Co dělat, když na oblečení na státnice nemám peníze?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Když jsem před 2 týdny napsal článek, jaký je nejvhodnější oblek na státnice, způsobil jsem na sociálních sítích docela poprask. Vůbec jsem nepředpokládal vlnu kritiky, kterou tím odstartuji.

Nevím, jestli ten článek byl tak špatně napsaný, nebo ho jen někteří čtenáři pochopili jinak, než jak jsem zamýšlel. Mým hlavním poselstvím mělo být, že si má student (týkalo se to pánů) obléknout oblek!! Ano, oblek – jedno jaké barvy, ale kompletní a pohodlný.

Nestává se mi často, že bych na základě kritiky doplňoval svoje články o vysvětlení, co jsem tím přesně zamýšlel. Vlastně to bylo úplně poprvé! Téma vhodné oblečení na státnice si to ale určitě zaslouží.

Tím spíše, když jsem dostal zprávu od jedné mé čtenářky, která mě vtáhnula do hodně tvrdé reality a donutila mě ještě více přemýšlet o tomto tématu. Posuďte sami.

A co když na oblečení ke státnicím (dresscode) nemám peníze? Jak to mám udělat? To není o neúctě, ale já třeba nebyla ani na maturiťáku, jednoduše z toho důvodu, že jsem neměla ani na vstupenku, ani na šaty. Maturitu jsem udělala jen díky tomu, že jsem denně do školy jezdila na kole 30 km tam a 30 km zpátky. Já s prominutím občas nemám ani na jídlo. Zrovna teď v pátek jsem si byla pro potraviny na víkend v charitě. Víte vůbec, jaké to je jít na zkoušku z anatomie a den před tím nic nejíst? 🙁 Před rokem jsem ale prohlásila, že tu školu si dodělám i za cenu toho, že budu spát pod mostem.

Moje odpověď

Jaké máte pocity, když si přečtete tuto zprávu? Když jsem si ji přečetl já, tak mi úplně spadnul úsměv, běhal mi mráz po zádech a v mysli jsem poděkoval rodině za to, že jsem nikdy nemusel řešit až takovou situaci.

Zůstal jsem jako opařený. Teprve až po 10-15 minutách zírání do monitoru, jsem si dodal odvahu, abych začal formulovat svoji odpověď.

Vážená paní,

máte můj opravdový obdiv za to, že dokážete takto houževnatě bojovat proti nepříznivým podmínkám, které máte ke studiu. Jan Mühlfeit měl pravdu, když řekl: Je úplně jedno, kde máme v životě startovní bloky, důležité je to, kam dohlédne naše mysl.

Je mi jasné, že ať napíšu cokoliv, bude to stále jen pohled člověka, který se nemusel potýkat s takovou situací. Dovoluji si Vás proto požádat o pochopení, a pokud něco vyzní nevhodně, určitě to není z mé strany úmysl. Omlouvám se tedy předem.

(Dalších 10 minut jsem strávil zíráním do monitoru.)

Státnice nejsou módní přehlídka, ale…

Předně bych chtěl říct, že po vás u státnic nikdo nemůže chtít, abyste na sobě měla značkové oblečení za desítky tisíc korun. Státnice nejsou módní přehlídka!! Je to ale společenská událost.

V životě je jen několik příležitostí, kde je oblek přinejmenším slušnost i výraz úcty (vždy jsou výjimky). Patří mezi ně státnice, promoce a místa, kde je to dáno protokolem – např. přebírání státního vyznamenání k příležitosti 28. října. Cokoliv jiného je prostě problém.

U žen si myslím, že je to jednodušší. Společenské šaty nebo oblečení, které si vezme žena na státnice, lze pořídit i za několik stokorun. Nemusíte si však nutně kupovat nové, stačí i Vaše stávající. V krajních případech se dá koupit použité oblečení, příp. si ho můžete půjčit.

Jsem si plně vědom, že ani to nebývá zadarmo. Jde hlavně o to, abyste tam nepřišla v roztrhaných džínách (obecně modré džíny nejsou vhodná varianta; když už tak raději černé), v minisukni, nebo s „přehnaně velikým“ výstřihem.

Chtěl bych říct, že toto je mé subjektivní vyjádření = tak, jak to vnímám já. Obecně lze říct, že není vhodné odchylovat se od nějakého standardu. Když dodržíte toto pravidlo, tak to samo o sobě stačí!

———————————————

Závěrem mi dovolte, abych Vám popřál hodně úspěchů ve studiu. Pevně věřím, že se nevzdáte, že studium úspěšně dokončíte a že z vás bude skvělá lékařka.

S veškerou úctou

Pavel Semerád

Co dělat, když na oblečení na státnice nemám peníze?
Ohodnoťte článek. Aktuálně: 4.9/5 (11)

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a od roku 2011 jsem vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na svém blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *