Poučíte se z plagiátů českých a slovenských politiků?

Na úvod bych chtěl říct, že mi v tomhle článku nejde o špinění jmen zmíněných politiků. Chtěl bych vám ale na jejich příkladu ukázat vaši budoucnost! Ano, tu kterou si budujete teď – v průběhu studia na vysoké škole.

Jak dobře znáte aktuální českou a slovenskou politickou scénu?

Ptám se proto, abych zjistil, jestli vám (ještě) něco říkají tato jména – Taťána Malá, Petr Krčál, Andrej Danko, Boris Kollár, Branislav Gröhling a Igor Matovič?

Kdo je kdo?

  • Taťána Malá je bývalou českou ministryní spravedlnosti.
  • Petr Krčál je bývalý český ministr práce a sociálních věcí.
  • Andrej Danko je bývalý předseda Národní rady Slovenské republiky.
  • Boris Kollár je současný předseda Národní rady Slovenské republiky.
  • Branislav Gröhling je současný slovenský ministr školství, vědy, výzkumu a sportu.
  • Igor Matovič je současný předseda vlády Slovenské republiky.

Jde tedy o vysoce postavené politiky, kteří mají jednu věc společnou. Všichni museli čelit obvinění, že jsou jejich závěrečné práce plagiáty.

Ještě bych zde mohl zmínit kauzu českého ministra obrany Lubomíra Metnara, který však prokázal, že jeho práce není plagiát.

Upřímně bych se ale nechtěl dostat do jeho pozice. V červenci 2018, kdy proběhla plošná kontrola všech dostupných závěrečných prací českých ministrů ve vládě Andreje Babiše, mu asi moc dobře nebylo.

Jeho ministerští kolegové takové „štěstí“ neměli a po pár dnech ve vládě rezignovali. To slovenští voliči jsou, zdá se, ke svým politikům shovívavější a ani jeden jmenovaný zatím nemusel na svůj post rezignovat kvůli plagiátu.

Všechno to probíhá podobně

Hlavním hrdinou je student, který píše svoji závěrečnou práci – bakalářku, diplomku nebo rigorózní práci. Prakticky ničím se neliší od ostatních – má téma, zadání, vedoucího a píše.

Někdy v průběhu však podcení autorskou etiku a zapomene citovat. Nechci mu sahat do svědomí. Jen on sám si může odpovědět, jestli to bylo vědomě, nebo opravdu úplnou náhodou.

Abych ale zůstal neutrální. Opravdu se může stát, že napíšete 3-4 věty, které už před vámi napsal někdo jiný. Pokud se jedná o nějaké obecnější informace, tuto shodu snadno zdůvodníte. Nesmíte tam ale samozřejmě zopakovat stejné pravopisné chyby.

Tento student nakonec práci odevzdá, při troše štěstí se na plagiát nepřijde, dostane dva kladné posudky a nakonec ji obhájí i před státnicovou komisí. No, a má klid.

Dokud se nestane politikem, ministrem nebo předsedou vlády

Uběhne několik let a tento náš student začne být více vidět na veřejnosti. Stane se úspěšným podnikatelem nebo politikem a nakonec to dotáhne až na post ministra. Tím si kromě příznivců získá i řadu nepřátel, kteří čekají na každé jeho zaváhání.

Když k žádnému nedojde, začnou hledat v jeho minulosti. Hledají cokoliv – nepřiznaný majetek, milenky, nebo 15 let starou veřejně přístupnou diplomku. Najít diplomku je dnes velmi jednoduché a tak ji vloží do antiplagiátorského softwaru.

Ten během pár hodin odhalí studentovo tajemství. Konečně! Problém je na světě!!! Plagiátové tsunami doprovázené silným zemětřesením ve vládě právě začíná – novináři, interpelace, tlak na rezignaci a hlasování o důvěře.

Náš „hrdina“ bude čelit kritice ze všech stran, bude muset vysvětlovat, obhajovat se a hledat argumenty. Nedokáže-li tuto kauzu utnout v zárodku jednoznačným vysvětlením, příp. přiznáním viny, stane se na několik týdnů hlavním tématem všech zpravodajských relací.

Je možné to vůbec ustát a obhájit se?

V situaci, kdy vám jde o bytí a nebytí – o voliče a politickou kariéru -, tak vám v podstatě nic jiného nezbývá. Připravte se ale na to, že vás to bude stát neskutečné množství času a energie, v horším případě to může mít dopad i na vaše zdraví a rodinu.

Problém sice na tiskových konferencích můžete zkusit bagatelizovat, vždyť každý student se snaží, aby si svoji práci ulehčil. Nevím, jestli budete úspěšní. Spíš si myslím, že jak ta kauza bude bobtnat, tak to bude jenom horší a horší.

Můžete hrát na city – vždyť jste byli mladí a pocházeli jste z chudých poměrů. Můžete tvrdit, že v politice jde o důvěru voličů a výsledky, kterých jste (prokazatelně) dosáhli, nikoliv o 15 let starou diplomku v oboru, kterému se od školy nevěnujete.

Možná se vám tím podaří situaci uklidnit. Stačí však, aby se objevily nějaké nové „důkazy“, a vše se vrátí s mnohem větší intenzitou. Upřímně si myslím, že tohle všechno prožít nechcete.

Myslím si také, že to není příjemné ani ostříleným politikům, kteří by jistě svému mladšímu já dali za tuto nezodpovědnost pár facek. V mládí si sice ušetřili pár bezesných nocí a nemuseli přemýšlet o tom, co tam napsat, ale zadělali si na zbytečný problém do budoucna.

Jaké je z toho ponaučení?

Mohl bych asi napsat něco ve smyslu, vyhněte se plagiátu a použité zdroje pečlivě citujte.

Mohl bych napsat, že plagiátem porušujete autorský zákon a dopouštíte se podvodu.

Mohl bych také napsat, že pokud se to za pár let provalí, bude to pořádný problém, který nepůjde vyřešit návratem do minulosti, kde vše opravíte.

Tohle všechno totiž určitě víte. Považuji to proto za zbytečné.

Můj kolega z Mendelovy univerzity v Brně – pan doktor Tomáš Foltýnek – mi jednou řekl takovou krásnou větu: „Až z toho studenta bude ministr, bude z toho ostuda.

To je v podstatě i mé poselství. Bez ohledu na to, jestli máte nebo nemáte politické ambice, vždy se k sobě chovejte tak, jako byste se jím měli stát. Je pozdě, abych to říkal zmíněným politikům. Vy však máte stále ještě možnost volby.

A já vám přeji dobrou volbu.

Závěrem bych chtěl říct ještě tohle:

Až se budete rozhodovat, jak svědomitě přistoupíte ke psaní diplomky a jestli si náhodou svoji cestu nezkrátíte, přečtěte si znovu tento článek. Možná tu do té doby přibydou další jména, vy se ale vždy chovejte tak, aby tu nikdy nebylo to vaše.

Potřebujete poradit se psaním diplomky? Napište mi a pomohu vám.

Pavel Semerád

5/5 - (5 votes)

Sdílení článku je povoleno!Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a letos jsem zahájil 11. sezónu jako vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastu O studiu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *