Jak reagovat na otázku komise, kde jsem vzal ty knihy?

Dnes jsem dostal otázku, kterou mě jeden můj čtenář dostal trochu do úzkých. Netýká se to totiž jen zdrojů, které využívá při psaní své diplomové práce, ale i způsobu, jak k těmto knihám přišel.

Otázka mého čtenáře

Jsem studentem posledního ročníku na vysoké škole a budu psát diplomovou práci. Napadla mě jedna otázka, u které si nevím rady. Co bych měl dělat, kdyby mi ji náhodou položila komise?

Jako použitou literaturu používám knížky stažené z internetu (anglické knihy, za které bych dal dohromady nemalou částku peněz).

Jak bych měl reagovat, kdyby náhodou se mě komise zeptala „Odkud jste vzal tuto literaturu? Tato knížka stojí hodně. To Vám ji někdo půjčil? Nebo jste si ji koupil?“. Nebo by otázku formulovala jinak.

Mohu říct, že jsem literaturu stáhl z internetu? Nebo by se to nemělo říkat a radši řeknu, že všechny knížky mi půjčil známý, který se zajímá o tuto problematiku?

Ptám se proto, abych popřípadě věděl, jak zareagovat. Také mě zajímá, zda nevadí stáhnout literaturu a není to pro diplomové práce či bakalářské práce problém.

Moje odpověď

Děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě se svojí otázkou obrátil. Rád Vám na ni odpovím, i když svoji odpověď rozdělím do dvou částí.

Komise se po tom, jak jste ke zdrojům přišli (většinou) pídit nebude

Toho, co Vás asi trápí úplně nejvíc, se bát nemusíte. Komise se zpravidla nepídí po tom, jak student ke zdrojům přišel. Samozřejmě platí to jen za podmínky, že je možné takové zdroje získat legální cestou – např. stáhnout z databází, půjčit si nebo koupit si knihu.

Něco jiného by bylo, kdyby byly zdroje získány např. průmyslovou špionáží nebo byly získány trestnou činností.

Nelegálně stažené zdroje

Bylo by ode mě asi pošetilé, kdybych Vám tvrdil, že není možné získat knihy, aniž byste za ně platil.

Nemám tím na mysli články na Google Scholar, databáze, do kterých mají univerzity přístup, nebo např. moji oblíbenou on-line knihovnu Bookport.

Mám tím samozřejmě na mysli různá uložiště, kam někdo soubor uloží a někdo jiný, bez toho, aby za to zaplatil, si ji stáhne. To je porušení práv duševního vlastnictví, což je trestným činem.

Ano, vždy můžete říct, že Vám ty knihy půjčil kamarád…

Více Vám k tomu ale asi psát nemusím.

Přeji Vám úspěšnou obhajobu!

Pavel Semerád

5/5 - (4 hodnocení)

Pavel Semerád
Na vysokých školách jsem studoval 10 let ve všech formách studia a letos jsem zahájil 13. sezónu jako vysokoškolský učitel. O své zážitky, zkušenosti a rady se dělím na mém blogu, na YouTube a v podcastu O studiu.

Komentáře: 2

  1. 8. Smím stáhnout dílo chráněné autorským právem z internetu a záleží na tom, jaká technologie je použita a zda stahuji pouze části díla?

    Dle výjimky obsažené v autorském zákoně je možné si pořídit kopii díla pro osobní potřebu. Český autorský zákona nestanoví „povahu zdroje” ani nespecifikuje, jaké technické prostředky můžeme použít. Stahovat z internetu je možné a to bez ohledu na technické prostředky, které použijeme. Je také jedno, zda stahujeme najednou celé dílo či zda dílo stahujeme po částech. Stále je však nutné hledět na zákonné výjimky z perspektivy tzv. třístupňového testu upraveného v § 29 českého autorského zákona. Obecně je pak ještě důležité respektovat tzv. technické prostředky ochrany, které mohou možnost určitého nakládání s dílem omezit (zvláště na internetu, kde neexistují výjimky týkající se účinných technických prostředků ochrany).

    https://euipo.europa.eu/ohimportal/cs/web/observatory/faqs-on-copyright-cs#8

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *