Ačkoliv ve svých článcích tvrdím, že neúspěch u státnic není žádná životní tragédie, tak ani nevíte, jak rád bych pro tyhle články neměl čtenáře. Tak moc bych si přál, aby všichni ty státnice udělali na první pokus a žádné opakování by nebylo.
Bohužel, občas, se studentům nezadaří a místo očekávaného úspěchu, musí v lepším případě opakovat jen jeden předmět. Ani tak byste ale neměli zbytečně zoufat a utápět se v negativních myšlenkách.
Právě o tomhle bych chtěl přesvědčit mého čtenáře, který mi napsal svůj příběh.
Otázka mého čtenáře
Som v záverečnom treťom ročníku bakalárskeho štúdia. Pred mesiacom som absolvoval štátne skúšky a obhajobu bakalárskej práce.
Z obhajoby bakalárskej práce som dostal A. Z prvého predmetu som vytiahol dobré otázky a dostal som A. Ale z druhého predmetu som si vytiahol veľmi nepríjemné otázky.
Vedel som načrtnúť prvotnú ideu a povedať základné pojmy. Ako náhle sa ma komisia spýtala na podrobnosti, tak som dostal okno a na nič vecné som si nevedel spomenúť. Komisia túto odpoveď nakoniec ohodnotila známkou F/4, čomu som nemohol uveriť.
Cítim krivdu
Neviem sa zbaviť pocitu, že so mnou komisia jednoducho vybabrala a dokonale využila to, že našla oblasť, v ktorej som si nebol istý.
Moja odpoveď zďaleka nebola ideálna, ale ak z prvej otázky poviem 70 percent a z druhej viem „zatnúť“ a načrtnúť aspoň základnú ideu problematiky, tak sebakriticky poviem, že by som nemal byť hodnotený známkou F/4.
Keď sa pozerám na výsledné známky (A, A, F), tak sa pýtam, či dokážu profesori z komisie pokojne spávať?
Ako sa niečo naučiť cez prázdniny?
Nie som lenivý, ale teraz som zistil, že cez prázdniny mám veľký problém sa niečo naučiť. V hlave mám jednoducho „holiday mód“ a aj keď si prejdem štátnicové otázky, tak na konci dňa zistím, že som sa skoro nič nenaučil.
Najhoršie je, keď si prechádzam veci, ktoré som na štátniciach nevedel – vždy si uvedomím, že „stačilo len tieto veci povedať a mal by som Bc.“, dostanem nervy a nedokážem sa už na nič sústrediť.
Mal som plány počas leta. Plánoval som rekreačne pokračovať vo výskume v oblasti, z ktorej som mal bakalársku prácu. Spolu s učením by som to však časovo nezvládal. Teraz nemám takmer žiadne plány. Môžem akurát tak sedieť za knihami.
Opravné štátnice
Opravné štátnice mám na začiatku septembra a pri súčasnom stave si uvedomujem, že sa ľahko môže stať, že nedám ani tie.
Nikdy som si nepripúšťal, že sa také niečo stane a už len fakt, že som v kategórii „tí, čo opakujú v septembri“ považujem za poníženie a zlyhanie. Strašne ma to mrzí.
Chcel som rodičom a známym zavolať, že som bakalár, ale namiesto toho som im musel volať so slzami v očiach, že som to nezvládol. Samozrejme, že v živote sú horšie veci, ale nedokážem sa zmieriť s tým, že som takto dopadol.
Moje odpověď
Děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě obrátil se svým příběhem. Rád Vám odpovím, i když to bude hlavně o motivaci na opravný termín. Ten první už bohužel zachránit nejde.
Samozřejmě mě velmi mrzí, že si na úspěšně dokončení studia budete muset ještě pár týdnů počkat. Chápu, že to pro Vás musel být šok, ale zbytečně se neutápějte v nějakých výčitkách, ani sám sebe neřaďte do pozice studenta druhé kategorie.
Slova mají ohromnou moc, a když se Vám je nepodaří dostat z hlavy, budete se pořád jen utápět v minulosti. To Vám sebere hrozně moc mentální energie, kterou byste mohl věnovat přípravě na zářijový termín.
Nejste první (a ani poslední), kdo u řádného termínu neuspěl
Pokuste se přijmout skutečnost, že se jedná jen o poločas Vašeho úspěšného tažení. Není totiž důvod, abyste se podceňoval. Vy ten opravný termín prostě zvládnete.
I když vím, že Vám následující věta moc nepomůže, přesto ji napíšu. Nejste první a ani poslední, kdo u řádného termínu neuspěl. Stává se to. Možná jste o nikom takovém ale neslyšel.
Víte proč?
Protože se (ani Vás) nikdo nikdy nezeptá, na kolikátý pokus jste ty státnice udělal. Ne, na tohle se nikdy nikdo neptá. Každého v praxi zajímá jen to, jestli danou věc umíte (a za kolik ji pro něj uděláte).
Chcete důkaz?
Sám jsem dvakrát neúspěšně ukončil (bakalářské) studium. Dvakrát jsem si myslel, že to bude konec světa. A dnes? Kdybych to o sobě několikrát veřejně neřekl a nenapsal na blogu, nikdo by se mě na to nezeptal.
Upřímně, tyhle neúspěchy jsou věci, které trápí Vás, Vaše blízké, ale jinak nikoho. Je to hnusné, že to tak říkám, ale je to tak. Na druhou stranu to uvědomění Vás může uklidnit a může Vám pomoci se lépe koncentrovat na opravný termín. Vážně o nic nejde!
Chápu Vaše zklamání
To Vám to, sakra, nemohli dát, když jste měl AAF? To nemohli přimhouřit oko? To nemohli projevit trochu dobré vůle?
Na tyhle otázky je ale jen jedna odpověď – ne, nemohli.
Nebylo by to fér vůči ostatním studentům, kteří prokázali z tohoto předmětu lepší znalosti než Vy, a při tom sami dostali E s odřenýma ušima.
Zkoušející u státnic se (většinou) snaží pomoci
U Vašich státnic jsem nebyl, nepřísluší mi tedy hodnotit jejich průběh. Ale tak jak znám kolegy, se kterými jsem měl to potěšení zasedat v komisi, každý se snaží studentům pomoci dosáhnout úspěchu.
Věřte mi, že když si vnitřně nejsou jistí, že té látce student rozumí, snaží se ho navést dalšími (pod)otázkami. Pokud má ale student „okno“, tak s tím nic neudělají.
Každopádně, a to bych tady chtěl zdůraznit, oni tím „F“ o Vás neříkají nic špatného. Neznamená to, že byste na dokončení studia neměl. Neříkají tím o Vás, že jste hloupý člověk.
Pouze subjektivně ohodnotili Vaše vystoupení a ukázali Vám, kde máte ještě mezery. Nic víc za tím nehledejte. Vážně to nejsou žádné konspirační teorie.
Pojďme se podívat do budoucna!
Tak už se přestaňme babrat v minulosti a pojďme se podívat na ten zářijový termín.
Peter Urbanec, můj oblíbený motivační řečník, v jednom videu řekl:
Víš, co je důležité? Že za tím můžeme udělat červenou čáru. Minulost nevrátíš. Můžeš ji lakovat. Můžeš ji vylepšovat. Nebo se litovat. Už to nevrátíš! Ale jednu věc můžeš – udělat za tím tu červenou čáru. To, co můžeš změnit, je, co uděláš teď.
Jak se připravit a jak se učit?
Chápu, že se ten neúspěch podepsal na Vaší psychice a motivaci. Jasně, všichni Vaši spolužáci si teď užívají léto a Vy musíte koukat do knih. Zkomplikovalo Vám to i Vaše plány. Ale vždyť jde jen o 2 nebo 3 měsíce. Tak nepřestávejte ve svém snažení.
Rád bych Vám tu doporučil mého dalšího oblíbeného autora. Je jím Honza Kohut – autor blogu jakserychlenaucit.cz, na kterém najdete spoustu ověřených vědeckých rad, jak se lépe a rychleji učit. Pokud preferujete video, tak jeho videa najdete i na YouTube.
Opravný termín
Nezbývá mi než zopakovat, co jsem řekl již mnohokrát: Ty neúspěšné státnice berte jako novou výzvu! Věřím, že Vás tato zkušenost zocelí – život není jen o výhrách. Je i o neúspěších a o tom, jak se s těmito prohrami dokážeme vyrovnat.
Jsem však přesvědčen o jedné věci. Za pár let si na tuto zkušenost možná ani nevzpomenete. A pokud ano, nebude to už tak bolestivé. Slibuji.
A proto Vám z celého srdce přeji, abyste ty zářijové státnice úspěšně udělal!
Pavel Semerád
PS. Pokud se právě teď chystáte k obhajobě a potřebujete poradit, jak ji zvládnout lépe? Přihlaste se na moje školení Jak obhájit diplomku, nebo mi napište a probereme ji na online konzultaci. Těším se na vás.
Několik pozorování. Nevím, jestli jsou relevantní pro váš případ, protože jsem u toho nebyl, ale ať víte, jak se k věcem, které teď vnímáte jako nespravedlnost, může dojít i bez jakéhokoliv zlého úmyslu.
– Je běžné, že má student pocit, že všechno to podstatné řekl a že si nevzpomněl jen na pár drobností. Je poměrně obvyklé, že zkoušející tento pocit nesdílí. Typickým důvodem je ten, že student ocitoval formální náležitosti, ale když se pak začalo zkoumat, jestli tomu i rozumí, tak se ukázalo, že ne – že to pro něj je „básnička“, kterou se naučil zpaměti, ale vlastně neví, o čem je. Ale to je v mnoha oborech k ničemu a proto to snadno může vést k tomu F, přestože student „skoro všechno věděl“.
– Na jiných VŠ to může být jinak, u nás neznám *nikoho*, kdo by měl radost, že může u státnic studenta vyhodit. Zatím vždy jsem viděl velikou snahu ze studenta vydolovat aspoň to základní, aby projít mohl. Že se to někdy nepodaří, protože student prostě neví, je fakt.
– Osobně mám velmi nerad, když si někdo stěžuje na „špatné otázky“. Tak, jak je systém nastaven, máte teoreticky umět aspoň na nějaké minimální úrovni *všechny* otázky, které máte v tématech. Je jasné, že vám některé sednou lépe a jiné hůře, ale měl byste ke všem mít to minimum. Pokud to nemáte, tak do jisté míry podvádíte všechny, kdo se na váš diplom spolehnou. Jak moc by se vám líbilo, kdybyste se poté, co se se zlomenou nohou dobelháte ke svému lékaři a on vás velmi bolestivě ošetřil, dozvěděl, že ten lékař nikdy nohy nezvládal a prostě měl jen štěstí u zkoušek, že se ho na to nikdo nezeptal? Jak moc se vám to bude líbit, až vám ta noha špatně sroste, protože ten lékař se to nedoučil ani v praxi?