Co udělal Jan Lipavský špatně při psaní bakalářské práce?

Tento článek není politicky motivovaný. Napsal bych ho, i kdyby se jednalo o člena jiné politické strany.

Chtěl bych vám totiž ukázat, co udělal Jan Lipavský špatně při psaní bakalářské práce – nekonzultoval. Je to chyba, kterou dělá řada studentů. Mnoho z nich si ani neuvědomuje, že to o 11 let později může dopadnout takhle.

A jak vidíte, může. Poučíte se (alespoň vy)?

Ministři a jejich závěrečné práce

Musím říct, že jsem čekal, že se po volbách začnou znovu řešit a hodnotit závěrečné práce (budoucích) ministrů.

Vždyť před 4 roky se právě bakalářky a diplomky staly po volbách atraktivním tématem. Nakonec to skončilo tak, že na své posty rezignovali dva ministři – Taťána Malá a Petr Krčál. V jejich případech šlo prý o plagiáty.

No, a jak to vypadá nyní, bakalářská práce se může stát jedním z důvodů, proč Jan Lipavský místo ve vládě Petra Fialy nezíská.

(Doplněno 13. 12. 2021: Prezident jmenuje všechny členy vlády. Málem o tom ale měl rozhodovat Ústavní soud České republiky.)

Jan Lipavský – kandidát na ministra zahraničních věcí ČR

Prezident Miloš Zeman zveřejnil 4 důvody, kvůli kterým nechce jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničních věcí.

Tři z nich se týkají rozdílného politického názoru na budoucí směřování české zahraniční politiky (Visegrad, Izrael a Sudetoněmecké dny). Tyto důvody mi nepřísluší hodnotit!

Čtvrtý důvod je však dle stanoviska prezidenta republiky následující:

„Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou.“

Jako učitele na vysoké škole mě v tomto textu zaujala dvě slova – pouze a známkou.

Pouze bakalářské studium

Jan Lipavský je pouze bakalář, čímž má mít podle prezidenta údajně nízkou kvalifikaci. Těžko říct, jakou kvalifikaci by měl mít ministr zahraničních věcí České republiky?

Tento argument zní rozporuplně, zvláště pak, pokud stejný post zastával i Jan Hamáček s maturitou.

Poučení pro vás: Pokud máte ambice stát se českým ministrem bez výhrad(y), dodělejte si alespoň toho magistra/inženýra. Uděláte tím radost nejen babičkám a dědečkům.

Bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou

Pokud jste někdy psali nějakou závěrečnou práci, tak víte, že se toho během psaní a obhajoby může pokazit docela dost:

• vyberete si špatné téma,
• stanovíte si nereálné cíle,
• nesedne vám spolupráce s vedoucím,
• odmítne vás firma, která vám předběžně slíbila spolupráci,
• nezískáte (všechna) potřebná data, která potřebujete k naplnění cíle,
• nesedne vám obhajoba, atd.

Když tyhle problémy řešíme se studenty během konzultací, docela se zapotíme, ale všechno se dá nějak udělat a mnoho nedokonalostí se dá ustát i během obhajoby.

Já razím dvě jednoduchá pravidla:
1) nenechte se těmito překážkami odradit a napište práci co nejlépe,
2) u obhajoby vezměte klidně i Ečko. Nikdy se vás totiž nikdo na známku nezeptá.
(To druhé budu muset asi přehodnotit…)

Myslím si, že by se na tu známku nikdo nezeptal ani Jana Lipavského. Jeho práce totiž mohla být mnohem lepší, kdyby se ovšem nedopustil zbytečné chyby, před kterou bych vás chtěl varovat.

❌Ne, nebudu vás brzdit v kariérním růstu. Přeji vám, ať to dotáhnete (minimálně) na post ministra.
❌Ne, nebudu vám radit, abyste si vybrali nějaké téma, na které budete mít s budoucím prezidentem republiky stejný názor…

Tak už nás nenapínej!

Odpověď je v posudku vedoucího práce

Abychom zjistili, co Jan Lipavský udělal při psaní své bakalářské práce špatně, podívejme se do posudku vedoucího. No a v něm najdeme rychle odpověď:

Ihned na začátku je třeba zmínit, že autor bohužel svoji práci ani jednou nekonzultoval, je tedy pro mne velmi těžké psát posudek jako její vedoucí.

Tato věta je „v řeči“ akademiků velmi důležitá. Znamená totiž tohle:

Vážení členové zkušební komise,
práce není taková, jakou bych si ji jako vedoucí představoval. Protože se mnou ale student nekomunikoval, neměl jsem možnost ovlivnit její obsah, strukturu a kvalitu. Takže vám nebudu mít za zlé, když se do ni pustíte (a rozsápete ji na kusy).

Jak si to vyloží zkušební komise?

• Máme tu někoho, kdo byl skálopevně přesvědčen o své dokonalosti. Tak si jeho kvality pojďme ověřit.
• Práce pravděpodobně vznikala na poslední chvíli, a proto ji neměl čas konzultovat. Dost možná tak nedošlo k úplnému naplnění cíle, nebo nebyly využity vhodné metody. Pojďme si to ověřit.
• To, že ji ani jednou nekonzultoval, může být ale také znakem potenciálního podvodu. Pevně věřím, že to není případ Jana Lipavského. Obecně lze ale říci, že takto mohou postupovat studenti, kteří si nechají napsat práci na zakázku (ghostwriting). Ti tak nemají mnoho „svého“ ke konzultaci. Co udělá komise? Ještě více si studenta proklepne.

Jak asi tušíte, ve všech třech případech (a třeba bychom mohli vymyslet i další) to je prostě špatně. Proto mě ani nepřekvapilo, že byl hodnocen známkou dobře (E/3). Vlastně jsem nemusel ani číst dále, ale četl jsem.

Všechno mohlo být jinak

Jsem přesvědčen, že kdyby práci s vedoucím konzultoval, nemuselo v posudku zaznít:

„Téma je tedy nesmírně široké.“
– Protože by je spolu s vedoucím zúžil.

„Jeho argumentace je jen velmi málo přesvědčivá.“
– Protože by na tom spolu s vedoucím zapracovali.

„Autor zde nezmiňuje obchodování s plynem na burzách.„
– Protože by tento nedostatek doplnil.

„Doslova minimalisticky je pak pojata kritika pramenů a literatury.“
„Autor nepoužívá vůbec rusky psané zdroje.“
– Protože by o ně tu teoretickou část doplnil(i).

„V práci se pak objevují některé dílčí nepřesnosti, které jen dále problematizují její závěry.“
– Protože by ho na to vedoucí upozornil podstatně dříve.

Práce ale jistě obsahuje i přínosné části, o kterých píše vedoucí v závěrečné části posudku.

Proč je důležité s vedoucím konzultovat?

Možná si pokládáte otázku, jestli je opravdu nutné s vedoucím práce (pravidelně) konzultovat. Ne, není, pokud ovšem napíšete práci, které nebude mít co vytknout. Takhle to ale většinou nefunguje, a proto doporučuji konzultovat.

Díky tomu budete mít za zády někoho, kdo vás bude při psaní usměrňovat. Pro většinu studentů je totiž bakalářská práce úplně první takto rozsáhlé dílo, se kterým nemají žádné zkušenosti.

Logicky se tak dopouštějí zbytečných začátečnických chyb. Právě tyto chyby lze většinou podchytit (nebo jejich počet významně snížit) během konzultací.

Vedoucí je také člověk, který dokáže studentovi nejlépe oponovat v návrzích, neboť se tomuto tématu sám věnuje. Má (už) zkušenosti s obhajobami podobných typů prací na konkrétní vysoké škole. Ví tak, co nám může „projít“ a co bychom měli ještě „upravit“.

Rady a doporučení vedoucího práce jsou v tomto ohledu nezbytné. Proto mě zaráží, že těch konzultací studenti nevyužívají. Je to jedna z 20 nejčastějších chyb při psaní diplomky, o kterých píšu ve svém e-booku.

Co bych poradil studentům, kteří právě teď píšou závěrečnou práci?

Jak můžete vidět, nikdy nevíte, kdy na vás někdo vytáhne 11 let starou bakalářskou práci. I proto byste si na ni měli dát záležet, měli byste ji napsat co nejlépe a měli byste se vyhnout potenciálním podvodům.

Aby byla vaše práce co nejlepší a abyste maximálně využili svého potenciálu, konzultujte s vedoucím práce. Nebojte se ho vzít „do party“. Je to totiž člověk, který vás dokáže provést celým zpracováním bez zbytečných kotrmelců.

Tohle si někteří studenti bohužel uvědomí až v okamžiku, kdy jim začíná téct do bot a na konzultaci už nemají dostatek času.

Tak to prostě risknou.

Práci odevzdají bez jediné konzultace a výsledkem může být nejhorší možná známka. A ta zbytečně snižuje úroveň vašeho vzdělání a vaše předpoklady nejen pro post ministra.

Tak si na to vzpomeňte, až zase usednete k počítači a ve volných chvílích budete sepisovat bakalářku nebo diplomku. Nepíšete totiž jen závěrečnou práci. Právě tvoříte svoji budoucnost.

Tak, ať vám jde psaní od klávesnice!

Pavel Semerád

PS. Pokud během psaní diplomky narazíte na nějaký problém, který se budete bát (vy)řešit s vedoucím práce, můžeme se na něj podívat společně. Rád pomohu i vám.