Má stát platit studium na vysoké i věčným začátečníkům?

Sdílejte článek s přáteli.
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Už několik dní přemýšlím nad otázkou, jestli by měl stát platit studium na vysoké škole úplně každému? Jde mi hlavně o „věčné začátečníky“, kteří svá studia několikrát začnou, ale žádné z nich nikdy nedokončí.

Výsledkem mého vnitřního boje je tento článek. Napsal jsem ho, abych si utřídil myšlenky a abych díky vám zjistil, jestli nejsem úplně mimo realitu a jestli nejsem sám, komu to vadí? Budu se proto těšit na vaše názory a komentáře, ať už budou pozitivní nebo negativní.

Příběh o věčném začátečníkovi

V mém posledním článku jsem odpovídal jednomu studentovi na otázky kolem školného za studium na veřejné vysoké škole. Tento student byl specifický v tom, že už nedokončil dvě studia v Bratislavě a jedno v Brně.

Ve všech třech případech měl stejný důvod. Nedokázal si přizpůsobit své pracovní aktivity, aby mohl studovat. Dal přednost práci a svá studia ukončil vždy v prvním ročníku. Nyní by chtěl opět začít studovat v Brně. Po čtvrté. A opět ekonomku!

Tenhle příklad je ukázkou toho, jak se dá snadno vydrbat se studiem zdarma. I když už 3× studium nedokončil, podle českého zákona má odstudovaný jen 1 rok a zbývají mu tak ještě další 3 roky studia.

Jenomže, jak dlouhého studia?

Jestliže máte studenta, který už třikrát ukončil studium prakticky stejného oboru, jaká je pravděpodobnost, že studium na 4. pokus dokončí? Podle mého pesimistického názoru téměř nulová. Tak proč mu je má stát platit?

Budete studenta obhajovat?

Možná mi budete oponovat, že je přece právo každého studovat na vysoké škole. To ale není tak úplně pravda. Tak, jak chápu článek 33 Listiny základních práv a svobod, je právo jen na vzdělání, přičemž délku povinné školní docházky stanoví zákon.

Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. (Čl. 33 odst. 2, Listina základních práv a svobod)

Záměrně jsem zvýraznil druhou část věty, která se týká zmíněného studenta. Říkám si proto, proč by měla společnost platit někomu experimenty, jestli dokáže vystudovat vysokou školu, když před tím při studiu stejného oboru 3× selhal!!!

Netvrdím, že by student neměl mít možnost studovat i při dalších pokusech. Každý ať si studuje, co chce a kdy chce. Chci tím jen říct, že je možná čas na změnu podmínek.

Takže zavedeme školné (pro všechny)?!

Nejsem příznivcem plošného školného, i když jsem je sám při studiu platil!

Dokonce, když jsme v roce 2012 publikovali náš článek týkající se daňové spravedlnosti u reformy vysokého školství, hledali jsme alternativu, jak se pomocí daní vyhnout návrhu na zavedení školného.

Pomocí daní?

Možná to na první pohled není dobře vidět, ale i když je studium zdarma, tak studenti do 26 let a jejich rodiče mají ještě další daňové výhody. A nejedná se o malé částky!

Slevu na poplatníka asi znáte. Je v roční výši 4.020 Kč a můžete si ji odečíst od daně, máte-li samozřejmě nějaké zdanitelné příjmy.

Dále jsou tu rodiče, kteří mohou uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě vč. studenta vysoké školy, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Tady se bavíme o roční částce minimálně 15.204 Kč (maximálně 24.204 Kč).

Navrhovali jsme proto, že by bylo lepší zrušit tyto daňové úlevy, než zavádět plošné školné, které mělo být přibližně ve stejné výši.

Získání těchto výhod totiž působí nejen diskriminačně vůči poplatníkům, kteří na vysoké škole do 26 let nestudují, ale mohou být i motivací pro věčné začátečníky. Ti se mohou zapisovat na vysoké školy jenom proto, aby mohli čerpat daňové úlevy.

Studium není „zdarma“, někdo je musí zaplatit!

Vysoké školy dostávají od státu peníze, které mají pokrýt alespoň část nákladů, které musí pro zabezpečení výuky vynaložit. Jde o mzdy pro zaměstnance, o nákup studijních pomůcek i o např. provoz a údržbu budov.

Každý student je proto pro stát investicí. A když studium nedokončí, je to často nenávratná investice. A když je nedokončí opakovaně, tak to není žádná investice, ale hloupost!

Netvrdím, že si člověk nemůže vybrat obor jednou (možná i dvakrát) špatně. Aby se však pokoušel o studium stejného oboru počtvrté, tak to považuji za nehorázné plýtvání.

Proto bych navrhoval omezit počet „pokusů“

Chtěl bych, aby studium na vysoké škole, které je zdarma, nebylo omezeno jen délkou studia (standardní doba studia + 1 rok), ale i počtem „pokusů“ k jeho zahájení.

Nedokončí-li student 2 předchozí studia, nechť se podílí na financování svých dalších „pokusů“. To by mohlo donutit věčné začátečníky, aby si lépe vybírali svůj obor a ujasnili si, co vlastně chtějí.

Jak totiž vidíte na příkladu onoho věčného začátečníka, zbytečně se plýtvá penězi nás všech na „pokusy“, nikoliv na reálné studium.

Nebo vy chcete do budoucna školné?

Nebudeme-li v této otázce postupovat s péčí řádného hospodáře, možná se otázce plošného školného do budoucna nevyhneme. Doplatí na to ti, kteří by se mohli stát skvělými inženýry, lékaři, učiteli nebo podnikateli, ale nebudou si moct studium dovolit. Nebyla by to škoda?

Napište mi do komentáře, co si o tom myslíte vy? Těším se na vaše názory, ať už budou jakékoliv, a předem vám za všechny děkuji!

Pavel Semerád

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a od roku 2011 jsem vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na svém blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *