Studenti: Vypracováváte podklady? Já: Ne.
Tento článek odstartovala otázka, kterou jsem včera dostal e-mailem: „Chci se zeptat, zda vypracováváte podklady pro seminární práci?“
I když by možná toto nabídka někoho potěšila, já jsem z toho měl zcela opačné pocity. Byla to totiž za poslední 2 týdny už 3. poptávka, kterou jsem velmi stručně odmítl: „Ne, tohle opravdu nedělám a dělat nebudu.“
Tím naše komunikace vždy skončila.
Mně to ale přece jen nedalo, sedl jsem k počítači a začal datlovat tuto anti-reklamu na podvod, který mi vadí.
Proč?
Hned vysvětlím!
Začnu magickým slovem a tím jsou podklady.
To slovo totiž na mě vyskočí (skoro) vždy, když hledám nějaké informace ke studiu.
Takže máme podklady pro diplomku, podklady pro bakalářku, podklady pro seminárku… Stačí jen kliknout a prý ušetříte i několik dní intenzivního psaní! Ten čas pak můžete věnovat práci, rodině a kamarádům.
V podstatě to zní nevinně, vždyť přípravu podkladů nabízí i Národní knihovna České republiky. Jen tomu neříká podklady, ale rešerše. Přiznávám, ta dvě slova mi také trochu splývají.
Pojďme se podívat na jejich význam
Rešerše
Já si pod slovem rešerše představuji přípravu podkladů (tedy literárních zdrojů), které se věnují mému tématu. Ty zdroje za mě vyhledá někdo zkušenější (=někdo, kdo umí hledat), pak mi je položí na stůl a řekne: „Na, tady to máš, tohle si přečti!“
No, upřímně, že by mi tím ušetřil několik dní…? Tak dobře, možná u nějakého specifického tématu ano.
Podklad
Horší je to se slovem podklad. Co si pod ním mám představit? Nevím a to mě děsí. Může to být prakticky cokoliv, a právě proto může zdařile maskovat skutečný rozsah jakékoliv služby.
Může to být nejen rešerše literatury, ale i zpracování celé teoretické části, celé praktické části, nebo – ať netroškaříme – celé práce. To je mazec, co? 🙂
Představte si, že nemusíte hnout ani brvou a dostanete hotový text. Stačí ho jen takhle vzít a odevzdat. Tak jednoduché to je.
Stát vás to bude něco kolem 20 000 Kč. Bez nervů, bez starostí a s hromadou času, který vám zbyde na oblíbené kratochvíle.
To je super, kde najdu někoho, kdo mi to (taky) napíše?
Tak máte prakticky dvě možnosti. Buď se rozhlédnete po okolí a požádáte nějakého známého, nebo kouknete na internet a do 0,00001 sec máte z čeho vybírat.
Ani jedno však nedoporučuji.
Je to nejkratší cesta do pekel.
Riskujete, že odevzdáte práci, která nebude stát ani za starou bačkoru, nebo že si pokazíte budoucnost. To až vám jednou někdo zavolá a dá vám 5 minut, abyste se rozhodli – jinak tu vaši aférku z mládí dostanou na stůl novináři.
No a ti se už postarají o to, aby vaše zářná budoucnost vyhasla. The End. FUBAR.
Ještě se ptáte, kdo vám napíše diplomku, bakalářku a seminárku?
Kdo jiný než vy!
Žádné zkratky neexistují a ty, které „existují“, nejsou bezpečné! Raději se jim proto vyhněte. Je-li to podvod, bude vám za něj vždy hrozit trest v případě odhalení.
Pusťte se do toho sami. Vím, že to je drbačka. Vím, že na to budete nadávat. Je to ale i současně cesta k vašemu odbornému růstu. Máte jedinečnou příležitost se něco naučit.
I ta „hloupá“ seminárka do managementu rozvíjí vaše vědomosti a prakticky vás učí být lepším manažerem. Mohl bych pokračovat, ale asi si rozumíme, ne?
Tak dobře, co se stane, když si práci koupíte?
Zvítězíte?
Porazíte ten zastaralej vzdělávací systém?
Ne, toho hloupýho profesora neobelžete! Tomu profesorovi to totiž může být v podstatě úplně jedno. Podvedete jen sami sebe, protože vy se tu látku nenaučíte.
Možná nad tím mávnete rukou. Za pár let si ale možná za tu stejnou přednášku od stejného profesora ještě rádi zaplatíte.
Pokud na toto tvrzení budete reagovat slovy: „No, to je toho!“ pak se omlouvám, ale tento článek nebyl pro vás! Měli byste ale vědět, že si za to dnešní rozhodnutí ponesete následky po celý život.
A i kdyby se na to nikdy nepřišlo, tak čím budete starší, tím horší to pro vás bude. Se staženými půlkami totiž budete čekat na okamžik, který odstartuje novou mediální senzaci. Jestli tohle chcete vážně prožít, tak vám přeji hodně štěstí a pevné nervy!
Pro ostatní: Nehledejte pozlátka. Ano, chápu, že nejlepší je dělat věci, které pro vás mají smysl, a tahle seminárka to zrovna není. Tak, proč nevyužijete tu možnost a nenavrhnete si vlastní téma.
Když budete dělat něco smysluplného, něco co vás alespoň trochu baví, tak vám to pomůže překonat i nejhorší autorské krize.
No jo, ale já neumím napsat takovou práci!
Ale prosím vás! Žádný učený z nebe nespadl. Tam, kde jste teď vy, tak jsem byl před více než 10 lety taky. Dobře si pamatuji, jak jsem na to téma koukal (taky) jako tele na nový vrata a nevěděl jsem co s ním. A dnes? Dnes už by mi to šlo asi o trochu líp.
Je to o praxi. A s tou praxí vám v průběhu studia pomáhají i ty bezvýznamné seminárky. Každý akademický text, který napíšete, vás posouvá dál… totiž blíž k dokonalosti.
A i kdybyste nakonec psali diplomku na jiné téma, není vyloučeno, že něco v budoucnu nevyužijete i z toho managementu. A když bude nejhůř, záda vám kryje vedoucí práce.
Jednou to třeba doceníte!
Mám oblíbený citát z přednášky Steva Jobse: „Při pohledu do budoucnosti je těžké vidět věci souvisle. To můžete vidět jen při pohledu zpět.“ Jinými slovy – třeba ten význam dnešní práce objevíte za pár let.
Takže je to jen na vás. Já už vám do toho víc kecat nebudu.
Přeji vám mnoho úspěchů!
Pokud jste se s diplomkou, bakalářkou nebo seminárkou ocitli na mrtvém bodě a nevíte, jak a čím pokračovat, napište mi. Sice ji za vás nenapíšu, ale poradím vám. Někdy stačí opravdu jen málo a svoji autorskou krizi překonáte (i bez podvodu).
Pavel Semerád
Zrovna dnes jsem se po delší (neproduktivní) době opět posadila k diplomové práci a kromě pár nových odstavců si zase o něco víc ujasnila strukturu a rozmyslela si, co, kde a proč bude. Nikdy by mě nenapadlo si nechat napsat ani práci seminární, natož bakalářskou nebo diplomovou, stejně jsem si ale článek se zájmem přečetla. Motivoval mě k tomu, že stejně jako jsem zvládla sama bakalářku, zvládnu i tohle a i když to bude a je tvrdá práce, vyplatí se. A přesně jak píšete – člověk postupně sbírá zkušenosti a už to není takový děs jako při psaní bakalářské práce, kdy jsem se nemohla dokopat ani k první větě. Vůbec jsem netušila jak na to. Teď, když „chytnu slinu“ si to psaní i užívám:-) A co teprve ten pocit, až budu držet v ruce hotovou, samostatně vypracovanou práci!
Jsem moc rád, že to takto berete. A jak se říká: „Trénink dělá mistra.“ Přeji Vám, ať Vám jde psaní diplomky od ruky. 🙂