3 jednoduchá pravidla, jak se vyhnout plagiátorství?

Rád bych se s vámi podělil o zkušenost, která se mi mnohokrát potvrdila při psaní vlastních a čtení cizích prací? Jde o to, že se při psaní jakéhokoliv odborného textu nikdy neobejdete bez citování.

Citace vám totiž pomáhají minimálně ve dvou věcech.

Tou první je, že díky správně vytvořené literární rešerši, zasadíte vlastní práci do celkového poznání vašeho oboru.

Tou druhou je, že se pak o názory a myšlenky jiných autorů můžete opřít ve vlastní argumentaci – ať už při navrhování vlastních řešení a postupů, v rámci diskuze, nebo v závěru.

Co z toho vyplývá?

Nebojte se postavit na ramena obrů (motto Google Scholar) a citujte je.

Já vím, že jste to věděli, a jsem za to rád.

V tomto článku bych se chtěl ale věnovat tématu, které se psaním závěrečných prací a s citováním rezonuje stejně silně jako např. posudky a obhajoba.

Jde o plagiáty. Tedy o (ne)úmyslné převzetí nějaké cizí myšlenky, aniž byste citovali původního autora. Tohle je vždy velká hrozba, která může zničit slibnou kariéru nejen politikům pranýřovaným v mediálních kauzách, ale také vám.

Pojďme se tedy podívat na to, jak se vyhnout plagiátorství a jak psát díky správnému citování ve větším klidu. Jak uvidíte, není to žádná věda. V podstatě stačí dodržet tato 3 jednoduchá pravidla.

Jak se vyhnout plagiátorství?

1. Mějte citace pod kontrolou

Při psaní práce je naprosto nezbytné, abyste věděli, z jakých zdrojů jste čerpali.

Co je to za nesmysl? Vždyť přece vím, jaké publikace jsem při psaní použil.

O tom nepochybuji. Většina z vás ví, jaké knihy jste si během psaní diplomky přečetli. Pak jsou ale tací, kteří nad tvorbou své práce nemají vůbec žádnou kontrolu.

Jde o ty, kteří si nechají napsat práci na zakázku a zpracované „podklady“ od anonymních autorů, vydávají za vlastní. Uvěří slibům, že se jedná o originální práci, přestože nemohou vědět, z jakých zdrojů ghostwriter skutečně vycházel.

Co když jen přeložil cizojazyčnou publikaci, kterou dnešní softwary na odhalování plagiátů nedokážou dohledat, nebo přeložit. Není však vyloučeno, že se jim to nepodaří za pár roků. No a takové zjištění proti vám může někdo využít. A rád.

Je ale také možné, že si tento záměrný plagiát vytvořil ghostwriter jenom proto, aby vás mohl v budoucnu vydírat. To by taky musela být fakt náhoda, aby někdo v budoucnu kontroloval právě vaši práci, že?

Proto vám dobře radím. Pište svoji závěrečnou práci sami, protože jedině tak máte citace pod kontrolou.

2. Citujte striktně opravdu všechno. Ideálně průběžně

Nikdo si nepamatuje, co všechno a hlavně kde četl. Samozřejmě, jsou autoři, kteří jsou natolik uznávaní, že se jejich citace objevují snad v každé publikaci z daného oboru. Nebo už jste viděli nějakou marketingovou diplomku bez Philipa Kotlera?

Jenomže tyto knihy zpravidla využijete pro definování klíčových slov typu marketing. Pokud ale chcete do tématu proniknout hlouběji, budete muset pracovat s mnohem širším portfoliem (třeba i) méně známých autorů. A těch přečtete opravdu hodně.

Proto, když si děláte výpisky z literatury, nebo zpracováváte literární rešerši, je důležité, abyste opravdu striktně uváděli zdroje. A to průběžně. Když to neuděláte hned, snadno na to zapomenete a plagiát je na světě.

3. Důvěřuj, ale prověřuj

Občas se také stává, že když zpracováváte literární rešerši, tak něco napíšete, aniž si uvědomujete, že jste právě tyto informace už někde četli.

Opět uběhne nějaký čas, vaši práci zkontroluje specializovaný software a ten odhalí plagiát.

Jak se tomu vyvarovat?

Když píšu nějakou (delší) práci, sám ji průběžně kontroluji na podobnost. Využívám Theses na webu Odevzdej.cz, který odhalí nejen procentuální shodu, ale za poplatek vám i zpracuje podrobný protokol, kde zvýrazní shodné pasáže.

U anglicky psaných textů se dá využít ze širší nabídky.

Nemusíte se však bát, že by pak vaše práce zůstala uložena v nějaké databázi. Pokud se nejedná o kontrolu oficiálně odevzdané práce, Theses vaši práci po pár dnech smaže.

Kontrolu můžete provést i sami pomocí Google. Stačí do vyhledávacího políčka vložit větu nebo odstavec a během pár sekund můžete najít zdroj s podobným obsahem.

Samozřejmě nenajdete offline zdroje, ale je velmi pravděpodobné, že už i tyto zdroje někdo citoval.

Žádná kouzla to nejsou

Jak můžete vidět, nejsou to žádná kouzla, jde o jednoduchá pravidla, která můžete bez omezení sami využít i pro vlastní práci.

Pokud budete opravdu precizně a průběžně citovat (a uděláte si z toho návyk během psaní), nebude vás to příliš zdržovat. Bude to pro vás automatické.

Tak směle do toho.

Pokud vás zajímá otázka plagiátorství a hledáte způsoby, jak se mu vyhnout, doporučuji vám studijní materiál, na kterém pracovali i moji kolegové Tomáš Foltýnek a Dita Henek Dlabolová.

Přeji vám příjemné psaní.

Pavel Semerád

Sdílení článku je povoleno!Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a v roce 2011 jsem se stal vysokoškolským učitelem. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastu O studiu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *