5 chyb, kterým se vyhněte při psaní literární rešerše

Během mých konzultací se studenty mi procházejí rukama závěrečné práce z nejrůznějších oborů. Těžko se mi z nich vybírají ty, které byly nejlepší. Každá práce byla na zajímavé téma a každá mě něčím novým obohatila.

Když se ale dívám zpětně na to, co jsem studentům vytýkal nejčastěji, našel jsem 5 věcí, které se opakují s železnou pravidelností.

Ty chyby zbytečně kazí celkový dojem!

Chtěl bych se s vámi o ně podělit, protože věřím, že když se jim vyhnete, napíšete mnohem lepší literární rešerši a díky tomu i lepší diplomku. Když píšu diplomku, mám tím na mysli samozřejmě i bakalářku a rigorózní práci.

Nedělám si ale iluze o tom, že je možné ty chyby eliminovat vždy na 100 %. Vím, že jsou specifické obory a že hodně záleží i na zkušenostech samotného autora. Takže nezoufejte, s každou další prací to bude zase o hodně lepší.

Pokud ale nechcete čekat „na příště“, pošlete mi vaši práci ke konzultaci a já vás na ta kritická místa upozorním už teď.

Tak tady je těch mých TOP 5 a také doporučení, jak se jim při psaní literární rešerše (teoretické části) vyhnout.

1. Nepopisujte pravěk

Pokud píšete práci o nějaké historické události nebo o dobách dávno minulých, je logické a řekl bych i správné, že tuhle radu nedodržíte. Vždyť jsem říkal, že existují specifické obory. A archeologie a historie patří mezi ně.

Pokud ale píšete o současnosti a tou současností mám na mysli „něco kolem roku 2022+“, potom byste tomu měli přizpůsobit i svoji literární rešerši.

Vždyť k čemu vám je při psaní o aktuálním tématu, když postavíte teoretickou část na historických událostech a tento historický exkurz ukončíte v roce 2010?

Připadá vám to (také) jako hloupost? Jsem rád, že si rozumíme. Možná byste se ale divili, kolik studentů to takhle brzy „zapíchne“. Když pak čtu jejich práci, připadám si jako by tam něco důležitého chybělo.

Ta současnost.

Prostě jako čtenář je začnu podezřívat, že si neověřili aktuální trendy v oboru a že tím jejich práce ztratí argumentační potenciál v návrhové části. No a to se mi pak také zpravidla potvrdí. K jejich škodě, bohužel.

I proto dodržujte pokyny ze seminářů a pracujte (i) s literaturou do 5 let stáří. Ale bacha. Skoro ve všech oborech dochází ke změnám, a pandemie COVID19 je toho jasným důkazem, takže i 5 let stará literatura může být zastaralá a je to v podstatě pravěk.

2. Neopakujte citace stejných autorů

Jestli mi ale někdy jako čtenáři tečou nervy, pak je to v případech, kdy se v té práci opakují pořád ti stejní autoři.

Jako takhle. Nemám nic proti tomu, že v práci tu a tam zopakujete citaci z jednoho zdroje. Zvláště pak, když čerpáte ze zdrojů, které máte uvedené v oficiálním zadání. To dává logiku.

Když ale postavíte práci jenom na nich, nebo když celou kapitolu postavíte jen na 1 nebo 2 zdrojích, vypadá to prostě divně.

Někdy to dochází až tak daleko, že ty opakující se citace začnu barevně zvýrazňovat, aby si toho všimli i samotní autoři.

Proč je to špatně?

  • Jednak proto, že to snižuje celkový dojem z vaší práce (po vizuální stránce),
  • a také proto že se omezujete v kritickém myšlení jen na omezený počet názorů a ty jiné (zpravidla ty oponující) zcela ignorujete.

Dobrá teoretická část by ale měla zasadit téma do hlubšího kontextu a autor by se měl při jejím zpracování vyvarovat subjektivním důvodům při výběru zdrojů.

Tady se mi mockrát potvrdilo, že čím objektivněji a nezaujatě teoretickou část napíšete, tím lepší práce vznikne.

3. Doplňte zahraniční literaturu

Nováková. Novák. Svobodová. Svoboda. Novotná. Novotný. Dvořáková. Dvořák. (To jsou nejčastější česká příjmení.)

Nemám nic proti kvalitě těchto autorů, nepřísluší mi je hodnotit. Ale jak chcete podchytit aktuální trendy, když nevykouknete z toho malého českého rybníku?

Pokud se budete vyhýbat zahraničním autorům a jejich zkušenostem např. kvůli strachu z angličtiny (což chápu), nikdy se vám nepodaří proniknout do dostatečné hloubky vašeho tématu.

Tady mám pro vás účinný tip.

Při hledání článku v Google Scholar použijte jako prohlížeč Edge nebo Chrome. Oba mají skvělou funkci překladu po zadání anglického klíčového slova. To vám pomůže při brodění se cizojazyčnými zdroji.

Tak tam doplňte i Smith, Jones, Williams or Taylor. Good luck!

4. To, co je v teoretické části, není obsahem praktické části

Teoretická část diplomové práce se nepíše pro nic za nic. Je to teoretické východisko pro vaši praktickou část. Jinými slovy. Jako čtenáři byste mi měli poskytnout ucelený pohled na vaše téma, ukázat mi, co se už o tématu ví a na co budete navazovat v praktické části.

Když tam ale narvete všechno, co se byť jen vzdáleně blíží vašemu tématu, při tom s tím v praktické části vůbec nepracujete, je to oboustranná ztráta času.

Pro vás, protože neproniknete do konkrétní části oboru.
Pro mě, protože mě ty nesouvisející věci nebudou bavit, nebudu je číst a začnu je (naštvaně) přeskakovat.

PS. Neřešíte-li nějakou změnu zákona, potom vám v teoretické části přepis zákona moc nepomůže. Dejte na radu zkušenějšího. Taky jsem tuhle blbost kdysi dávno udělal.

5. Neúměrně obsáhlé přímé citace

S těmi citacemi zákonů, ale nejen s nimi, souvisí obsáhle pasáže, které jsou vyznačeny jako přímé citace. Představte si půlstránkový odstavec vyznačený kurzívou nebo uvozovkami. Docela děs běs, ne?

Z pohledu autorského zákona je to samozřejmě v pořádku. Je dobře, že citujete a že vaše práce není plagiát.

Jako čtenář z toho ale moc velký požitek mít nebudu (vypadá to „nevyspěle“) a zbytečně si budete takto navyšovat procentuální shodu, kterou mnoho akademiků vnímá jako důležitý údaj při celkovém hodnocení.

Ta procentuální shoda se pak píše i do posudků a při chybné interpretaci to může být věc, která vám zkomplikuje obhajobu.

Ano, někdy dává přímá citace logiku (např. při rozboru zákona nebo literárního díla), ale ze zkušenosti vím, že je možné ostatní „přímé citace“ parafrázovat.

Tohle fakt stačí?!

Netvrdím, že se mých TOP 5 bude shodovat s TOP 5 vašeho vedoucího, vašeho oponenta nebo vaší komise. Třeba vám budou vytýkat i něco mnohem zásadnějšího.

Tohle téma je hodně subjektivní.

Ty ostatní věci ale na mě většinou nepůsobí až tak rušivě. Záleží samozřejmě na konkrétním tématu.

Proto, budete-li chtít získat můj objektivně subjektivní pohled na tu vaši práci, pošlete mi ji ke konzultaci. Rád vám pomohu napsat lepší diplomku.

Pavel Semerád

5/5 - (3 hodnocení)

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a letos jsem zahájil 13. sezónu jako vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastu O studiu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *