Když v roce 1954 zaběhl Rogar Bannister míli pod 4 minuty, znamenalo to pro atletický svět něco naprosto výjimečného – bylo to prolomení hranice, která neměla být nikdy překonána. Tento rekord mu ale vydržel jen 46 dní, než ho pokořil John Landy.
Když se to podaří poprvé, podruhé je to už snazší
V minulém článku o tom, jak napsat článek s impakt faktorem, jsem se vám přiznal, že se mi podařilo napsat impakt až po 12 letech mé výzkumné kariéry. Dlouhé roky pro mě impaktované časopisy byly nad mé síly a byly mi zapovězeny.
Když už mi ale vyšel článek o zdaňování těžby na asteroidech, zlomil jsem stejně jako Rogar Bannister prokletí a druhý impakt mi vyšel o osm dní později.
Jak se dá napsat impakt za 8 dní?
Nerad bych vás klamal, nejsem totiž kouzelník. Napsal jsem jen, že mi vyšel o 8 dní později, ne že jsem ho psal 8 dní. To je velikánský rozdíl!!! I ten druhý článek musel projít oponentním řízením a dlouho nám trvalo, než jsme ho vůbec napsali.
Jak jsem se dopracoval k tomu impaktu?
Začnu nejprve výběrem tématu, které tak nějak vyplynulo z mé vědecké práce v posledních dvou letech. Ne, v žádném případě to nebylo jen na lusknutí prstů. Byla za tím tvrdá práce…
Jako téma jsme vybrali elektronickou evidenci tržeb
Myslím, že rozhodnutí zrušit elektronickou evidenci tržeb nebylo šťastné. Za poslední dva roky jsme na toto téma napsali 5 různých publikací do vědeckých časopisů, na konference i jako kapitolu v knize. Snad nikdo v té době nenapsal o EET víc článků.
Spolu s mými kolegyněmi a kolegy (žádný z těch článků jsem nenapsal sám), jsme postupně dokazovali, že mělo EET velký potenciál, který však vlády nedokázaly náležitě ocenit a že zrušení EET nás vrací zpět do devadesátek. #cashonly
V prvním článku jsme prokázali, že nedošlo k devastujícímu dopadu na provozovatele ubytovacích zařízení. Naopak mělo (i) EET pozitivní dopad na zvýšení přiznaných tržeb (zvýšení cen, zvýšení přiznaných ubytovaných hostů vč. prodloužení pobytů…).
V druhém článku jsme se věnovali tomu, (ii) jaké podvody se objevovaly v ubytovacích službách po pozastavení EET během COVIDu. Na to jsme navázali kapitolou v knize, kde jsme řešili, (iii) jak by se tyto podvody daly odhalit za pomoci kontroly spotřeby ubytovacích zařízení.
V příspěvcích na konferencích jsme postupně ukazovali, (iv) že vláda mohla EET využít pro efektivnější kompenzace podnikatelům během COVIDu a (v) hodnotili jsme dopady zrušení EET (sborník je v tisku).
Jak jsme začali psát článek?
Když jsem tak procházel různé materiály, napadlo mě, že se EET dalo využít i pro další důležitou činnost. Bylo možné je využít pro spravedlivé přerozdělování sdílených daní.
Princip byl prostý, daně by se mohly přerozdělovat podle místa vzniku tržby a tím by se mohly daně přerozdělovat i obcím, které se na vzniku bohatství podílely. Podobně to takhle funguje např. v Kanadě, o čemž jsem mluvil i v rozhovoru pro ČTK.
Psali jsme v autorském kolektivu
To téma mě nadchlo a s potěšením jsem o něm řekl mému mentorovi panu docentu Vladimíru Rogalewiczovi, s jehož významnou pomocí jsme začali formulovat kostru článku. Během psaní se k nám pak přidal i zkušený vědec pan doktor Miroslav Barták.
Tady se mi potvrdilo, že psaní impaktu v rámci autorského kolektivu je mnohem jednodušší, než to psát sám. Oběma spoluautorům za jejich pomoc a cenné rady děkuji.
I přesto jsme byli (několikrát) odmítnutí
Článek jsme se postupně snažili prodat ve dvou zahraničních časopisech, oba nás ale kvůli malému regionálnímu tématu, odmítly. Podle mě spíše jen nedokázaly pochopit přínos návrhu i pro další státy, kde mají něco podobného našemu EET.
Našli jsme vhodný časopis
Byli jsme už trochu zoufalí, protože čím více se blížil termín pro zrušení, tím nižší byla pravděpodobnost, že nám to vezme český vědecký časopis. Pak ale padl návrh poslat ten článek do vědeckého časopisu zaměřeného na regionální politiku – GeoScape.
Pozn. v době odeslání článku byl GeoScape indexován „jen“ ve Scopusu. To v tomto příběhu ještě sehraje roli.
Prošli jsme recenzním řízením a článek vyšel
Článek vyšel 15. června 2023, o osm dní později po mém prvním impaktu (8. června 2023).
GeoScape získal impakt faktor
Když už jsem si hrdě napsal tento článek do mého seznamu jako zápis ve Scopus, přišla skvělá zpráva. GeoScape získal impakt faktor (Q3, 1,3). Přišlo to jako blesk z čistého nebe a ani nedokážu popsat, jak obrovskou jsem z toho měl radost.
Je potřeba i trochu toho štěstí
Úspěch článku byl postaven na tom, že
- jsem se tomu tématu věnoval opravdu dlouho,
- měl jsem skvělé spoluautory,
- měli jsme zajímavé téma a netradiční pohled na využití EET,
- článek prošel recenzním řízením a
- měli jsme i štěstí, že časopis získal impakt faktor právě ve chvíli, kdy nám v něm vyšel článek.
Nehledejte za tím tedy žádný instantní úspěch – za každým článkem je obrovské úsilí autora/autorů, i když to na první pohled není vidět.
Od prvního nápadu až k publikování nám to trvalo rok a půl.
Proto vám přeji, abyste i vy měli alespoň trochu štěstí, a i vám vyšel článek v časopise s impakt faktorem.
Pavel Semerád
