Jak jsem jako oponent odhalil 3 diplomkové plagiáty?

Jak jistě víte, problematice plagiátů se věnuji nejen ve svých článcích, ale také na blogu akademické etiky. Možná si tak vzpomínáte na případ, kdy jsem jako člen zkušební komise odhalil plagiát během obhajoby.

No a dneska vám povím o třech dalších diplomkách, ve kterých jsem jako oponent odhalil opsané pasáže. Kuriózní na tom bylo, že ty tři případy od sebe dělily jen 2 měsíce.

Jako s frekvencí jeden odhalený plagiát za 20 dní, to bych za rok zvládl odhalit 18 opsaných prací… To není vůbec špatné číslo. Ale dost snění – tenhle článek vás má od plagiátů odradit!

1. plagiát odhalený pomocí protokolu z Thesis

Možná to znáte také. Čtete nějaký text a zarazí vás v něm divné spojení, kterému tak nějak vůbec nerozumíte. V podstatě máte dvě možnosti. Buď to přejdete a pokračujete v klidu ve čtení, nebo to sousloví hodíte do Googlu.

Já jsem si vybral na pomoc Google, ale k mému zklamání žádné takové spojení Google nenašel. Co jsem mohl dělat, a tak jsem pokračoval ve čtení dál…

Vždyť jsem vám ale sliboval příběh s plagiátem, ne?

Dejte mi, prosím, ještě malou chvíli, ten příběh má totiž pokračování. Už hrozně dlouho dělám to, že pokud nemám přístup k protokolům z Thesis, tak si tam ty práce vkládám sám. Prostě jen tak. Bezplatně.

Tentokrát byl Thesis docela rychlý a já jsem výsledek dostal v okamžiku, kdy jsem se neochvějně blížil k závěru. Podíval jsem se tedy na výsledek a zaskočila mě 15% shoda s jednou bakalářskou prací.

Tak jsem ji po krátkém Googlení našel, otevřel a začal číst. A najednou mi to začalo docházet. Už vím, k čemu se vázalo to původně s ničím nesouvisející spojení. Dokonce jsem tam našel i tu neokomentovanou tabulku, jejíž význam jsem v práci nepochopil.

Dámy a pánové, je to tak, plagiát je na světě. 1:0 pro mě a Thesis.

2. a 3. plagiát odhalený současně

Přiznávám, že jsem měl v těchto dvou případech trochu štěstí. (Když já jsem měl štěstí, autoři měli smůlu.) Dostal jsem totiž obě práce současně, abych na ně zpracoval posudky.

Tak jsem si vzal nejdříve první z nich, napsal jsem posudek, práci i s výtkami doporučil a druhý den jsem otevřel tu druhou.

Obě byly na marketingové téma, takže mě ani nijak nepřekvapilo, že se některé pasáže v teoretické části podobaly.

Když jsem ale přistoupil ke čtení praktické části, ve které autor vytvářel PESTLE analýzu pro konkrétní firmu, zarazilo mě, že tam byla pasáž, která mi byla nějak povědomá. Kde já jsem ji, sakra, jen četl?

(Chvilka napětí…, ale asi už tušíte.)

Jasně, bylo to v práci, kterou jsem oponoval den před tím.

Jak jsem pokračoval dál?

Chvilku jsem nevěřícně koukal, že jsou ty dva 4řádkové odstavce naprosto stejné, přestože u toho textu nebyl uvedený žádný zdroj. Ne, fakt to nebyla přímá citace. Jen dva naprosto stejné odstavce. Když říkám naprosto stejné, tak prostě doslova.

„Aha,“ říkám si, když pokračuji v porovnání dalšího textu. Tady ten odstavec je taky stejný, přestože jsou vloženy v jiných částech textu. No, nebudu vás dlouho napínat. Celkem jsem odhalil 4 odstavce, dohromady asi o 20 řádcích textu.

Samozřejmě jsem to uvedl do obou posudků a oba autory jsem poslal k disciplinární komisi. Než mě za to odsoudíte, o slávu ani tak moc nestojím, dočtěte, prosím, tento článek až do konce.

Zkoušel jsem odhadovat, kdo to od koho opsal

Když jsem věděl, že mám v ruce opravdu dva shodné texty, začal jsem si hrát na detektiva a snažil jsem se zjistit, kdo to od koho opsal. Jinými slovy, kdo to napsal a kdo to opsal, určitě mi ale rozumíte.

Při porovnávání textu jsem si pomáhal různými barvičkami. Zvýrazňoval jsem si úplně stejné pasáže a zaměřoval jsem se i na odchylky – zpřeházená slova, synonyma a jiné odlišnosti v textu.

No a pak jsem to našel!

Když jsem ty pasáže četl asi popáté, všiml jsem si písmena „r“, které bylo v jednom z textů napsáno. Nedávalo mi to smysl. Tam přece žádné r nepatří – asi nějaký překlep.

Když jsem se ale podíval do druhého textu, tak na tom stejném místě v odstavci bylo slovo regionální. Začalo mi to docházet. Autor s písmenem r to opsal od autora se slovem regionální.

No a aby to nebylo na první pohled zřejmé, chtěl to slovo vymazat, což se mu málem podařilo. Chybělo opravdu jen málo – jedno jediné stisknutí klávesy DELETE, které ke své smůle ale neudělal.

Nejsem advokát ani soudce, byl jsem jen v pozici oponenta. Takže jsem tuto skutečnost napsal do obou posudků a nechal na posouzení disciplinární komise, jak se k této shodě postaví.

Příběh měl nečekané rozuzlení a výsledek mě opravdu ohromil!

Komise nakonec zjistila, že opisovali oba dva. Ale ne od sebe navzájem. Komisi se podařilo pomocí dalšího zkoumání zjistit, že oba texty jsou opsány z jiné diplomové práce. Ta práce byla obhájena o dva semestry dříve.

To jsem ale vědět nemohl, protože jsem tuto třetí práci neměl k dispozici. Oba autoři z této práce navíc opsali ještě další pasáže, i když každý už něco jiného. V jednom případě, což posloužilo jako další důkaz, dokonce jeden z nich převzal název firmy původního zdroje.

Co byste si z těch příběhů měli vzít?

Asi byste rádi věděli, jak tyto případy dopadly – jak byli autoři těchto plagiátů potrestáni. Omlouvám se, ale teď vás trochu zklamu, protože výsledek (zatím) neznám.

Místo toho vám chci říct něco jiného:

Děcka, neblbněte! Na ten plagiát se přijde, ani nevíte jak. Pište originální práce, jedině tak můžete klidně spát.

Pokud jste v situaci, kdy si opravdu nevíte s něčím rady, nebojte se oslovit vedoucího práce.

A pokud byste přece jen tento ostych z nějakého důvodu nedokázali překonat, můžete se obrátit na mě a já vám v rámci konzultace poradím, jak bych postupoval na vašem místě já.

Takže 3:0 pro mě a od teď už jen samé originální texty!

Pavel Semerád