Pro někoho je psaní impaktů běžná rutina a publikuje jeden za druhým. Někdo na takový článek nikdy nedosáhne. No a někomu – jako třeba mně – se to podaří až po 12 letech akademického života.
Pokud také sníte o svém impaktu, napsal jsem pro vás tento článek, abyste na ten „úspěch“ nemuseli čekat tak dlouho a abyste se vyvarovali mých chyb. Tak už žádné výmluvy a směle do toho.
Co je to ten časopis s impakt faktorem?
Impakt faktor je ukazatel citovanosti a kvality vědeckého časopisu. Ukazuje nám, kolikrát byly články v časopise citovány v posledních dvou letech. Samozřejmě, čím vyšší impakt faktor, tím kvalitnější takový časopis je a tím těžší je se do něj dostat.
Aby se vám totiž podařilo projít recenzním řízením, musí existovat reálná šance, že vaše práce někoho jiného zaujme natolik, aby ji citoval…
No nebudu vás zbytečně zdržovat teorií, pojďme se podívat na to, proč mi to tak dlouho trvalo a jak jsem to nakonec překonal.
1) Neříkejte, že to nejde! Hledejte cestu
Mojí největší chybou bylo, že jsem hodně dlouho věřil kolegům, kteří mi tvrdili, že není možné dostat se do časopisu s impakt faktorem, aniž bych tam měl hodně nabušenou statistiku.
Sám se statistikou válčím, a proto, když mi „zkušenější“ kolegové tvrdili, že je to bez ní nemožné, uvěřil jsem jim a nad publikováním v prestižních vědeckých časopisech jsem zlomil hůl. Spokojil jsem se tak jen s časopisy ve SCOPUSu a ERIH+.
2) Najděte si mentora
Je velmi těžké vyrazit na dráhu publikování úplně sám.
Ano, můžete namítat, že když už jsem dokončil doktorát (Ph.D.), měl jsem být schopen napsat článek i do prestižního časopisu. Tak se tedy omlouvám, ale schopen jsem toho nebyl. Alespoň znáte jeden odstrašující příklad.
Člověk se ale pořád učí. Měl jsem to štěstí, že mi život do cesty přivedl pana docenta Vladimíra Rogalewicze, a ten se stal mým mentorem. Zlomový okamžik pro mě nastal, když jsem se s ním v září 2021 setkal osobně.
Během našeho setkání mi vysvětlil, jak to ve světě vědy a výzkumu chodí, a hlavně mi dodal obrovskou motivaci. Díky ní jsem pak změnil svůj pohled na vlastní výzkum.
Hned po cestě domů jsem tak začal usilovně přemýšlet, jak jeho rady co nejefektivněji využít a alespoň jednou nakouknout o trochu výš. Výsledkem toho byly dvě kapitoly v zahraničních knihách a dva impakty, ale to už hodně předbíhám.
3) Setkávejte se s inspirativními lidmi
Abyste mohli překročit svůj stín, je potřeba, abyste se setkávali s lidmi, kteří se nenechávají svazovat běžnou praxí. Když s nimi pak mluvíte nebo jim koukáte pod ruce, hodně se toho od nich naučíte.
Za poslední 3 roky se můj okruh takových lidí významně rozšířil. Přesto bych chtěl, i jako formu poděkování, zmínit dva. Jsou jimi Marian Dobranschi a Piotr Luty.
4) Najděte si originální téma
Je to jako s diplomkami. S účetními a daňovými odpisy žádnou velkou kariéru neuděláte. A přesto jsem se právě takovými „popisnými tématy“ zabýval až do roku 2021 především.
Pak jsem se ale od Martina Machaye dozvěděl o těžbě na asteroidech a to odstartovalo moji zvídavost, jak tuhle mimozemskou aktivitu zdanit. Připouštím, že je to hodně bláznivé téma.
O to větší radost mám z toho, že jsem s ním konečně prorazil. V červnu můj návrh na zdanění těžby na asteroidech otiskl časopis Space Policy z nakladatelství Elsevier.
5) Zpracujte to téma
Napsat první verzi článku o zdanění těžby na asteroidech mi trvalo 5 měsíců. Další týdny mi trvala nezbytná autorská korektura a nakonec překlad.
Ze začátku jsem ho psal jen po večerech, ale postupně jsem o něm přemýšlel víc a víc. Kdykoliv jsem šel běhat, zvedal jsem hlavu k noční obloze a představoval si, jak mí praprapra[…]prapotomci těží ve vesmíru nerosty podle mých pravidel.
6) Nebojte se odmítnutí
Můj bývalý kolega – docent Josef Montag – míval takovou mantru: „Když tě hned po odeslání článku neodmítne editor (desk rejection), tak jsi měl pravděpodobně nízkou metu.“
Odmítnutí ve vědeckých časopisech je celkem běžná věc. Některé časopisy dokonce odmítnou 9 z 10 článků, které jim během roku přijdou.
Když vás tedy nějaký časopis odmítne, nevzdávejte to! Práci upravte podle doporučení, přeformátujete text do jiné šablony a pošlete to jinam.
I já jsem byl na první pokus neúspěšný. V Acta Astronautica mi sice článek odmítli, ale od oponentů jsem dostal opravdu nadstandardní doporučení, která jsem do článku zapracoval. Upravenou verzi jsem pak poslal do časopisu Space Policy.
7) Mějte pevné nervy
Když mi kolegové říkali, že recenzní řízení v impaktech trvá i několik měsíců a let, nevěřil jsem jim, dokud jsem to nepoznal na vlastní kůži.
Přestože mé oponentní řízení probíhalo docela rychle (na všechno byly lhůty), musel jsem ten článek několikrát upravovat podle doporučení a požadavků recenzentů. Můj boj trval přesně rok – od května 2022 do května 2023.
Když už jsem s naprostým vyčerpáním odeslal poslední verzi s dopisem, že už nevím, jak lépe to téma pojmout, abych vyhověl oponentům, přišla mi o 4 dny později ta nejkrásnější zpráva – můj článek byl přijat k publikování.
Tak tohle je on – článek o zdanění těžby na asteroidech.
Musím přiznat, že to pro mě bylo hodně emotivní a že jsem to i trochu obrečel (radostí). Ale to k tomu asi patří. Zvlášť když to bylo úúúplně poprvé. Připadal jsem si na vrcholu svých vědeckých sil.
8) No a pak můžete slavit…
Jak vidíte, publikovat v impaktovaných časopisech je možné, není to ale zadarmo. Musíte ze sebe dostat opravdu to nejlepší, co ve vás je. Jakkoliv se to bude zdát těžké a nemožné, nesmíte podlehnout řečem o neúspěchu.
Je možná jednodušší (minimálně ze začátku) pozvat na cestu ke hvězdám i někoho dalšího. Může to být školitel, nebo někdo ze zkušenějších kolegů. Ať už to bude kdokoliv, může to vaši cestu mezi elity ve vašem oboru významně zkrátit.
Přeji vám mnoho úspěchů ve výzkumu a ať i vám (taky) brzy vyjde článek s impaktem.
Pavel Semerád
