Všichni bychom se měli ve vlastním zájmu vzdělávat i po škole. Důvod je prostý, svět kolem nás se neustále vyvíjí. Pokud tyto změny budeme ignorovat, brzy ztratíme veškerou konkurenční výhodu, kterou jsme získali např. studiem.
Je tu i druhý důvod a tou je zapomětlivost. Když se podívám na sebe, musím přiznat, že nejvíce jsem toho o studovaném oboru věděl v den státní závěrečné zkoušky. Od té doby jsem toho už spoustu pozapomínal. Odhadem – skoro všechno. 🙁
Jak se dále profesně vzdělávat?
I proto jsem se rozhodl ke studiu MBA. Jednoduše proto, abych si zase připomněl, co jsem dříve uměl a samozřejmě se se naučil i něco nového. Samozřejmě nemusíte hned studovat několikaměsíční studium. Alternativou jsou kurzy, školení a čtení knih.
Ať už děláte jakoukoliv profesi, každá informace, kterou dokážete využít ve svůj prospěch (nebo prospěch svého zaměstnavatele), může mít cenu zlata. Zaměstnavatelé si to uvědomují a ve vzdělání vám (většinou) bránit nebudou.
Připravte se ale i na to, že vás někteří zaměstnavatelé podporovat prostě nebudou. Už jsem se o tom zmiňoval v článku o kombinovaném studiu. Problematické je např., když se váš vedoucí bojí, že ho přeskočíte v kariérním žebříčku.
Co dělat, když vás zaměstnavatel studovat nenechá?
Tuto zkušenost má jeden můj čtenář, který mi popsal svoji situaci následovně a požádal mě o radu.
Uvažuji o kombinovaném studiu na vysoké škole. Je mi 27, mám rodinu a 6létě dítě. Po SŠ jsem ihned nastoupil do práce, abych se mohl osamostatnit a založit rodinu.
Nyní mi v hlavě vrtá otázka ohledně studiu na VŠ a případném postupu na lepší pracovní pozici. Pokud by se nějaká objevila. Zaměstnavatel mi nechce poskytnout volno na přednášky, zkoušky a studium a to mě strašně odrazuje od studia
Říkal jsem si, že to aspoň zkusím, ale nevím, zda to má cenu?
Moje odpověď
Děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě obrátil. Nevím sice, jaké je Vaše povolání, ani jakou vysokou školu chcete studovat, ale zkusím odpovědět, alespoň takhle.
Jsem názoru, že byste se neměl vzdát studia jen proto, že Vám v práci studovat neumožní. I kdyby Vám bylo 60, pořád by studium mělo smysl. Tím spíše, když jste v podstatě stále ještě na začátku své profesní kariéry.
Jak „přesvědčit“ zaměstnavatele, aby Vás pustil?
Jak už jsem napsal v úvodu, studium zaměstnance může mít přínos i pro zaměstnavatele, proto bych se s ním nejdříve pokusil dohodnout. Tuto variantu jste (zatím neúspěšně) vyzkoušel, proto je potřeba zkusit něco dalšího.
Napadá mě, že byste mohl zkusit požádat o vytvoření podmínek pro studium nadřízeného vašeho nadřízeného, a třeba se vám podaří ho přesvědčit. Možná i za cenu, že se zavážete, že po skončení studia zůstanete ve firmě ještě nějakou dobu (např. 5 let).
Teoreticky to můžete řešit i čerpáním řádné dovolené, příp. neplaceným volnem. I k tomu však potřebujete souhlas zaměstnavatele.
Pokud ani tak nepochodíte, můžete volit radikálnější způsob a pohrozit výpovědí. Nemusíte hned pracovní poměr ukončovat. Ale uvidíte, jak moc si Vás firma váží. Pokud Vás nechá jít, bude to pro vás dostatečná odpověď.
Firma o Vás příliš nestojí a svého studia byste se vzdal zbytečně!
Navíc, nikde není psáno, že ta firma bude fungovat i za 5 let (i s ohledem na pandemii koronaviru), kdy studium vysoké škole dokončíte. V podstatě byste se zbavil 5 let osobního a profesního rozvoje, přestože budete pracovat dalších 40 let. Nebyla by to škoda?
Tak mám zkusit studovat, i když mě zaměstnavatel nechce pustit?
No, to by také nebylo úplně správné řešení. Je tu totiž ještě jedna skupina lidí, od které byste měl před studiem získat souhlas, nebo ji o svém záměru měl přinejmenším informovat. Vaše rodina.
Studium na vysoké škole není vždy procházkou růžovým sadem a je potřeba, abyste ke studiu měl vhodné podmínky. Alespoň přijatelné by stačily.
Pokud by totiž nastala sezóna – zkouškové období – kdy by se Vám nakupily pracovní a studijní povinnosti, mohlo by to mít negativní dopad na Vaše rodinné vztahy. Nechci strašit, ale pravděpodobně byste nechtěl jít hned z promoce k rozvodovému stání…
Jak to vyřešit v rámci rodiny?
O svém záměru byste měl říct své ženě, abyste mohli najít společné řešení, jak to všechno zařídit, ještě před tím než začnete studovat.
Vaše rodina by měla vědět, že to děláte i pro ni, aby se vám v budoucnu dařilo lépe. Přesně tak, jak to píšete ve své otázce. Současně si ale dejte závazek, že to všechno odloučení pak rodině vrátíte (v dobrém samozřejmě).
Jsem přesvědčen, že tento Váš vnitřní závazek Vás bude motivovat více, než cokoliv dalšího na světě. Minimálně není mnoho takových věcí.
Přeji Vám, ať se Vám daří a ať své studium úspěšně dokončíte.
Budete-li mít nějakou další otázku, jsem tu pro vás – napište mi a můžeme to probrat společně a do větší hloubky.
Pavel Semerád
