Ako sa strategicky pripraviť na štátnice?

Dnes už uplynuly dva roky od chvíle, kdy mi Gabriela poslala svůj příběh. Možná si říkáte, proč na něj reaguji až s takovým odstupem. Ne, nebojte se, reagoval jsem na něj mnohem dříve.

Se zveřejněním jsem ale počkal proto, abych paní Gabriele před 3. termínem státnic neuškodil. Přece jen, můj blog čtou čtenáři i na Slovensku.

Příběh mojí čtenářky

Dnes som mala opravnú štátnicu (učiteľstvo). Učenie je môj život, milujem toto povolanie. Učím detičky na prvom stupni (1-4) na základnej škole. Asi si budete myslieť, že som štátnice úspešne ukončila. Nie, nestalo sa tak.

Úplne som pohorela. Niekedy si myslím, že školu už nikdy nedokončím. Som tak frustrovaná, znechutená, vysilená, ale najmä, už nevládzem ísť už po 3x pred komisiu.

Možno si poviete, že som nebola pripravená, že sa neviem učiť. S hrdosťou sa však musím zastať sama seba. Štátnicové okruhy viem odpredu / odzadu, všetkému rozumiem a mám niekoľkoročnú prax.

Štúdiu som dala všetko.

Strašne mi je to ľúto. Štúdiu som dala všetko. Všetok svoj voľný čas, ktorý som mohla stráviť s rodinou. Neviem, čo mám ďalej robiť. Neviem sa ďalej posunúť vpred.

Komisii som povedala skoro všetko. Všetko čo bolo dôležité, dokonca som reagovala aj na ich podotázky. Necítila som, že moja odpoveď by mohla byť s výsledným Fx hodnotením.

Veľmi ma však mrzí, že profesor – uznávaný odborník a odborný metodik v oblasti vzdelávania, nechce počuť názor niekoho iného. Už druhýkrát som ho mala na štátniciach. Myslím si, že môžem povedať čokoľvek, nikdy cez neho neprejdem.

Naozaj neviem, ako mám ďalej postupovať. Nemám šťastie na školu, na ktorej mi v živote veľmi záleží. Naozaj neviem, či mám silu ísť aj 3x.

Potrebovala som sa vypísať zo svojho trápenia. Kvôli škole môžem prísť aj o svoju vysnívanú prácu, ktorú milujem.

Moje rada – doporučení

Milá paní Gabrielo,
děkuji Vám za důvěru, se kterou jste mi poslala svůj příběh. Pokusím se Vám poradit, co bych na Vašem místě udělal já – snad budu úspěšný.

I když úplně na rovinu, chápu, jak se asi po tom druhém termínu cítíte. Zvláště pak, když Vás už podruhé vyhodil ten stejný profesor.

Sice mi nepřísluší hodnotit důvody jeho rozhodnutí a ani nejsem kompetentní, abych Vás přezkušoval, ale ani tak Vás v tom nenechám.

Ať už si procházíte teď čímkoliv, nevzdávejte se, prosím. Jste jen opravdu malý krůček od cíle, a i když jste při dvou pokusech neuspěla, pořád máte ještě třetí platný a plnohodnotný pokus.

Co bych tedy udělal já?

V prvé řadě bych se od těch dvou neúspěchů pokusil oprostit. Je to už minulost a ta se změnit nedá. Další přemýšlení o minulosti by Vás jen zbytečně sráželo na kolena. Mým prioritním cílem by byl ten nový pokus.

Z Vašeho vyprávění nevím, jestli je problém jen v jednom předmětu, nebo Vás čekají celé státnice znovu. Ta první varianta je sice na první pohled lepší, ale to neznamená, že by se nedala zvládnout i ta druhá.

Nepřipravujte se na předmět, ale na vyučujícího

Pochopil jsem, že základní překážkou nejsou Vaše znalosti. To, že máte zkušenosti i z praxe, bývá u zkoušení výhoda. Někdy je ale potřeba znát i teorii.

Ne, prosím, nerozčilujte se.

Dovolte mi tu větu trochu poupravit – někdy je potřeba znát i tu správnou teorii. Nevím, jestli se mi to tím podařilo vylepšit, ale pokusím se Vám vysvětlit, co tím mám na mysli.

Je totiž více než pravděpodobné, že ani za celý život nezvládnete přečíst vše, co bylo k tomuto předmětu napsáno. Zdroje je proto nutné selektovat.

Dovolím si použít Vaši větu: „profesor – uznávaný odborník a odborný metodik v oblasti vzdelávania, nechce počuť názor niekoho iného.“ V ní se totiž skrývá možné řešení problému a zkratka k úspěšné zkoušce.

Prostě si pana profesora prolustrujte. Sportovní terminologií se tomu říká skauting.

Jak?

No to je celkem jednoduché – učte se na zkoušku z jeho materiálů. Bez ohledu na to, jestli s nimi souhlasíte nebo ne, nastudujte si maximum jeho knížek, skript, vědeckých článků, příp. rozhovorů v médiích.

Pochopíte tak, co chce slyšet právě on. Já jsem nevymyslel žádnou Ameriku. Možná se Vám také vybaví hláška z filmu Jak básníci přicházejí o iluze.

Co je červeně podtržený, na tom bazíruje profesor, co je zeleně podtržený, to chce slyšet Sejkora a co je modře podtržený, na tom bazírujou asistenti.

V daném případě bych tedy volil podobný postup. Dost možná, že to studium budete celé nenávidět, dost možná, že tam pan profesor příště nebude, ale před tím termínem udělejte maximum.

Já věřím, že budete úspěšná!

Pavel Semerád

5/5 - (2 votes)

Sdílení článku je povoleno!Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a letos jsem zahájil 11. sezónu jako vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastu O studiu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *