Nemám nadpřirozené schopnosti. Přesto jsem dokázal odhalit plagiát diplomové práce, aniž bych ji četl. Jen mi je trochu záhadou, proč ho neodhalili i vedoucí s oponentem. Možná pracovali s jinou verzí než já – kdoví.
Příběh se stal před dvěma roky, když jsem byl pozván jako člen zkušební komise na obhajoby do Bratislavy. Průběh obhajob nebyl ničím výjimečný. Studenti nám podle harmonogramu prezentovali své závěrečné práce.
Pak ale před nás předstoupil student, na kterého asi jen tak nezapomenu. Předsedkyně komise ho stejně jako předchozí studenty přivítala, požádala ho o stručnou obhajobu své práce a on začal.
Jak se dá odhalit takový plagiát?
Po chvíli se mi do rukou dostala jeho práce a já jí začal ledabyle listovat. Podíval jsem se na zadání, obsah a začal jsem klasickou procedurou, o které jsem vám už psal v článku, které kapitoly diplomové práce si (ne)čtu u státnic.
Dříve, než jsem začal číst, mě však upoutal styl samotného textu. Práce byla na marketingové téma, ale obsahovala nějak moc nul. To by i mojí informatici – moje jedničky a nuly – koukali. 🙂 Čím více jsem prací listoval, tím více nul tam bylo. Posuďte sami:
Výsledky0ukazují,0že0se0zákazníci0rozhodují0dle0vlastních0preferencí0[…]
Že to nedokážete přečíst? 🙂 Já jsem to taky nedokázal, i když jsem se snažil najít nějaký způsob pro dekódování této šifrované zprávy. Marně. Začal jsem tušit nějaký průšvih, a tak jsem se zeptal.
Dobře mířená otázka. Zásah, loď potopena!
Zeptal jsem se na to, co mají znamenat ty nuly? Zcela evidentně jsem studenta rozhodil, přesto se to zprvu snažil svést na problém s formátováním. Ale když i ostatní členové komise uviděli nuly, které jako plané neštovice zohyzďovaly text, měli jsme jasno.
Byl to záměr.
Student našel cestu, jak obelhat antiplagiátorský software. Ten totiž nebral text jako větu, ale jako jedno slovo. A protože slova o více než 60 znacích nemají ani na Slovensku, nebylo s čím takový paskvil porovnat, a tak ho software vyhodnotil jako originální text.
Za „chybou“ stál přece jen „problém“ s formátováním
Když už nemělo smysl zatloukat, student se přiznal, Tvrdil však, že soubor, který nahrál do informačního systému, je zcela shodný s tištěnou verzí. Jak je ale možné, že se tam objevily ty nuly, to vysvětlit nedokázal.
Myslím si, že k tomu došlo při tisku a vazbě. Text totiž neměl standardní černou barvu, ale měl lehký odstín šedé. Pravděpodobně tak někdo celý text vč. nul označil a změnil barvu. Nuly byly původně bílé, aby nebyly vidět. Možná osud – ale je to prosté.
Rada na závěr – vyhněte se plagiátům!
Tenhle článek jsem nenapsal proto, abych vás naváděl k nepravostem, nebo abych vás učil nové techniky, jak přelstít antiplagiátorské softwary. Spíše bych vás chtěl varovat – vyhněte se plagiátům.
I kdyby se totiž na ten podvod nepřišlo hned u státnic, může to prasknout později.
Plagiát diplomové práce se vám totiž může vrátit jako bumerang právě ve chvíli, kdy to budete nejméně čekat. Algoritmy softwarů se neustále vylepšují a šokující odhalení po letech vás velmi snadno připraví o všechno, co jste celé roky pracně budovali.
Vážně to riziko chcete podstoupit? Myslím, že ne!
Potřebujete poradit se psaním diplomky? Napište mi a pomohu vám.
Pavel Semerád
díky za tip, stačí málo, a je to dosažené k dokonalosti, ten člověk byl magor, ale nastavit všem nulam neviditelnou jak při tisku, tak při preview, je velmi jednoduche.
Je hodně způsobů, jak obelhat software. Třeba o nich napíšu i další článek. Spíše je otázka, jestli místo hledání skulin není lepší věnovat energii diplomce samotné.