Státnice pod dohledem – co kdyby „náhodou“

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Státnice pod dohledem

Státnice jsou ve studentském životě tou nejdůležitější zkouškou, protože zakončují mnohaleté snažení. Kdo je složí, získá vytoužený titul. Stačí se jen dobře připravit.

Poslední dobou však zjišťuji, že se na ně studenti připravují trochu jinak, než kdysi já. Mojí snahou bylo, abych dostal do hlavy co nejvíce odpovědí na zkušební otázky. Dnes se studenti chtějí i (po)jistit pro případ, že by to „náhodou“ nevyšlo.

A tak vymýšlí různé věci, které by v případě neúspěchu mohli použít ke změně výsledku. Příkladem je Karolína, která mi poslala následující dotaz.

Dobrý den, lze prosím nahrávat průběh státnic, pozvat notáře a učinit notářský zápis či nějaký podobný podklad pro případné řešení neúspěchu?

Moje odpověď

Milá Karolíno,

hned na úvod bych vás chtěl uklidnit, že neznám státnicovou komisi, která by vám chtěla jakkoliv ublížit. Obvykle se členové komise dokáží vcítit do vaší kůže a umí se povznést i nad vaše drobné nepřesnosti, kterých se při zkoušení dopustíte.

Nervozitou se ale nedá omlouvat neznalost!

Pokud však dokážete prodat alespoň část vašich znalostí, státní závěrečnou zkoušku složíte. Něco jiného je obhajoba diplomky, která je velmi ovlivněna kvalitou samotné práce.

Některé chyby obhájíte celkem snadno, jiné – závažnější- bývají na obhajobu složitější. Pokud jste četla ale můj e-book – 20 nejčastějších chyb při psaní diplomky – významně jste zvýšila šanci na úspěch.

Než začnu odpovídat na vaši otázku, chtěl bych zdůraznit dvě věci:

  1. Tento článek nepíšu proto, abych vás motivoval k vyvolávání střetů s komisí a vybízel vás k soudním sporům.
  2. Nejsem právník ani soudce. Vše, co zde napíšu, je jen můj názor. Doporučuji vám proto, abyste se v případě potřeby obrátila na svého právního zástupce. (Jsem však přesvědčen o tom, že některé otázky dokáže s určitostí rozhodnout až případný soud.)

Státní závěrečná zkouška je veřejná

Státní závěrečná zkouška – průběh a vyhlášení výsledku – je veřejná (§ 53, zákon o vysokých školách). Můžete si na ni proto pozvat prakticky kohokoliv. Neveřejná je pouze ta část, během které členové zkušební komise rozhodují o hodnocení.

Přítomní hosté si mohou dělat poznámky

Nevidím problém v tom, aby si přítomní hosté dělali poznámky (např. i notářský zápis). Měla byste ale vědět i to, že zápis o průběhu státní závěrečné zkoušky píše tajemník. Tento zápis je součástí vašeho spisu.

Přítomní však nesmí narušovat průběh samotné zkoušky. Měl jsem jednou „hosta“, který se snažil zkoušenému studentovi napovídat, za což jsem ho nechal vykázat z místnosti.

Nahrávání státní závěrečné zkoušky

Přítomní si mohou dělat poznámky. Máte-li ale osobu se zdravotním postižení, měla by mít možnost využívat kompenzační pomůcky. A protože nemůžeme nikoho diskriminovat, měl by mít tuto možnost každý host. Je však otázkou, jak se k takovému důkazu postaví např. soud.

Doporučuji vám, abyste se před nahráváním pokusila získat souhlas zkušební komise nebo členy o tom alespoň informovala.

Další řešení neúspěšné zkoušky

„Pro případné řešení neúspěchu“ by vám mohl pomoci přehled judikatury, kterou ve svém článku zpracoval Tomáš Brandejský. Vždy však záleží na konkrétním případě a samozřejmě na rozhodnutí soudu. Vše ostatní je jen názor.

Můj osobní názor

Jako učitel si však stále myslím, že je tenhle „hon na čarodějnice“ naprosto zbytečný. Student má právo na spravedlivý proces, nikoliv na hodnocení. Pokud látku neovládá, tak mu nepomůže ani plné auditorium.

Ať už učiníte jakékoliv kroky, vždy se o nich předem poraďte se svým právním zástupcem, abyste si neublížila. Zbytečné střety se zkoušejícími vám nepomohou. Mnohem lepší je ukázat (trochu) pokory a uvědomění.

Přeji vám, abyste státnice udělala a abyste tyhle rady nikdy nepotřebovala.

Pavel Semerád

 

Státnice pod dohledem – co kdyby „náhodou“
Ohodnoťte článek. Aktuálně: 5/5 (2)

Pavel Semerád
Moje kariéra vysokoškolského učitele začala v roce 2011, kdy jsem dostal bláznivý nápad studovat doktorské studium na Mendelově univerzitě v Brně. I přes dobře míněné rady jsem vydržel a v roce 2014 jsem získal titul Ph.D. Završil jsem tím svou studentskou desetiletku, která nebyla úplně přímočará. Vím moc dobře, jak chutná (ne)úspěch. Svým studentům proto radím, jak neopakovat moje zbytečné chyby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *