Myslím, že ode mě jiná autorka opsala metodiku výzkumu

Když se řekne plagiát, většinou si pod tímto slovem představíme práci, která obsahuje převzatý text z jiné práce, aniž by byl uveden původní zdroj.

Současně je to i jeden z velkých strašáků.

Od chvíle, kdy jsou práce i v elektronické podobě, je totiž mnohem snazší je vzájemně porovnat a případné podvody odhalit. V podstatě stačí práci vložit do nějakého softwaru a během několika hodin znáte výsledek.

I proto se o tomto tématu více mluví. A to je dobře.

K osvětě přispívají i odhalení plagiátorské aféry vrcholných politiků, po nichž si spousta lidí uvědomuje, že je jejich dávná minulost může kdykoliv dostihnout. A to je dobře.

No bóóže, tak něco okopírovali…

Dobře, tak se zkuste vžít do pozice původních autorů. Představte si, že na něčem týdny, měsíce a roky tvrdě makáte.

Jste „normální“ vědec, takže mj. prožíváte stavy absolutního vyčerpání – obden to všechno vzdáváte – tu a tam si i popláčete… než tu práci konečně odevzdáte (=publikujete).

V ideálním případě jste nakonec přece jen oceněni kladnými posudky, vaše snažení ocení i komise a vy pak vidíte, že to všechno mělo smysl.

A pak přijde někdo, kdo si vaši práci přečte, řekne si, že je to docela dobrý a že to chce taky. Zmáčkne CTRL + C, CTRL + V a vás jako autora zapře (=necituje).

Když to takhle udělá s textem, tak se na to s velkou pravděpodobností přijde. Když ne hned, tak v budoucnu určitě.

Horší je to ale s metodikou výzkumu. Dá se na takové opisování vůbec přijít? Právě tuto otázku řeší i jedna moje čtenářka, která má podezření, že od ní jiná autorka opsala právě metodiku výzkumu.

Příběh mé čtenářky

Při řešení mé diplomové práce jsem zvolila kvalitativní postup. Protože jsem nenašla žádný postup, jak by měl můj výzkum probíhat, musela jsem si ho v podstatě vytvořit sama. Práce byla kladně hodnocená a tak jsem ji před dvěma lety úspěšně obhájila.

Nyní ve svém výzkumu pokračuji pod stejným vedoucím na doktorském studiu. Před pár dny jsem při hledání podkladů do literární rešerše našla diplomku, která je na stejné téma a která byla obhájená letos v červnu.

Když jsem se do ní začetla, poměrně brzy jsem zjistila, že je v ní celá metodika okopírována z mé diplomky. Jsou v ní parafrázovány i některé moje věty – jen je u nich přehozený slovosled, nebo využita synonyma. Nikde tam ale moje práce citovaná není.

Prostě jsem měla pocit, jako bych listovala svojí prací.

Samozřejmě mě to velmi mrzí, protože jsem na diplomce pracovala téměř rok a věnovala jsem jí nespočet času, energie a bohužel i slz – to, když jsem byla bezradná, jak dále pokračovat ve výzkumu.

Tu červnovou diplomku jsem dala porovnat spolužačce z doktorátu a i ona je názoru, že je udělána podle té mojí.

Chtěla bych se Vás zeptat, zda a případně jak by bylo možné takovou situaci vyřešit? Jak jsem již psala, ve své práci pokračuji v dizertačce a mám strach, že by mě někdo někdy mohl obvinit z plagiátorství této práce.

Aby toho totiž nebylo málo, tak jsem se před rokem vdala a mám tak jiné příjmení. Předem děkuji, jestli si na mě najdete chvilku času.

Moje odpověď

Děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě obrátila. Samozřejmě Vám odpovím.

Přiznávám, že o těchto případech vím jen z doslechu a nikdy jsem se s tím u nikoho ze svého okolí nesetkal.

Je jasné, že kdyby se jednalo „jen“ o opsaný text, dala by se shoda ověřit pomocí specializovaných softwarů. Ověřování opsané metodiky je ale mnohem složitější, protože tu shodu software pravděpodobně neodhalí.

K tomu je potřeba, aby kontrolu provedl odborník na danou problematiku, který dokáže zhodnotit, co jsou běžné postupy a co jsou originální postupy.

Abyste mě lépe pochopila, některé postupy jsou totiž standardizované, a přestože nejsou přímo z vaší hlavy, nelze je považovat za plagiát. Příkladem může být způsob vyplňování daňového přiznání.

Jedná-li se opravdu o nějakou specifickou metodu výzkumu, jejíž vlastnictví Vám může být přisouzeno, měli by ji Vaši následovníci citovat. Pokud tak neučiní, dopouští se plagiátu. Plagiátem totiž nejsou jen opsané texty, ale mj. také jakékoliv (publikované) myšlenky.

Změna Vašeho příjmení nemá na posouzení vlastnictví vliv, jste i nadále jejich autorkou. Nemusíte se tedy bát, že by někdo zpochybnil Váš aktuální výzkum s tvrzením, že jde o plagiát červnové diplomky.

Naopak červnové autorce mohou hrozit postihy za porušení autorského zákona – vč. odebrání titulu.

Co mám teda dělat?

Ano, moje odpověď je spíše v obecné rovině, protože nemám dostatek podkladů pro posouzení. Je však na Vás, jak s těmito informacemi naložíte.

Chcete-li se aktivně bránit, obrátil bych se na některého z Vašich kolegů – ideálně na některého zkušenějšího profesora nebo docenta na fakultě, katedře nebo ústavu a požádal bych ho o jeho posouzení.

Přeji Vám, ať se vše vyřeší k Vaší plné spokojenosti.

A hodně úspěchů na doktorátu. 🙂

Pavel Semerád

Sdílení článku je povoleno!Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a od roku 2011 jsem vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastech.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *