžové, jak to možná vypadá.
První 3 seminárky byly celkem v pohodě, protože mi ta témata byla velmi blízká
Seminární práce do Managementu osobního rozvoje a Managementu projektů změn a inovací jsem psal s nadšením o mém blogu a o jeho významu pro mé další aktivity.
Seminárku do Moderního managementu a leadershipu jsem zase psal jako analýzu (zhodnocení) nového mzdového předpisu Mendelovy univerzity v Brně a odhadoval jsem možné dopady a scénáře po 1. lednu 2020.
Ale Strategický management píšu už víc než měsíc
Řekl jsem mu ale i to, že se už víc než měsíc trápím se seminárkou do Strategického managementu a že mi její zpracování zabere minimálně ještě půlku ledna.
Popsal jsem mu své trápení s tím, že mi ji naše lektorka po konzultaci už dvakrát vrátila s výtkami na kvalitu a způsob zpracování. A tak chtě nechtě ji musím přepracovat a také konzultovat před odevzdáním znovu.
Jak to? Vždyť jsme měli Strategický management i na vysoké, ne?
Snad v dobré víře, že mi zvýší sebevědomí, mi hned připomněl, že bych přece se Strategickým managementem neměl mít problém, když jsme ho měli i jako předmět na vysoké škole.
No, nevím, jestli se mu to podařilo, protože jsem se po tom cítil ještě provinileji. Jak je možné, že předmět, který jsem kdysi dávno už udělal, tak mi dělá takový problém?
Jak bych to jen vysvětlil. Možná je to tím, že to tehdy bylo více o teoretických znalostech, a nyní se po mně chce praktické manažerské využití. A taky je to možná tím, že jsem ty znalosti od výšky nepotřeboval do takové hloubky. Stačily mi jen základy a selský rozum?
Výmluva nebo omluva?
Ať už je to způsobeno čímkoliv, nechci to používat jako výmluvu. Chtěl bych tuto zkušenost však použít jako argument, že titul MBA není zadarmo. Člověk se při něm, alespoň v mém případě, docela nadře.
Mnohem více by mě ale štvalo, kdyby to všechno proběhlo jako přes růžové brýle.
K čemu by mi bylo, kdybych po roce online studia dostal titul MBA, a přitom bych si byl vědom toho, že jsem se nic nového nedozvěděl a stačily mi k tomu znalosti, které jsem měl už před začátkem studia.
Nebyla by to ztráta času? Pro mě by byla a obrovská. Ten čas, který věnuji studiu, považuji totiž za investici do mého osobního rozvoje a profesního růstu.
Netvrdím, že mi tohle všechno bude stačit k tomu, abych po absolvování studia vedl firmu s mnohamiliardovými obraty a s několika tisíci zaměstnanci. Na to jsou potřeba i další praktické zkušenosti. Já bych ani takovou firmu vést nechtěl.
O mé důvody, proč jsem začal studovat MBA, jsem se s vámi už podělil. Jde mi hlavně o to, abych se něco nového naučil a vyvaroval se do budoucna zbytečných a drahých chyb. Proto si vážím každé konzultace se zkušenějšími lidmi (např. s lektory na CEMI).
Nevěříte? Pojďte si to zkusit také
Ať už máte jakýkoliv názor na studium MBA a vlastně i profesní vzdělávání obecně, nepodceňujte je, dokud si je sami nevyzkoušíte. Některé (mé) zkušenosti jsou totiž nepředatelné a musí se prožít.
Stejně tak vždy záleží na tom, co si z toho vezmete vy sami. Nezáleží proto ani na mém názoru, ale ani na názoru vašeho okolí. Každý máme jiné zájmy, plány a sny. Tak si je nenechme vzít.
Neslibuji vám zázraky ani to, že titul MBA dostanete zadarmo. Nedostanete! Věřím však, že ten výsledek bude stát za to!
Přeji vám mnoho úspěchů a otevřenou mysl!
Pavel Semerád
