Teď na konci července zbývá už jen pár míst na veřejných vysokých školách. Přihlásit se do ke studiu můžete jen v rámci 2. a 3. kol přijímacích řízení. Samozřejmě nabídka už není tak pestrá, jako byla v únoru, ale i tak se dá vybrat. Více např. v tomto článku.
Veřejnou vysokou školu můžete studovat i formou celoživotního vzdělávání
Druhou možností, jak se dostat na veřejnou vysokou školu, je studium v celoživotní formě.
Funguje to tak, že jste 2 roky (nebo dokud nedosáhnete požadovaného množství kreditů) účastníkem celoživotního vzdělávání a pak můžete přestoupit do „řádného studia“ a získat titul.
Měli byste ale vědět
- Studium celoživotního studia je plnohodnotné studium, jen nemáte status studenta.
- Celoživotní studium se platí (školné je srovnatelné se soukromými školami).
- Školné je daňově uznatelné, může je za vás platit i zaměstnavatel.
- Celoživotně můžete studovat jak v prezenční tak kombinované formě.
Sám jsem v celoživotním studiu začínal
Znáte-li můj životní příběh, tak víte, že jsem se první dva roky vůbec nikam nedostal. Jen na celoživotní studium na ESF MUNI.
To, že jsem je nedokončil, bylo tím, že jsem se neuměl učit a měl jsem velké problémy si přizpůsobit čas mezi práci a studium. Přišlo mi, že jsem ve vakuu, které někam utíká beze mě.
Kdyby mi to ale „vyšlo“ a všechno bych zvládnul, po třeťáku jsem mohl přestoupit do „řádného“ kombinovaného studia a měl bych status studenta.
Otázka mé čtenářky
Včera mi došla otázka od jedné mé čtenářky, která se tomuto tématu věnovala. Proto se s vámi chci podělit o moji odpověď.
Bohužel mé letošní přijímací řízení nedopadlo úspěšně, Protože se ale za žádnou cenu nevzdávám a nechce se mi rok jen tak čekat naprázdno, podala jsem si přihlášku do programu celoživotního vzdělávání.
Má otázka se ale týká něčeho jiného: Je nějaká ostuda vystudovat v programu celoživotního vzdělávání? Je mi 46 let a někdy si tak říkám, zda v mém věku má cenu ještě studovat…
Moje odpověď
Děkuji vám za důvěru, na Vaši otázku Vám odpovím – ne, není to ostuda!
(Omlouvám se za familiární oslovení.)
Hej děcka, každému je úplně jedno, jak studujete. Všechny zajímají jen znalosti (a titul). Nikdo se vás nikdy pomalu ani nezeptá, co jste studovali. A už vůbec se nebudou pídit po vašich studijních výsledcích. S výjimkou postu na ministra zahraničí.
Jakou formou bude studovat, je jen na vás
Sami si tak můžete přizpůsobit formu studia vašim možnostem. Je to jen na vás. Takže jestli začnete prezenčně, kombinovaně, nebo celoživotně je jen na vás. Důležitý je výsledek studia.
Pokud už jste schopni a ochotni platit školné
Pokud vám není proti srsti platit si školné, můžete studovat i na soukromých vysokých školách. Při jejich výběru jen musíte postupovat obezřetně.
Já vám mohu doporučit moji alma mater Sting vysokou školu (dříve Akademii Sting), nebo Newton University, kde také učím.
Snad jen s výjimkou technických a lékařských oborů, částečně i právnických oborů máte obdobnou nabídku studia jako na veřejných školách. Můžete tak studovat pedagogiku, sociologii, psychologii, ekonomii, kriminalistiku, atd. na soukromých školách.
Věk není na překážku
V závěru píšete něco o věku. Ten ale není na překážku. Studovat se dá v každém věku. Tady je jen pár příkladů ze studentského života mých čtenářů.
- Studium v 50 – to bude pecka!
- K čemu ti to studium bude? Vždyť jsi na ně už stará!
- Nebojte se studovat v padesáti. Začněte!
Nenechte se odradit od svého studia formou ani věkem. Všechno se dá zvládnout!
A já Vám přeji úspěšné studium!
Pavel Semerád
