Pomalu se blíží konec roku. A zatímco na konci toho loňského jsem doufal, že za všemi těmi svými neúspěchy udělám tlustou čáru, teď, když rekapituluji uplynulé měsíce, mám úsměv na tváři. Tolik se toho změnilo.
Leden: Odchod z Mendelovy univerzity v Brně
Asi nejdůležitějším krokem, který odstartoval všechno to letošní dění, byla změna mého akademického dresu.
Ne, můj odchod nebyl s fanfárami, ani nikde nebouchalo šáňo. Spíš jsem to obrečel (a nestydím se za to). Pamatuji si, jak jsem seděl ve své kanceláři na Ústavu účetnictví a daní a během sepisování mého oficiálního loučení jsem nemohl zadržet slzy.
Vnitřně jsem ale věděl, že je to správný krok. Tu změnu jsem totiž potřeboval jako sůl. I přes to všechno si vážím toho, že se mě pan děkan Kapounek pokusil na fakultě udržet a že zmínil mé jméno během svého projevu při volbě děkana.
Únor: Měsíc volna
V únoru jsem kromě malého úvazku na Newton University neměl žádné jiné akademické závazky. Bylo mi po tom náročném zimním semestru zase chvíli dobře, protože jsem měl klid, který jsem tolik potřeboval.
Březen: Sting 💙
Zlomový pro mě byl nástup na Vysokou školu Sting. Jsem vděčný Jirkovi Koleňákovi (panu rektorovi) a Davidu Královi (panu prorektorovi), kteří mě vtáhli zpět do akademického dění.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jejich podpora v tomto období pro mě byla velmi důležitá a díky ní jsem opět začal hájit barvy Stingu. Píšu opět, protože jsem hrdým absolventem Stingu (roky 2009 a 2011). Inu, je to moje srdcovka.
Duben: Zapojil jsem se nejen do výuky, ale hlavně do marketingových aktivit školy
Už v dubnu jsem spolu s kolegy začal objíždět střední školy a vyšší odborné školy po jižní Moravě (road show) a představujeme žákům výhody našeho studia:
- mj. nabízíme možnost 100% úhrady školného našimi partnery,
- ukazujeme účetnictví a daně jako obory budoucnosti,
- kde se nemusíte sedřít monotónní prací (díky automatizaci 🙏) a
- kde můžete dosáhnout na zajímavou hodinovku (ať už ve firmách nebo na volné noze).
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Další marketingový nástroj jsem si vydupal vzápětí. Co jiného než blog. Od té doby mám obrovskou podporu od mých skvělých kolegů a kolegyň. Díky nim jsem pochopil, jaké to je dělat one-man show v týmu.
Tímto bych chtěl velmi poděkovat:
- mému andělu strážnému, vedoucí PR na Newton University a člověku, který mi věřil od první chvíle, Lucce Kocman,
- nekompromisní korektorce a skvělé kolegyni Zuzce Kultánové,
- Patriku Gajdošovi, z jehož blogu nasávám rozumy už několik let, a
- Lucce Rackové, která měla velký podíl na administrativním zabezpečení všech procesů. Když už jsem u Lucky, tak naše spolupráce probíhá napříč všemi marketingovými aktivitami od dnů otevřených dveří, přes Gaudeamus až po zmiňované road show.
Květen a červen: Zapsal jsem se mezi vědeckou komunitu
Ne, že bych před tím nepublikoval, ale poprvé mi vyšel článek v impaktovaném časopise. A protože netroškařím, tak o pouhých 8 dní později mi vyšel druhý.
V tom prvním jsem řešil zdanění těžby na asteroidech a ve druhém možnost spravedlivějšího přerozdělování sdílených daní za pomoci dat z elektronické evidence tržeb.
Léto – rozhovor pro MF DNES
V srpnu mě oslovila redaktorka Mladé fronty DNES paní Miroslava Sloupová s otázkami k podvodům s diplomkami a k využívání umělé inteligence.
Rád jsem toho využil, abych mohl dále šířit svá moudra a snad i proto jsem si pak dovolil kritizovat VŠE za rušení bakalářek kvůli riziku, že si je studenti nechají napsat umělou inteligencí.
Zimní semestr
První úplný semestr na Stingu se nese ve stejném duchu jako předchozí měsíce. Kromě marketingu mnohem víc učím, což mě pořád baví a naplňuje.
Takže se se studenty potkávám v Bakalářském semináři, Základech manažerského účetnictví, Účetních a daňových případových studiích a na Newtonu mám ještě Daňové aspekty podnikání.
Ano, i letos jsem jako obsluha čerpací stanice (od srpna pendluji mezi Brnem a Hevlínem), ale i to je daň „za úspěch“.
Nejdůležitější kapitola letošního roku: Skvělí kolegové
Když se ohlížím zpět a porovnávám, jak jsem přistupoval k psaní publikací dříve a jak je řešíme nyní, nechápu vůbec, jak jsem to takhle dlouho přežil. 🙂
Můj seznam spoluautorů se výýýznamně a výrazně rozšířil. Díky tomu se mi/nám daří mnohem efektivně plodit zajímavé publikační výstupy. Vy je zatím nevidíte, ale pevně věřím, že už příští rok budeme sbírat výsledky našeho letošního snažení.
Tímto bych chtěl poděkovat:
- Marianu Dobranschi, se kterým to společně táhneme více než 10 let,
- Piotrovi Lutymu, se kterým nás pojí také blízké přátelství,
- Vladimíru Rogalewiczovi, který je mi obrovskou oporou nejen ve světě vědy,
- Ondrovi Babuňkovi, se kterým se znám už od společných dob studia na Stingu,
- Romanu Braunerovi a Petru Zimčíkovi – mým kolegům z Newton University, a
- dnes již bývalým kolegům z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, se kterými jsem stále v kontaktu.
Když k tomu přidám ještě Renču Pakšiovou, Peťu Přibilovou a Martina Cenka, tak to prostě nemá uhnout. S tímto týmem postupně plníme bobříky (=kritéria) na našich pomyslných cestách k habilitaci. 💙
Aktuálně máme rozepsané nebo jen těsně před dokončením:
- 2 články o elektronické evidenci tržeb,
- 2 články o robotizaci a automatizaci (možná přibude v průběhu roku třetí),
- 2 články o zdanění vesmíru,
- 1 článek o spotřebě cukru,
- ještě jsme se upsali ke dvěma kapitolám v knihách v rámci mezinárodního projektu,
- a to mám ješte od COVIDu rozepsanou svoji knihu.
Už z toho výčtu vyplývá, že nehrábnu na nic dalšího. 🤷♂️ Mám ale kolem sebe skvělý tým spoluautorů, tak věřím, že minimálně většinu cílů společně splníme.
Lidé a dobré vztahy s nimi jsou zkrátka i v době robotizace a automatizace základním předpokladem spokojeného života.
Dřív jsem se tomu posmíval (znáte to – mladej, blbej…), dnes to s respektem a úctou šířím dál. Možná stárnu… aby taky ne, však mi bude příští rok zase o rok víc.
Za celý rok jsem poznal spoustu zajímavých osobností
Rostu jak profesně tak i vztahově.
V letošním roce jsem poznal spoustu zajímavých osobností a vážím si toho, že si mi mnohá náhodná setkání podařila přetavit v užší spolupráci nejen ve vědě a výzkumu, ale také pro Sting. Z toho mám vážně velkou radost a na tu naši (budoucí) spolupráci se velmi těším.
A to je z toho mého letošního roku asi to nejdůležitější. I když jsem popsal hlavně to dobré (letos to vážně převažovalo), i já jsem to měl někdy „nahoru a dolů“. To je život. Díky, že jste toho všeho byli součástí. 💙
—-
Vážení kolegové, přátelé a čtenáři, dovolte mi, abych vám popřál pevné zdraví, dobré vztahy a mnoho úspěchů, ať už vaše kroky povedou kamkoliv.
Pavel Semerád
