Bakalářka musí dávat smysl, jinak ji neobhájíte. Tečka.

Jako vedoucí jsem už dovedl mnoho prací k úspěšné obhajobě. Brzy překročím magickou stovku. Dalších více než 700 prací jsem buď oponoval, viděl obhajovat nebo konzultoval.

A mockrát se mi potvrdilo to, co bych vám chtěl předat v tomto článku. Práce, které nedávají smysl, neobhájíte. Tak na to myslete, až budete psát svoji bakalářku nebo diplomku.

Co mám na mysli tím nedává smysl?

1) Za bakalářku nemusíte získat Nobelovu cenu

Studenti se často mylně domnívají, že se svojí prací musí změnit svět. Rozuměj, musí přijít s něčím naprosto převratným, co zcela změní chod dějin.

Upřímně – tohoto šlechetného cíle nikdy nedosáhnou!

Za prvé na to většinou nemají dostatek znalostí a zkušeností. Za druhé. Kdyby tomu tak skutečně bylo, většina studentů by svá studia nikdy nedokončila.

Úplně stačí, když pro vyřešení konkrétního problému (cíle) využijete své (načtené) znalosti, navrhnete a zdůvodníte konkrétní řešení.

Můj kolega Martin Přibyl říká: Pokud uvedete, že ve své práci řešíte, že vám do kavárny chodí málo lidí, je to skvělý začátek.“

2) Teoretická část tvoří podklad pro praktickou část

Tohle pravidlo striktně razím u svých studentů a u studentů v rámci konzultací. Kdybych to neudělal, jejich teoretické části by popsaly prakticky vše z daného oboru, aniž by to bylo pro práci přínosné.

Jeden příklad za všechny.

Představte si, že student zpracovává práci na téma daň z přidané hodnoty a v rámci teoretické části popíše obecně základní funkce daní a část daně z příjmů.

Co uděláte jako vedoucí práce?

Nevím, jak budete postupovat vy, ale já na to studenta hned upozorním. Přeškrtnu celý nadbytečný text a požádám ho, aby neutíkal od tématu.

Ze zkušenosti vím, že takto postupuje většina vedoucích. Velmi snadno tak rozpoznáte, kdo s vedoucím konzultoval a kdo ne. Obvykle se o tom dočtete i v posudcích viz např. k bakalářce Jana Lipavského.

3) Je nutné, aby práce respektovala oficiální zadání

Nedávno jsem oponoval práci, která se měla týkat obchodování s marihuanou pro léčebné účely (oficiální zadání). Autor(ka) práce se však rozhodl(a), že se zaměří hlavně na legalizaci marihuany pro běžné užití. Za mě zcela nelogicky a bez jakéhokoliv zdůvodnění.

Jsem si vědom, že na tom psaní autor(ka) strávila fůůůru času. Protože ale nedošlo k naplnění cíle, tak jsem práci nedoporučil k obhajobě.

4) Praktická část bez jakéhokoliv zdůvodnění a procházka skanzenem

Jestliže máte řešit konkrétní problém ve firmě, musíte projevit i trochu důvtipu. Nemůžete dělat věci, které jsou už od počátku odsouzeny k neúspěchu.

Příkladem budiž práce, které jsem v minulosti oponoval a nedoporučil k obhajobě.

Příklad 1: Účetní firma z minulého tisíciletí

Expanze účetní firmy byla postavena na tom, že si firma pro účtování běžných klientů nechá naprogramovat zcela nový účetní software. Konkurenční výhodou totiž měla být možnost online dostupného účetnictví.

Když jsem to četl, úplně se mi zježily vlasy hrůzou. Byl to obrovský návrat do doby kamenné a už od počátku to bylo strašně neefektivní. V práci nebyl ani náznak kalkulace, kolik by takový software stál a jakou by měl návratnost.

Dále; mnoho účetních firem má už mnoho let svá účetní data v cloudu. Není důvod objevovat kolo a vytvářet 70+ účetní software v České republice.

Pokud vás zajímají moderní postupy v oblasti účetnictví a daní, koukněte na mou MBA specializaci na NEWTON University.

Příklad 2: Ničím nepodložená cenotvorba. Zkrátka jen laická intuice

Nedoporučil jsem k obhajobě ani práci, ve které byly argumenty cenotvorby postaveny na této rádoby intuici:

  • Objednat je možné minimálně 2 kusy, aby se to ekonomicky vyplatilo.
  • Pokud si někdo objedná více kusů, měla by mu být poskytnuta nějaká sleva.
  • Prodejce musí produkovat zisk, aby se uživil, ale zároveň nemůže prodávat výrazně dráž, protože by neměl žádné zákazníky.

Nikde v práci nebyl ani náznak identifikace toho, kdo je cílový zákazník. Obecné prodejní strategie, tím spíše takto vágní, prostě nefungují. Navíc vám tyto chabé podklady kdokoliv rozstřílí a ani se nebude muset snažit.

Většinou stačí, když po analýze dat použijete zdravý selský rozum

Zamyslete se nad tím, co ta získaná data ukazují/dokazují. Pak se podívejte třeba do teoretické části, jak se tyto problémy řeší jinde a popřemýšlejte nad tím, jestli při současných zdrojích, jste schopni tato řešení uvést v život.

Nejste? Nevadí! Popřemýšlejte nad tím, jakou jinou nejlepší alternativu můžete využít, i když to bude nedostatečné řešení.

Nebojte se argumentovat. Rozpracujte i další alternativy a poukažte na to, co by přinesly, kdybyste mohli pracovat s dostatečnými zdroji. Všechny překážky můžete uvést do limitů práce. Nenechte se otrávit tím, že nejste schopni dosáhnout lepší varianty.

Abych pustil vaši práci k obhajobě, stačí málo. Ukažte mi, že jste o problému přemýšleli komplexně a že to, co píšete, máte něčím podložené a dává to smysl.

To většinou stačí a takovou práci si vždycky rád přečtu!

Pavel Semerád

5/5 - (4 hodnocení)

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a letos jsem zahájil 14. sezónu jako vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se od roku 2017 dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastu O studiu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *