Vyplňte evaluace, zlepšíte výuku!

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Slovo evaluace znamená posouzení kvality a stanovení hodnoty na základě vlastní zkušenosti. Hodnocení obvykle probíhá pomocí dotazníku. Respondenti ke každé otázce vybírají odpovědi z připravené nabídky, udělují bodové hodnocení ze škály 0-5 (0-10), nebo odpovídají vlastními slovy. Probíhá-li hodnocení na internetu, musí být uživatel přihlášen do svého účtu např. na Facebooku, Googlu, Seznamu, nebo do informačního systému. Výsledky evaluací na vysoké škole jsou anonymní a nejsou veřejně dostupné, čímž se liší od běžných online hodnocení.

Hodnocení evaluace

Evaluace výuky na vysoké škole

Co se hodnotí?

Ve vysokoškolských evaluacích se hodnotí dvě významné části. Předmět jako celek a učitelé jako individuality. Přestože se mohou varianty na jednotlivých univerzitách lišit, zpravidla obsahují podobné typy otázek.

Předmět jako celek

Vedení vysoké školy i garanty předmětů zajímá, jak probíhala výuka. Jestli někde nebyl nějaký zádrhel. V sylabech předmětů se uvádí počet kreditů, které odpovídají časové náročnosti. Proto odpovězte (odhadněte), kolik času jste věnovali přípravě na zdárné ukončení předmětu. A teď to nejdůležitější: Zkuste se zamyslet nad tím, jestli pro vás měl předmět přínos, příp. jestli využijete znalosti v budoucnu.

Učitelé jako individuality (hodnocení pedagogů)

Kdybychom měli vycházet pouze z hodnocení předmětů, mohli bychom dostat zkreslené výsledky. Každý učitel je individualita a přistupuje k výuce trochu jinak. To ve své podstatě není ani dobře, ale ani špatně. Každému studentovi totiž vyhovuje jiný způsob výuky. Proto se spíš řeší, jak konkrétně vám vyhovovala forma výuky a jestli (i) díky učiteli vzrost váš zájem o předmět.

Kdo obvykle (ne)vyplňuje evaluace?

Studenti se dělí na 3 skupiny. Obvykle dotazník vyplní ti, kteří byli spokojeni (1. skupina) a ti, kteří spokojeni nebyli (2. skupina). Ptáte se, kdo je ta 3. skupina? Těžko říct, ale každoroční statistiky ukazují, že je to asi 70 % všech studentů. Nejste to náhodou i vy? Rád vás poznávám :).

Pro zlepšení předmětu jsou názory 3. skupiny nezbytné!

Názory extrémů = moc (ne)spokojen

Každý názor je důležitý, protože vyjadřuje hodnocení studentů, kteří předmět (ne)úspěšně ukončili. Pokud se má ale předmět někam posunout, nedá se spoléhat jen na extrémy. Odpovědi spokojených studentů jsou super. Kéž by jich byla většina! Opravdu ale nešlo udělat něco lépe? Do reality nás vtáhne druhý extrém –  studenti, kteří předmět z nejrůznějších důvodů nesplnili. Ti si ale často pletou evaluace se zdí nářků a své odpovědi považují za jakousi pomstu učiteli. (Tím netvrdím, že kritika nemusí být oprávněná.) V obou případech učitel nemá důvod nic měnit.

Nejste extrém? Odpovězte, prosím!

Nejhodnotnější odpovědi jsou od „mlčících“ studentů. Právě tato většina by měla napsat svá přání, dávat doporučení a nápady ke zlepšení. Každý učitel chce mít ve výuce studenty, kteří mají rádi jeho přednášky, kteří jsou aktivní a kteří se neptají, jestli je přednáška povinná. Jenomže, jak má vědět, proč jste (ne)byli spokojeni. Můžete sice předpokládat, že to ví, ale většinou tomu tak není. Napište to, prosím. Je-li kritika konstruktivní, pomáhá zlepšovat předmět a zvyšovat hodnotu, kterou pro vás má. Asi se shodneme na tom, že sedět někde 100 minut a nic si z toho neodnést, je ztráta času. Když ale něco nepochopíte, protože vám chybí základy, tak to není chyba učitele. (Já jen pro jistotu, kdyby mě někdo chtěl brát za slovo :).

Odměna za vyplněné evaluace

Až budete potřebovat vyplnit dotazník k vaší diplomce, poznáte, jak těžké je dosáhnout přijatelné míry návratnosti. Budete muset najít způsob, jak motivovat respondenty, aby vám věnovali chvíli času. Vysoké školy to řeší tak, že studentům, kteří evaluace vyplní, umožní dřívější registraci předmětů nebo dřívější výběr rozvrhu.

Vyplněním evaluací nic neriskujete. Tím, že je naopak vyplníte, pomáháte vytvořit předměty, které budete mít rádi a které budou mít i reálné uplatnění v praxi!

Jménem všech vám za to děkuji.

Pavel Semerád

Vyplňte evaluace, zlepšíte výuku!
Ohodnoťte článek. Aktuálně: 5/5 (6)

Pavel Semerád
Má kariéra vysokoškolského učitele začala v roce 2011, když jsem dostal bláznivý nápad studovat doktorské studium na Mendelově univerzitě v Brně. I přes dobře míněné rady jsem vydržel a v roce 2014 jsem získal titul Ph.D. Jako student jsem za 10 let prošel všemi typy studia. O své zážitky, zkušenosti a doporučení se dělím na mém blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *