Otázka mé čtenářky
Obracím se na Vás vzhledem k Vaším cenným radám, které dáváte studentům pro úspěšné zvládnutí státních závěrečných zkoušek.
Státnicovala jsem v květnu. Obhájila jsem diplomovou práci a udělala jsem jeden předmět odborný předmět. Zbývající dva předměty na mě čekají v září na oprávném termínu.
Ráda bych se ale zeptala, jestli je možné opravit známku z úspěšně udělaného předmětu, když nejsem spokojená se známkou. Jaké kroky musím učinit pro opravu?
Moje odpověď
Děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě obrátila se svým dotazem. Rád Vám na něj odpovím.
Líbí se vám můj blog a chtěli byste ho podpořit? Tak mi kupte „kafe“. 🙂
Musím se přiznat, že jsem se s takovým požadavkem u státnic ještě nikdy nesetkal. Většina studentů je ráda, že už mají alespoň nějaký předmět hotový a že se ho znovu nemusí učit.
Studenti to občas „zkoušejí“ během studia
Něco jiného v případě studia, kdy studenti zkoušejí učitele po termínu a jeho hodnocení přesvědčit, aby jim dal ještě možnost si výsledek opravit. Upřímně ani v těchto případech proto nevidím důvod (snad jen prospěchové stipendium?).
I proto studentům říkám, že nejsme na olympiádě a že se počítá první platný pokus. Jinak bychom skončili v pozici, kdy by si studenti neustále „vylepšovali“ hodnocení, dokud by nedostali Ačko?
Podle mě je to hloupost. (A taky, kdo má pořád vymýšlet nové zkušební otázky.)
Stejně se na to dívám i u státnicových předmětů
A stejný postoj mám i k „vylepšování“ hodnocení již absolvovaných předmětů u státnic. Omlouvám se za tuto větu, ale je to lepší, než to zdlouhavě okecávat.
Děcka, sakra, buďte rozumní – všechno má své hranice. Kdybych Vám tuto možnost dal, bylo by to nefér vůči Vašim spolužákům. Já prostě razím teorii, že by se všemi studenty mělo být zacházeno stejně. A to platí i pro zkoušení.
Je to ale alespoň teoreticky možné?
Netvrdím, že to není možné. Možná ano. Nedokážu si to ale představit ze dvou důvodů.
- Nevím, jak tu žádost zdůvodnit. Jako napadnout výsledek by čistě teoreticky mohlo být možné.
- I kdyby se Vám to podařilo, dost pochybuji, že by bylo možné napadnout jen dílčí část zkoušky. Podle mého názoru by se (teoreticky) anuloval výsledek celé státní závěrečné zkoušky. Tedy vč. obhajoby. Vy byste tak musela absolvovat státnice celé.
Fakt to chcete podstupovat?
Ať už máte důvod pro opakování státnic jakýkoliv, myslím, že to zbytečně hrotíte. Kromě toho, že se to bude muset řešit (na což ale máte právo), tak na sebe zbytečně upozorníte a i tak je výsledek nejistý.
Jestli usilujete o výsledek prospěl(a) s vyznamenáním, tak to mít pravděpodobně nebudete, protože jste dva předměty měla hodnocena F/4.
Opravdu by mě zajímal Váš důvod, proč to tedy chcete (podle mě zbytečně) podstupovat.
Kam se podívat?
Pokud chcete znát své možnosti, doporučuji Vám, abyste se podívala do směrnic nebo vyhlášek děkana (rektora), příp. se obraťte na studijní oddělení.
Nevím, kterou vysokou školu studujete, proto využiji Studijní a zkušební řád Mendelovy univerzity v Brně, kde se dočtete:
Jestliže hodnocení kterékoliv části státní závěrečné zkoušky, tj. obhajoby závěrečné práce nebo jednotlivých odborných okruhů je „nevyhověl“, musí být celkový výsledek státní závěrečné zkoušky „nevyhověl“. Jestliže byl student u státní závěrečné zkoušky hodnocen stupněm „nevyhověl“, opakuje pouze části státní závěrečné zkoušky, z nichž nevyhověl. (čl. 22, bod 5., Studijní a zkušební řád Mendelovy univerzity v Brně)
Troufám si tvrdit, že by u nás na Mendelově univerzitě Vaše žádost neprošla. Ale možná se mýlím.
Za sebe bych Vám ale chtěl doporučit, abyste neúspěch u prvního termínu pustila z hlavy a veškerou energii věnovala přípravě na ty dva zbylé předměty.
Na závěr Vám povím ještě jedno tajemství – v životě se Vás nikdy nikdo nezeptá, na kolikátý termín jste ty státnice udělala.
Tak Vám držím pěsti, ať ten druhý termín úspěšně zvládnete!
Pavel Semerád
Já bych se nějaké významné inflace vyznamenání nebál. Sám říkáte, že většina studentů je vždy ráda za E.
Ja mám za týden státnice, mám slušně našlápnuto na červený diplom, zbývá už potom jenom diplomka. Ale pro získání červeného diplomu musí člověk že všech státnic získat jedničku. Pokud tedy například za týden dostanu ze státnic dvojku, budu na tom úplně stejně jako lidi, kteří celé studium procházeli s trojkami a byli rádi že jsou rádi.
Nevím ale, jak to udělat tak, aby to bylo fér pro všechny…to ostatně asi nejde, jenom jsem chtěl přidat svůj pohled.
Děkuji Vám, Danieli, za Váš pohled – vážím si ho.
Máte pravdu, pokud byste teď v cílové rovince neuspěl na A, vypadalo by, jako byste veškeré úsilí vynaložil zbytečně.
Ale je tomu opravdu tak? Copak se učíte jen pro školu? Jsem přesvědčen, že i kdyby to náááhodou nevyšlo, pořád Vám škola dala více než těm, kteří studiem jen tak procházeli „bez většího zaujetí“.
Ale chmurné představy stranou. Přeji Vám, ať své tažení dotáhnete do úspěšného konce.
Non scholae, sed vitae discimus.
Dobrý den, Vám, pane doktore, i Vám čtenářům.
Rád přidal svůj pohled na „zkoušení“ během studia, přestože se nejedná o hlavní téma původní otázky. Pokud jde o motivaci k vylepšení známky již splněného předmětu, dokáži si představit, že student má slušně našlápnuto k červenému diplomu, na zkoušku se připraví dle nejlepšího vědomí a svědomí, ale prostě bude mít špatný den a přes veškerou snahu nedosáhne na lepší známku než E. V tom případě nevidím nic špatného na tom, když student požádá o přezkoušení v opravném termínu. Tím samozřejmě student vyčerpá první pokus a jde do rizika, že napodruhé třeba dostane F a bude muset na zkoušku i potřetí (a v tomto akademickém roce naposledy). Ale pořád je to jeho volba, a pokud tuto možnost volby má každý, za mě tím rovný přístup ke studentům dotčen není. Mimochodem – některé školy to i výslovně dovolují, cituji Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT v Praze z roku 2020, článek 10, odst. (7): „Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním stupněm F“.
Na druhou stranu chápu, jak je asi učiteli, který se snaží ze studenta vydolovat aspoň nezbytné minimum, po půl hodině přimhouří oči a dá mu to s odřenýma ušima, načež mu student oznámí, že éčko nechce a že přijde příště.
Státnice jsou samozřejmě kapitolka sama o sobě. Zde by čistě teoreticky šlo aplikovat stejný přístup: „Nechceš éčko? OK, budeš to mít za ef a uvidíme se na opravném pokusu.“ Jediný případ, kdy by mi to dávalo smysl, by byla opět aspirace na červený diplom. Ale zde by pak záleželo na konkrétních podmínkách jeho získání. Například UPOL v Olomouci nemá pouze požadavky na studijní průměr a celkové hodnocení státní zkoušky, ale musíte zároveň udělat všechny části státní zkoušky na první pokus. Dobrovolné přezkoušení by tedy v tomto případě ztrácelo na významu.
Mějte se všichni moc pěkně a držím palce všem studentům i učitelům.
Vážený pane doktore,
děkuji Vám za komentář. Velmi si ho vážím a myslím, že jste jím otevřel zajímavé téma.
Motivací studentů by opravdu mohla být snaha dosáhnout na červený diplom (prospěl/a s vyznamenáním). Otázkou ale je, jestli se ten první pokus bude/nebude započítávat do celkového hodnocení (průměru).
Já si myslím, že bude a dokonce, že by tomu tak mělo být.
Kdyby tomu totiž tak nebylo, získal bych sice červený diplom, ale měl bych ho s malým reparátem.
Možná by to nevadilo. „Hrozilo by“ však, že by se každý student, který mohl mít v minulosti vyznamenání a neměl, mohl pokusit o reparát. Kolik by takových bylo? Jednotky, desítky, nebo stovky? Došlo by k inflaci vyznamenání – měl by ho každý.
Podle mého názoru by student, který usiluje o vyznamenání, měl zvládnout státnice na první pokus. V tom je to kouzlo a pocit výjimečnosti.
Kdoví ale, čeho se dočkáme v budoucnosti…
Přeji Vám vše dobré a mnoho úspěchů!
Pavel Semerád
PS. A k tomu studentovi, kterému bych dal po půlhodinovém trápení „z milosti“ E a on mi je odmítnul se slovy, že přijde příště, bych příště tak „milostivý“ nebyl. Ne že bych mu zkoušení ztížil, ale už bych ho nenechal „projít“ tak snadno.
Možná je to na různých školách různé. Tam, co působím já, bych z „inflace červených diplomů“ obavy neměl – i u běžných zkoušek je zcela výjimečné, pokud student známku odmítne, mnohem častější je opačný případ, kdy student, který mohl mít po vyzkoušení A, raději vezme E bez zkoušení. U státnic jsem ještě neslyšel o tom, že by se o to někdo pokusil*), ale kdyby k tomu došlo, nevidím důvod nevyhovět.
*) Taky proč by to dělal. Zlepšit si známku u běžné zkoušky, to se může hodit (prospěchové stipendium, pokud se na škole zohledňují pouze dokončené předměty, lepší pozice u státnic) a student se téměř nemá čeho bát (má ještě dva pokusy letos a další tři za rok). Zlepšit si známku kvůli červenému diplomu nedává moc smysl, k čemu by to studentovi bylo? Titul bude mít stejný jako bez červeného diplomu a na barvu diplomu se ho nikdy nikdo nezeptá, snad jedině rodiče. Naproti tomu riziko selhání je mnohem větší, protože objem látky, která se zkouší při státnicích, je nesrovnatelně větší.