Mám studovat to, co mě baví, nebo vsadit na „jistotu“?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Dnes bych s vámi chtěl řešit jednu z důležitých otázek, kterou si studenti často pokládají. Je lepší studovat něco, co vás baví, nebo studovat obor, který vás sice nebaví, ale po jehož absolvování nebudete celý život finančně strádat? Právě tuto otázku mi položila i jedna moje čtenářka, která mi napsala i svůj životní příběh.

Příběh mé čtenářky

Váš blog čtu již dlouhou dobu a vždycky byl pro mě takovou malou jiskřičkou naděje. Na základní škole a gymnáziu jsem byla premiantkou, studium mě velice bavilo. Během mých středoškolských let ale nastaly velké problémy doma a můj výběr vysoké školy šel stranou.

Skončila jsem na dvouoboru na veřejné škole. Škola mě bavila, ale během roku jsem se kvůli šikaně spolubydlících zhroutila a propadla depresi. Studium jsem ukončila po roce a odjela na jeden rok do zahraničí.

Dodnes to považuji za nejlepší rozhodnutí v mém životě. Přijela jsem zpět do Čech, abych si splnila svůj sen a začala opět studovat. Dostala jsem se na Karlovu univerzitu na obor, který byl dle mých rodičů a okolí naprosto zbytečný. Šla jsem tedy z donucení na pedagogiku, která mě nebaví. Mám ráda děti, ale představa bytí učitelkou mě trochu děsí. Takže tento rok bych chtěla školu opět změnit.

Bolí mě ale jízlivé poznámky známých a kamarádů o tom, že je ostudou měnit školu dvakrát. Co si tedy o tom myslíte Vy? Měl by podle Vás člověk v mém případě za každou cenu studovat to, co ho baví, nebo se vydat pohodlnější cestou – studovat to, kde má pracovní místo jasné a bez poplatků?

Závěrem bych Vám opravdu moc chtěla poděkovat za Váš velmi inspirativní blog, byl jedením z důvodu, proč jsem se rozhodla odjet do zahraničí.

Moje odpověď

Velmi si vážím Vaší důvěry, se kterou jste mi popsala Váš příběh. Možná jste už i Vy četla ten můj. Sám jsem dvakrát nedokončil vysokou školu – poprvé, když jsem ukončil celoživotní vzdělávání na ESF MUNI a podruhé na Stavební fakultě VUT.

Důvody byly sice různé, ale s odstupem více než 10 let to beru jako součást své životní cesty a taky jako obrovskou zkušenost. Neberu to jako ostudu a v žádném případě to nepovažuji za ztrátu času. Zejména díky znalostem ze stavárny jsem relativně v pohodě zvládl magisterský obor Realitní inženýrství na VUT.

Upřímně, já jsem vždy studoval to, co mě bavilo, i když mé začátky nebyly nic moc. Měl jsem štěstí, že jsem si zamiloval daně a od té doby mě provází. Určitě bych neměnil. Kromě toho mě baví marketing a obchod, a i proto jsem teď začal studovat MBA. Prostě kvůli sobě!

Je lepší studovat, co mě baví, nebo co mě bude „jistě“ dobře živit?

V podstatě existují dva životní přístupy, i když nic není jen černobílé. První je studovat to, co Vás baví a dělat to, co Vás baví. Doporučuji Vám videa od Jana Mühlfeita a od Alana Wattse. Oba se shodují na tom, že dělat to, k čemu má člověk lepší předpoklady a může v tom uplatnit své silné stránky, je lepší, než sice vyšplhat vysoko, ale žít při tom mizerný život.

Vím, že se bez peněz žije špatně. Několikrát už jsem také dopadl na hodně tvrdé dno a dost možná ještě hlouběji. Ale přesto si myslím, že ten druhý přístup – dělat jen to, na čem vydělám peníze – není ideální. Člověk během několika let snadno vyhoří, nebo se trápí a život mu proteče mezi prsty.

Co bych Vám doporučil?

I když Vám nemám právo mluvit do života, myslím si, že by měl člověk žít a plnit si své sny. Jinak toho pak může na konci „své cesty“ litovat. Nejsem sice Kazmův fanoušek, přesto si mě získal tím, co řekl na konci této jeho přednášky. Doporučuji Vám si tu poslední minutu poslechnout také.

Jsem si vědom, že rozhodování o vlastním životě není lehké. Proto Vám přeji, abyste v životě našla to, co hledáte, abyste našla obor, ve kterém uspějete, který pro Vás bude mít smysl a bude Vás bavit.

Pavel Semerád

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a od roku 2011 jsem vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *