V tomto týdnu jsem zpracoval 10 oponentských posudků a všiml jsem si, že se mnohé chyby, které studentům vytýkám, opakují. Proto jsem sepsal tento seznam chyb v citacích, abyste se jim mohli ve svých diplomkách vyhnout.
#1 Je to plagiát?!
Vedoucí a oponenti mají k dispozici protokol ze softwaru, který odhaluje shody s jinými dostupnými texty (např. Thesis, Plag a Turnitin).
Ano, tyto softwary mívají problémy s odhalováním překladových plagiátů, ale když už něco označí, usnadní to čtenáři dohledat původní zdroj. Když už nic jiného, tak se může alespoň podívat, jestli je u toho vyznačeného řetězce slov uvedena nějaká citace.
Doporučení pro studenty: Když už něco přebíráte, nebo se někde inspirujete, vždy uvádějte zdroj. A platí to i pro práci s chatboty.
#2 Na několika stranách je citován jen jeden zdroj
Někteří autoři jsou velmi skoupí na uvádění zdrojů. Měl jsem teď i práci, ve které byla 5stránková pasáž bez jediné citace.
Trochu mi to připomínalo jedno ze zdůvodnění (jde o vtip ve vědecké komunitě), proč by Bůh nikdy nedokončil PhD studium. Protože v Bibli nepoužíval žádné zdroje.
Tento student prostě napsal text „z hlavy“, přestože minimálně vzorce a komentáře k nim jsem už někde „viděl“. Dal bych krk na to, že je určitě nevymyslel on sám a že zde měl být odkaz na zdroj(e).
Doporučení pro studenty: Nebojte se citací, zvyšují důvěryhodnost vaší práce. Mám rád motto Google Scholar – mé oblíbené vyhledávací služby pro vědecké publikace: „Stůjte na ramenou obrů.“
#3 Mockrát citovaný jeden zdroj
Je v pořádku, když citujete oborové autority, ale nic se nemá přehánět. Jako oponentovi mi vadí, když autor převezme i několikastránkové pasáže jen z jednoho zdroje. (Proč to není dobře?)
Vypadá to nějak takhle:
Text jednoho odstavce. (Semerád, 2023)
Text druhého odstavce. (Semerád, 2023)
Text třetího odstavce. (Semerád, 2023)
Text čtvrtého odstavce. (Semerád, 2023)
Nejdelší souvislou pasáž citující jen jeden zdroj jsem viděl v délce 18!!! stran. Nekecám, fakt osmnáct.
Nevím, jak se to líbí vám, ale já to považuji za chybu. Korunu tomu nasazují několik odstavců dlouhé přímé citace. Když pak listuji prací, kde se autor takto úzkostlivě a nekriticky drží jednoho zdroje, říkám si: „Jaký je přínos tohoto autora?“
Doporučení pro studenty: Rozšiřte seznam vašich zdrojů a nebojte se citovat i autory s odlišnými názory a výsledky. Literární rešerše není určená jen proto, abyste potvrdili svoji pravdu. Měla by vám pomoci neutrálně obsáhnout aktuální poznání v oboru.
#4 Chybí zahraniční zdroje
Sice jsem už o tom psal, ale pro jistotu to zopakuji. Vykoukněte z česko-slovenského rybníka a podívejte se na to, co se o tématu již ví v zahraničí. Ať už zpracováváte jakékoliv téma, zahraniční literatura vaši práci vždy obohatí.
Říká se, že trendy, které fungují v zahraničí, k nám přijdou za 5 let. Proč byste tedy měli složitě vymýšlet kolo? Není nic jednoduššího, než se na to odkázat a inspirovat se tím.
Doporučení pro studenty: Pokud zápasíte s angličtinou, otevřete si online zdroje v Edgi nebo Chromu. Nabídnou vám překlad cizojazyčných textů do češtiny. Využít můžete také překladač deepl.com.
#5 Chybí citovaný zdroj
Občas se stane (a mně se to v dizertační práci stalo také), že studenti uvedou zdroj do textu, ale už ho neuvedou v seznamu použité literatury. Prostě na něj zapomenou. čímž výrazně sníží možnost dohledání citovaných informací.
Doporučení pro studenty: Aby se to nestalo i vám, stačí dodržet jednoduché kroky, které vás ochrání i před plagiátorstvím:
- Práci pište sami, nespoléhejte na ghostwritery.
- Citujte všechno striktně a průběžně.
- Nebojte se používat citační manažery.
- Nechte si práci pro jistotu zkontrolovat např. přes odevzdej.cz.
#6 Chybějící autocitace je taky plagiát!
U témat, která jsou pro autora dostatečně zajímavá a mají velký publikační potenciál, je běžné, že o nich napíše více publikací. Představte si např. studenta, který ve své diplomové práci navazuje na již obhájenou bakalářku.
Jenomže… a to se stává také běžně, studenti přebírají části své bakalářky i do diplomky. Mylně se přitom domnívají, že když je to jejich bakalářka = je to jejich text, tak to citovat nemusejí.
Je to obrovská chyba, která vám při větším rozsahu může zkomplikovat život. Nebyli byste ani první a bohužel ani poslední studenti, kteří kvůli tomu byli označeni za plagiátory, a v této podobě práci neobhájili.
Doporučení pro studenty: Citujte všechny zdroje, tedy i ty vlastní.
#7 Zastaralé zdroje
Někdy si připadám, že kolem mě prochází historie. To, když v práci, ve které se autor věnuje aktuálnímu tématu, převažují zdroje z 20. století (tzn. 19xx).
Netvrdím, že tyto i více než 25 let staré zdroje neobsahují hodnotné informace. Minimálně se staly základem daného oboru, nebo z nich vycházejí ve svých názorech i jiní autoři. Dobře ale zvažte, jestli vám pomohou při řešení vašeho tématu např. o online marketingu.
Doporučení pro studenty: Nepopisujte jen pravěk, ale zaměřte se na aktuální trendy. Ve vaší práci by měly převažovat zdroje do 5 let stáří (a i ty už mohou být překonané). Vyvarujete se tak objevováním již objeveného.
#8 Necitujte citace, dohledejte si primární zdroje
Ověřujte si informace a nespoléhejte jen na to, že to za vás někdo předžvýká. V práci proto citujte primární zdroje. Nebuďte líní a dohledejte si je.
Ano, citovat text, který je již převzatý jiným autorem (sekundární citace), je sice možné, ale riskujete nesprávnou interpretaci.
Co když ten autor, od kterého přebíráte jím citovaný text, udělal chybu ve výkladu nebo překladu? Co když původní zdroj (primární citace) obsahuje něco jiného? To byste pak své argumenty nemuseli ustát.
Doporučení pro studenty: Pokud už musíte převzít sekundární citaci, protože se k primárnímu zdroji nemůžete proklikat, dobře si ověřte správný výklad z více zdrojů.
#9 Neuvádějte zdroje, které jste nevyužili
Studenti na seminářích často slýchávají, aby pracovali s kvalitními zdroji. Pod to bych se podepsal, ale… vyvarujte se tomu, abyste uváděli zdroje, které jste nevyužili. Lhali byste tím svému čtenáři.
Možná vás to už také napadlo. Prostě byste chtěli, aby práce opticky lépe vypadala a aby se ten seznam o jeden nebo dva zdroje protáhl. Nedělejte to! Kvalitu práce tím nezvýšíte a akademici to nemají rádi, protože je to v rozporu s citační etikou.
Doporučení pro studenty: Do seznamu zdrojů pište jen ty práce, se kterými skutečně pracujete. Nepřifukujte uměle seznam zdrojů, aby byl delší a hodnotnější. Dá se na to přijít pomocí křížové kontroly.
#10 Uvádění citací, které neexistují
S rozvojem chatbotů se dá očekávat, že se v pracích začnou objevovat i zdroje, které fakticky neexistují (autoři ano, publikace ne). Prostě si je chatbot vymyslí. I proto byste si měli dát tu práci a vše byste si měli ověřit.
Tady hrozí riziko, že když budete pracovat s pochybnými zdroji (dezinformacemi), že se v té sekundární citaci objeví něco, co „citovaný autor“ nikdy neřekl.
Doporučení pro studenty: Neopisujte slepě názory jiných (platí to i pro chatboty), ověřujte si je z více zdrojů.
#11 Necitujte Wikipedii
Wikipedie je skvělá encyklopedie, která se neustále vyvíjí. Do závěrečných prací ale nepatří. Důvody uvádí i sama Wikipedie:
Mnozí přispěvatelé necitují své zdroje, což ztěžuje čtenáři možnost posoudit věrohodnost toho, co je psáno.
Většina článků je na začátku tvořena jen úlomky informací a teprve dlouhé diskuse, debaty a dohody vedou k jejich konsensuální formě.
U jiných článků může dojít k situaci, že po nějakou dobu je jejich obsah velmi nevyvážený, podléhající zaujatému pohledu a potrvá, než dojde k vybalancování obsahu.
Doporučení pro studenty: Citujte recenzované zdroje s redakční uzávěrou. Budete mít tak jistotu, že text prošel posouzením oponentů a že se jedná o finální podobu textu, kterou vám nikdo v budoucnu nezmění.
#12 Zkomoleniny jmen autorů
Setkal jsem se teď s citacemi knih Miroslava Karlíčka (pan docent patří mezi oblíbené autory v marketingu), ze kterého studenti udělali nejen Katlíčka a Kartíčka, ale také Karličku.
Doporučení pro studenty: Při citacích autorů buďte pečliví. Nikdy nevíte, jestli vám autor, jehož jméno zkomolíte, neusedne v komisi.
#13 V citacích se neuvádí akademické tituly
Když už citujete nějakého autora, neuvádějte u něj akademické tituly a vědecké hodnosti. Jednak mohou být po čase neaktuální a hlavně by se ostatní autoři mohli „urazit“, protože u nich titul neuvádíte.
Doporučení pro studenty: Citace v textu pište bez titulů.
#14 Ignorování autorských kolektivů
Když už jsem zmínil pana docenta Karlíčka, jehož publikace jsou dostupné na Bookportu, tak i nově publikovaná kniha Jak na marketingovou komunikaci, je výsledkem autorského kolektivu. Správná podoba citace bude Karlíček a kol. (2023).
Doporučení pro studenty: Ověřte si, zda zdroje, na které se odkazujete, nejsou výsledkem kolektivu autorů. Pokud ano, nezapomeňte tomu přizpůsobit i významové sloveso. Správně tedy není Karlíček a kol. (2023) uvádí, ale uvádějí.
Nemáte přístup do Bookportu přes školu? Tak si buď pořiďte přístup na 14 dní za 1 Kč, nebo využijte můj 20% slevový kód TATULDA na měsíční předplatné.
[Ano, jde o spolupráci, ale Bookport je už 5 let můj love brand.]
#15 Chybný zápis autorských kolektivů se třemi a více autory
Poměrně zásadní rozdíl v citování dle jednotlivých stylů je v tom, jak se uvádějí citace větších autorských kolektivů v textu.
Zatímco u dvou autorů obvykle stačí vložit mezi příjmení obou autorů
- spojku „a“ (např. Semerád a Semerádová, 2022),
- příp. anglické & [=vložíte Ctrl+Alt+C] (např. Semerád & Semerádová, 2022),
u kolektivních děl s více než dvěma autory to už tak jednoduché být nemusí.
U tří autorů se to totiž láme.
Někde po vás budou chtít uvést všechna tři příjmení např. Semerád, Radvan a Semerádová (2021), jinde budou vyžadovat, abyste uvedli příjmení jen prvního autora a další autory nahradili buď „a kol.„, nebo „et al.“ (např. Semerád a kol, 2021).
U čtyř a více autorů se ve většině případů uvádí jen příjmení prvního autora a kol. nebo et al.
Proč o tom ale píšu? V závěrečných pracích se často objevují různé kombinace a nejednotné hybridy (např. Semerád, Radvan a kol., 2021), které čtenáře při čtení ruší.
Doporučení pro studenty: Vždy si proto ověřte, jaká forma citací se po vás vyžaduje, a tu dodržujte.
#16 Špatné citování práce jednotlivců
Když už jsme u těch kolektivu, dávejte si pozor i na opačnou chybu. Studenti někdy mylně uvádějí zdroj jednotlivce jako kolektivní dílo.
Například zdroj Semerád (2023) mohou uvést i jako Semerád a Pavel (2023), což je chybně. Správně je jen první varianta. (Leda, že by se mnou napsal něco i pan profesor Pavel z VŠE, ale to už by bylo zase kolektivní dílo.)
Doporučení pro studenty: Budu se už opakovat, ale citace uvádějte přesně, aby se daly správně dohledat.
#17 URL adresa v textu vypadá hrozně
U online zdrojů je nezbytné, abyste uváděli v seznamu použité literatury i plné znění URL adresy. DO TEXTU práce ale URL adresy NEpatří.
Minimálně to u dlouhých adres zohyzďuje text a, co si budeme namlouvat, i formální stránka může ovlivnit výsledné hodnocení.
Doporučení pro studenty: Při citacích v textu uvádějte jen AUTORa (nebo NÁZEV zdroje) a ROK. Totéž platí i při citacích různých objektů, jako jsou např. obrázky, tabulky a grafy.
#18 V textu se neuvádí název publikace
Docela často studenti uvádějí citace nejen ve tvaru AUTOR a ROK, ale také název publikace, z které čerpají. Nemám teď na mysli citace v poznámkách pod čarou, které se mohou řídit odlišnými pravidly.
Zbytečně se tím prodlužuje text a i vizuálně si toho každý hned všimne. Názvy publikací a vydavatelství patří do seznamu použité literatury, ne do textu.
Doporučení pro studenty: Dodržujte citace přesně podle pokynů školy, využívejte šablony a do práce nepište nic zbytečného navíc.
#19 U zákonů neuvádějte URL adresu
Zákony pro lidi mám rád, často s nimi pracuji a odkazuji se na ně i na tomto blogu. Do závěrečných prací se ale URL adresy nepíšou. Zákon je prostě zákon a ten má své číslo, své pojmenování, ale je jedno, kde jste tento zákon četli.
Většinou úplně stačí, když uvedete:
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
(Jen jednou se mi stalo, že mi recenzent napsal, že bych měl doplnit i číslo novely.)
Doporučení pro studenty: V seznamu použité literatury neuvádějte URL adresy zákonů – takže už žádné zakonyprolidi.cz ani ASPI. Když už jsme u těch zákonů, nepište na začátek Česká republika, ani Česko.
#20 Odfláknutý seznam použitých zdrojů
Sice jsem se o něm už zmiňoval, ale i seznam použitých zdrojů (reference) má svá pravidla.
Předně, kde není určeno jinak, uvádí se seznam použitých zdrojů v abecedním pořadí. Výjimkou jsou seznamy vytvořené na základě číslování zdrojů v textu. V takovém případě se uvádějí v pořadí podle toho, kdy byly použity v textu poprvé.
Uvádění zdrojů má jasná pravidla i na vzhled. Dobře si ověřte, jaké citační styly vyžaduje vaše škola. Někde se zdroje uvádějí podle normy ČSN 690, někde chtějí citace v Harvardském stylu, jinde podle APA (rozdíly najdete např. tady).
Doporučení pro studenty: Pokud chcete, aby vaše citace vypadaly profesionálně a ušetřit hromadu času formátováním citací, využívejte citační manažery např. Mendeley nebo Zotero, příp. si otevřete účet na citacepro.com.
—
Tak tolik (zatím) k letošním chybám v citacích. Netvrdím, že se jedná o maximální možný výčet. Věřím ale, že pokud tyto chyby neuděláte, bude vaše práce zase o fous lepší.
Tak ať vám jde psaní od klávesnice!
Pavel Semerád
PS. Zapomněl jsem na nějakou další chybu? Napište mi ji do komentáře. Pomůžete tím dalším čtenářům. Děkuji.
